rimegepant Dotaz Zobrazit nápovědu
Migréna je v populaci poměrně vysoce prevalentní primární bolest hlavy stále ne plně objasněné etiologie a patofyziologie. Mezi léčebné modality v uplynulých letech vstoupily léčivé látky modulující aktivitu peptidu vázaného na gen kalcitoninu (calcitonin gene-reLated peptide, CGRP). Sem patří i látka rimegepant, jež působí jako antagonista příslušných receptorů. V textu je na pozadí farmakologických aspektů pojednáno jeho klinické využití v léčbě akutní ataky migrény i v léčbě profylaktické.
Migraine is a relatively common primary headache in the population, still not fully understood in terms of aetiology and pathophysiology. In recent years, medicinal substances that modulate calcitonin generated peptide (CGRP) activity have become treatment modalities. This includes rimegepant, which acts as an antagonist of the respective receptors. Against the background of pharmacological aspects, the article deals with its clinical use in the treatment of acute migraine attacks, as well as in prophylactic treatment of migraine.
Migréna je časté neurologické onemocnění, které postihuje značnou část celosvětové populace. Nedávným pokrokem v léčbě tohoto onemocnění v České republice se stalo schválení úhrady pro rimegepant v akutní léčbě migrény. Rimegepant, lék ze skupiny gepantů, působí jako antagonista CGRP receptoru. Vzhledem k rozdílnému mechanismu účinku může být účinným řešením pro pacienty, kteří nereagují na tradiční léčbu triptany nebo kteří triptany netolerují. Je prvním lékem, který má duální využití. Lze ho použít k terapii migrenózní ataky, zároveň je vhodný i pro preventivní léčbu, v této indikaci však úhradu stanovenu nemá. Rimegepant má příznivý bezpečnostní profil, během jeho užívání nebyla pozorována hepatotoxicita ani kardiotoxicita, nemá ani vazokonstrikční potenciál. Míra výskytu nežádoucích účinků je nízká a ve většině případů se jednalo o mírné nebo středně závažné nežádoucí účinky. Možnost širšího použití rimegepantu v klinické praxi díky jeho schválené úhradě posouvá standardy moderní péče o pacienty s migrénou.
Migraine is a common neurological disorder that affects a significant portion of the global population. The possibilities of its treatment in the Czech Republic have recently been enriched by the approval of reimbursement for rimegepant in the context of acute migraine treatment. Rimegepant, a drug from the gepant group, acts as a CGRP receptor antagonist. Due to its different mechanism of action, it can be an effective solution for patients who do not respond to traditional triptan treatments or who cannot tolerate triptans. It is the first medication with dual use, suitable for treating migraine attacks and also for preventive treatment; however, reimbursement has not yet been established for the latter indication. Rimegepant has a favorable safety profile, with no observed hepatotoxicity or cardiotoxicity, and it does not have vasoconstrictive potential. The frequency of side effects is low, most of them being mild to moderate. The broader use of rimegepant in clinical practice, enabled by its approved reimbursement, advances the standards of modern care for patients with migraine.
Státní ústav pro kontrolu léčiv: vyjádření k přípravku Vydura (účinná látka rimegepant) -- Zátěž migrénou
Migréna je časté invalidizující onemocnění. Celosvětová prevalence migrény se odhaduje mezi 10-15 %. Migréna často propuká již v dětském věku, kdy je poměr dívek a chlapců kloněn k vyššímu počtu u chlapců, během puberty se pak počty vyrovnávají. S pokračujícím věkem se poměr kloní více k ženskému pohlaví. Nejvíce však postihuje dospělé v produktivním věku, kde již výrazně převažují ženy nad muži. V České republice je více než milion migreniků. Většina z nich trpí migrénou epizodickou, nejméně dvacet procent z nich pak trpí formou chronickou, která se významně odráží na kvalitě života nemocného i jeho rodiny. V léčbě migrény zažíváme v posledních letech revoluci. Máme k dispozici specifickou medikaci akutní i profylaktickou v různých formách podání.
Migraine is a frequent disabling disease. The worldwide prevalence of migraine is estimated to be between 10-15 %. Migraines often start already in childhood, when the ratio of girls to boys tends to be higher in boys, and during puberty the numbers even out. As age continues, the ratio leans more towards the female sex. However, it mostly affects adults of working age, where women already significantly outnumber men. There are more than a million migrainers in the Czech Republic. Most of them suffer from episodic migraine, while at least twenty percent of them suffer from the chronic form, which significantly affects the quality of life of the patient and her/his family. In recent years, we have experienced a revolution in the treatment of migraine. We have available specific acute and prophylactic medication in various forms of administration.
- Klíčová slova
- atogepant, rimegepant,
- MeSH
- antagonisté CGRP receptorů * farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- antiflogistika nesteroidní farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- migréna * diagnóza farmakoterapie patofyziologie MeSH
- tryptaminy farmakologie terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Klíčová slova
- rimegepant,
- MeSH
- aplikace orální MeSH
- humanizované monoklonální protilátky farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- migréna * farmakoterapie MeSH
- peptid spojený s genem pro kalcitonin antagonisté a inhibitory MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Antimigrenika jsou dynamicky se vyvíjející skupinou léčiv, u které s nárůstem klinických poznatků o účinnosti adekvátně rostou také poznatky o bezpečnosti a lékových interakcích. Tento článek navazuje na dvě předchozí sdělení publikovaná v tomto odborném periodiku věnovaná problematice lékových interakcí antimigrenik. Jakkoliv by se mohlo zdát, že od odevzdání rukopisu uplynuly pouze tři roky a že se za tak krátkou dobu nic významného v oblasti lékových interakcí neudálo, je spíše opak pravdou. Potvrdilo se s definitivní platností, že nová antimigrenika ze skupiny tzv. gepantů představují v oblasti lékových interakcí problém, neboť klinicky významně interagují s inhibitory a induktory CYP3A4, což vyžaduje ze strany lékaře provedení konkrétních intervencí. Potvrdilo se také, že lasmiditan a zejména biologická léčba jsou z hlediska lékových interakcí velmi bezpečnou terapií.
Antimigraines are a dynamically developing group of drugs, for which, with the increase in clinical knowledge about effectiveness, knowledge about safety and drug interactions also grows adequately. This article follows on from 2 parts of the previous communication published in this professional periodical dedicated to the issue of drug interactions. Although it might seem that only 3 years have passed since the submission of the manuscript and that nothing significant has happened in the field of drug interactions in such a short time, the opposite is more true. It has been definitively confirmed that the new antimigraine drugs from the group of so‐called gepants represent a problem in the area of drug interactions, as they clinically significantly interact with inhibitors and inducers of CYP3A4, which requires the physician to carry out specific interventions. It has also been confirmed that lasmiditan and especially biological treatment are a very safe therapy in terms of drug interactions.
- Klíčová slova
- lasmiditan, rimegepant, ubrogepant, atogepant,
- MeSH
- antagonisté CGRP receptorů farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- farmakoterapie * metody MeSH
- humanizované monoklonální protilátky farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- inhibitory cytochromu P450 CYP3A farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- migréna * farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Antimigrenika jsou léčiva, která, až na výjimky, mají obecně poměrně značný potenciál k lékovým interakcím. Klasická antimigrenika působí serotonergně a vzácně mohou přispívat ke vzniku serotoninového syndromu, zejména u pacientů již léčených jinými serotonergními léky nebo užívajících tramadol jako analgetikum. Metabolismus některých z nich je závislý na CYP3A4 nebo MAO-A, jejichž inhibice může v některých případech vést ke klinicky významnému zvýšení expozice a vzniku nežádoucích účinků nebo toxicity. Nová antimigrenika ze skupiny tzv. gepantů představují v oblasti lékových interakcí jistou výzvu, neboť tyto léky mají poměrně značný počet lékových interakcí, které jsou klinicky významné a vyžadují úpravy dávek nebo intervalu mezi dávkami, resp. četnosti dávek. Biologická léčiva naopak představují bezpečnou alternativu terapie, neboť lékové interakce nemají a je vysoce nepravděpodobné, že by se v budoucnosti na tomto konstatování cokoliv změnilo.
Antimigraine drugs are drugs that, with a few exceptions, generally have a relatively high potential for drug interactions. Classical antimigraine drugs have a serotonergic effect and may rarely contribute to serotonin syndrome, especially in patients already treated with other serotonergic drugs such as most antidepressants or taking tramadol as an analgesic. The metabolism of some of them is dependent on CYP3A4 or MAO‐A, the inhibition of which may in some cases lead to a clinically significant increase in exposure and the development of adverse effects or toxicity. New antimigraine drugs from the group of so‐called gepants represent a certain challenge in the field of drug interactions, as these drugs have a high number of drug interactions that are clinically significant and require adjustments of dose, dose interval, or dose frequency. Biological drugs, on the other hand, are a safe alternative to therapy because they do not possess drug‐interaction activity and it is highly unlikely that anything will change in the future.
- Klíčová slova
- lasmiditan, ubrogepant, rimegepant, eptinezumab, fremanezumab, Erenumab,
- MeSH
- agonisté serotoninových receptorů farmakokinetika farmakologie MeSH
- antagonisté CGRP receptorů aplikace a dávkování farmakokinetika farmakologie MeSH
- benzamidy farmakokinetika farmakologie MeSH
- cytochrom P-450 CYP3A metabolismus MeSH
- humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování farmakokinetika farmakologie MeSH
- lékové interakce * MeSH
- lidé MeSH
- migréna * farmakoterapie MeSH
- peptid spojený s genem pro kalcitonin antagonisté a inhibitory MeSH
- pyridiny aplikace a dávkování farmakokinetika farmakologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Bolest hlavy v souvislosti s farmakologicky účinnou látkou nebo s jejím vysazením zahrnuje rozličné klinické situace a mnohé farmakologicky aktivní látky. Záměrem tohoto přehledového článku je vysvětlit základy patofyziologie tří podtypů těchto diagnóz a poskytnout k nim ilustrativní příklady. Jako první je bolest hlavy vzniklá bezprostředně po expozici histaminu, která tvoří součást klinického obrazu intoxikace histaminem (scombroid syndrom). U pacientů s migrénou nebo jinou primární bolestí hlavy dochází ale k bolesti hlavy s odstupem po expozici histaminu, a to dokonce v nižších dávkách. Druhým příkladem je bolest hlavy vyvolaná nadužíváním léčiv, jakožto nejčastější sekundární bolest hlavy, běžně doprovázející migrénu. Gepanty, nová třída antagonistů calcitonin gene-related peptide receptoru, se užívají k akutní nebo preventivní léčbě migrény. Rimegepant je jediný z nich, který je schválený k použití v obou indikacích. Je tak prvním analgetikem, které nezpůsobuje bolest hlavy vyvolanou nadužíváním léčiv. Navíc existují i slibná data ohledně jeho preventivního účinku i v průběhu akutní léčby. Tím se zcela vymyká dosud známým antimigrenikům. Za třetí, mitragynin, hlavní aktivní komponenta kratomu, je parciální agonista μ-opioidního receptoru. Jeho tradičně předpokládaný prospěšný účinek na migrénu nebyl dosud prokázán. Naopak, případy bolestí hlavy objevující se během pravidelného užívání kratomu by měly být klasifikovány jako bolest hlavy z nadužívání opioidů nebo bolest hlavy v souvislosti s vysazením opiátů.
Headache attributed to substance use or its withdrawal involves various clinical situations and numerous pharmacologically active agents. The objective of this review is to explain the patophysiolological basis of three subtypes of these diagnoses and to provide illustrative examples. First, sudden-onset histamine-induced headache is a part of the clinical picture of histamine intoxication (scombroid syndrome). However, patients with migraine or another primary headache are prone to delayed histamine-induced headache even at lower histamine doses. Second, medication-overuse headache is the most frequent secondary headache and commonly accompanies a migraine. Gepants, a new class of calcitonin gene-related peptide receptor antagonists, are registered for acute or preventative migraine treatment. Interestingly, rimegepant is the only approved drug/agent for both indications. Thus, it is the first analgesic which does not cause medication-overuse headache. Moreover, there are promising data on its preventative effects and on the acute migraine treatment. Third, mitragynine, the main active component of kratom, is a μ-opioid receptor partial agonist. Its traditionally presumed beneficial effects in migraine have not been demonstrated. On the contrary, cases of headache occurring with regular kratom consumption be classified as opioid-overuse headaches or opioid-withdrawal headaches.