Stav, kdy organismus není schopen přiměřeně reagovat na inzulin. Při diabetu 2. typu má obv. charakter poruchy na receptorové i postreceptorové úrovni. Primární i. r. je spojena s mutací genů zodpovědných za účinek inzulinu (inzulinový receptor, některé enzymy glykolýzy, GLUT aj.), sekundární i. r. je způsobena jinými příčinami zejm. metabolickými, endokrinními, zánětlivými a může se po jejich normalizaci upravit. (cit. Velký lékařský slovník online, 2017 http://lekarske.slovniky.cz)

Diminished effectiveness of INSULIN in lowering blood sugar levels: requiring the use of 200 units or more of insulin per day to prevent HYPERGLYCEMIA or KETOSIS.

Anotace

INSULIN RESISTANCE SYNDROME X see METABOLIC SYNDROME is available

syndrom inzulinové rezistence viz METABOLICKÝ SYNDROM

DUI

D007333

CUI

M0011432

Historická pozn.

67(64)

Veřejná pozn.

67