Gastroenterologie, digestivní endoskopie a hepatologie jsou dynamicky se rozvíjející obory, přinášející každoročně řadu zajímavých a klinicky důležitých novinek a poznatků. Cílem článku je podat jejich přehled. Diskutovaná témata zahrnují onemocnění jícnu (konkrétně léčbu eozinofilní ezofagitidy a refluxní nemoci jícnu) a dispenzarizaci pacientů s vysokým rizikem karcinomu pankreatu. V hepatologii se v posledních letech věnuje zvýšená pozornost jaterní steatóze asociované s metabolickou dysfunkcí (MASLD), která je jedním z nejčastějších chronických jaterních onemocnění. Závěr článku se bude věnovat aktualizovaným českým doporučením pro koloskopii.
Gastroenterology, digestive endoscopy, and hepatology are dynamically developing fields that bring many interesting and clinically important innovations and findings every year. The aim of this article is to provide an overview of these developments. The discussed topics include oesophageal diseases (specifically the treatment of eosinophilic esophagitis and reflux oesophageal disease) and the surveillance of patients at high risk of pancreatic cancer. In hepatology, much attention has been paid in recent years to the metabolic dysfunction-associated steatotic liver disease (MASLD), which is one of the most common chronic liver diseases. The last part of the article will focus on the updated Czech guidelines for colonoscopy.
- MeSH
- eozinofilní ezofagitida diagnóza farmakoterapie MeSH
- fyzioterapie (techniky) MeSH
- gastroenterologie * trendy MeSH
- gastroezofageální reflux diagnóza farmakoterapie MeSH
- kolonoskopie metody trendy MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinivky břišní diagnóza prevence a kontrola MeSH
- ztučnělá játra diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Východiská: Z pohľadu liečby predstavuje zhubný nádor (ZN) pankreasu jednu z najnáročnejších malignít. Pokrok vo výskume sa zatiaľ nepremieta do zníženia mortality ochorenia. Identifikácia a validácia účinných prognostických biomarkerov sú kľúčové pre zlepšenie presnosti diagnostiky a výsledkov liečby. Cieľ: Cieľom práce je analyzovať najnovšie údaje o incidencii a mortalite na ZN pankreasu porovnávajúc ich s globálnymi epidemiologickými údajmi. Naratívny prehľad si kladie zároveň za cieľ zhrnúť súčasné poznatky o rôznych prognostických biomarkeroch pri liečbe ZN pankreasu, vrátane ukazovateľov stavu výkonnosti, nutričných a zápalových markerov. Metódy: Analyzujú sa najnovšie dostupné národné epidemiologické údaje o ZN pankreasu. Literárny prehľad je zameraný na markery, ktoré hodnotia celkový stav pacientov: výkonnostný stav, index telesnej hmotnosti, prognostický nutričný index a markery zápalovej odpovede, ako Glasgowské prognostické skóre, C-reaktívny proteín, pomer neutrofilov k lymfocytom, index systémovej zápalovej odpovede a index systémového imunitného zápalu. Údaje o biomarkeroch sa analyzujú z hľadiska ich úlohy pri predpovedaní prognózy a odpovede na systémovú liečbu ZN pankreasu. Výsledky: Slovenská republika i Česká republika sa v odhadoch i v reálnych dátach vyskytujú na popredných miestach v incidencii i mortalite na ZN pankreasu. Ukazovatele nutričného a výkonnostného stavu zohrávajú rozhodujúcu úlohu pri hodnotení stavu pacienta a ovplyvňujú rozhodnutia o liečbe, s potenciálnym dopadom na liečebné výsledky. Zápalové markery preukázali významnú prognostickú hodnotu, korelujúcu s imunitnou odpoveďou pacienta na nádor a zápalovými procesmi, ktoré môžu podporovať progresiu ochorenia. Napriek ich sľubným prediktívnym schopnostiam sa však tieto biomarkery v klinickej praxi bežne nepoužívajú z dôvodu potreby ďalšej validácie. Záver: Integrácia nových biomarkerov do klinickej praxe by mohla viesť k personalizovanejším liečebným rozhodnutiam a zlepšeniu výsledkov liečby. Pre komplexnejšie posúdenie validity týchto biomarkerov a ich využitia v bežnej klinickej praxi je potrebný ďalší výskum.
Background: Pancreatic cancer remains one of the most challenging malignancies to treat, with consistently low survival rates despite advances in medical research. The identification and validation of effective prognostic biomarkers are crucial for improving diagnostic accuracy and treatment outcomes. Objective: The aim of the work is to analyze the latest data of the pancreatic cancer incidence and mortality, comparing them with global epidemiological data. The narrative review also aims to summarize current knowledge about various prognostic biomarkers in the pancreatic cancer treatment, including indicators of performance status, nutritional and inflammatory markers. Methods: The most recently available national epidemiological data on pancreatic cancer are analyzed. The literature review is focused on markers that evaluate the general condition of patients, such as performance status, body mass index, prognostic nutritional index and markers of the inflammatory response, such as Glasgow prognostic score, C-reactive protein, neutrophil to lymphocyte ratio, systemic inflammatory response index and systemic immune inflammation index. These biomarkers are analyzed for their role in predicting prognosis and response to systemic therapy for pancreatic cancer. Results: Both the Slovak Republic and the Czech Republic are globally ranked in the leading places in terms of pancreatic cancer incidence and mortality, both in estimates and real data. Indicators of nutritional and performance status play a critical role in patient assessment and influence treatment decisions, with potential impact on treatment outcomes. Inflammatory markers have shown significant prognostic value, correlating with the patient‘s immune response to the tumor and inflammatory processes that may promote disease progression. However, despite their promising predictive capabilities, these biomarkers are not routinely used in clinical practice due to the need for further validation. Conclusion: Integration of new biomarkers into clinical practice could lead to more personalized therapeutic decisions and improved treatment outcomes. Further research is needed for a more comprehensive assessment of the validity of these biomarkers and their use in common clinical conditions.
- MeSH
- hodnocení stavu výživy MeSH
- individualizovaná medicína MeSH
- lidé MeSH
- nádorové biomarkery analýza MeSH
- nádory slinivky břišní * diagnóza epidemiologie MeSH
- prognóza MeSH
- rizikové faktory MeSH
- zánět imunologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Doporučené postupy klinické péče o nosiče patogenních variant v klinicky relevantních nádorových predispozičních genech definují kroky primární a sekundární prevence, která by měla být těmto osobám ve vysokém riziku vzniku dědičných nádorů v ČR poskytnuta. Tvorba doporučení byla organizována pracovní skupinou onkogenetiky Společnosti lékařské genetiky a genomiky (SLG ČLS JEP) ve spolupráci se zástupci onkologie a onkogynekologie. Doporučené postupy vycházejí z aktuálních doporučení National Comprehensive Cancer Network (NCCN), European Society of Medical Oncology (ESMO) a zohledňují kapacitní možnosti našeho zdravotnictví.
The Guidelines for Clinical Practice for carriers of pathogenic variants in clinically relevant cancer predisposition genes define the steps of primary and secondary prevention that should be provided to these individuals at high risk of developing hereditary cancer in the Czech Republic. The drafting of the guidelines was organized by the Oncogenetics Working Group of the Society for Medical Genetics and Genomics of J. E. Purkyně Czech Medical Society (SLG ČLS JEP) in cooperation with the representatives of oncology and oncogynecology. The guidelines are based on the current recommendations of the National Comprehensive Cancer Network (NCCN), European Society of Medical Oncology (ESMO) and take into account the capacity of the Czech healthcare system.
- MeSH
- ATM protein genetika MeSH
- checkpoint kinasa 2 genetika MeSH
- genetická predispozice k nemoci * MeSH
- geny BRCA1 MeSH
- geny BRCA2 MeSH
- nádory prostaty diagnóza genetika prevence a kontrola MeSH
- nádory prsu diagnóza genetika prevence a kontrola MeSH
- nádory slinivky břišní diagnóza genetika prevence a kontrola MeSH
- nádory vaječníků diagnóza genetika prevence a kontrola MeSH
- primární prevence metody MeSH
- protein FANCN genetika MeSH
- sekundární prevence metody MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- zárodečné mutace MeSH
Nedávné zavedení WHO klasifikace cytologie pankreatobiliárních nádorů si kladlo za cíl zlepšit diagnostiku a management těchto tumorů. V předkládané práci jsou stručně popsány metody diagnostiky těchto tumorů. Důraz je pak kladen na detailní srovnání předešlé klasifikace dle Papanicolaou a nové WHO klasifikace a změny, které zavedení WHO klasifikace přivádí. V poslední části článku pak přinášíme konkrétní zajímavé případy z naší praxe ilustrující možná diagnostická úskalí cytologického hodnocení.
The recent introduction of the WHO cytology classification of pancreatobiliary tumours aimed to improve the diagnosis and management of these tumours. The present paper briefly describes the methods of diagnosis. Emphasis is then put on a detailed comparison of the previous Papanicolaou classification and the new WHO classification and description of the changes brought about by the introduction of the WHO classification. In the last part of the paper, we present interesting cases from our practice illustrating possible diagnostic pitfalls of cytological evaluation.
- MeSH
- cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní metody MeSH
- cytologické techniky metody MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinivky břišní * diagnóza patologie MeSH
- nádory žlučového ústrojí * diagnóza patologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Karcinom pankreatu je nádorové onemocnění se špatnou prognózou, které představuje třetí nejčastější příčinu úmrtí na zhoubný nádor ve vyspělých zemích a jehož incidence a mortalita dle predikcí nadále významným způsobem porostou. Téměř 80 % pacientů je diagnostikováno s pokročilým onemocněním a je tudíž odkázáno na paliativní protinádorovou léčbu s limitovanou účinností. Avšak i u 10-20 % nemocných s lokalizovaným karcinomem pankreatu, kteří úspěšně absolvovali radikální resekci a následnou adjuvantní chemoterapii, obvykle dojde k relapsu do 2-3 let od operace. Příčiny lze hledat v pozdním stanovení diagnózy, v komplikované anatomické lokalizaci, ve výrazné nádorové heterogenitě znesnadňující testování nových léčiv a v neposlední řadě i v přítomnosti denzního nádorového stromatu znesnadňujícího přístup jak cytostatik, tak i cílených léčiv do nádorové tkáně. V tomto sdělení uvádíme souhrn aktuálních možností diagnostiky a léčby lokalizovaných i pokročilých forem karcinomu pankreatu včetně možností molekulární diagnostiky a cílené léčby podskupin.
Pancreatic ductal adenocarcinoma is a cancer disease with a very poor prognosis, which poses the third-leading cause of cancer-related deaths and whose incidence and mortality have been predicted to increase significantly in the upcoming years. Almost 80% of patients are diagnosed with advanced unresectable disease and therefore rely on palliative anticancer treatment with limited efficacy. However, even in case of 10-20 % of patients who have successfully undergone radical surgical resection of the localized disease and subsequent adjuvant chemotherapy, the vast majority will relapse within 2-3 years of surgery. The reasons can be found in late diagnosis due to the prolonged clinically asymptomatic course of the disease, complicated anatomical localization, significant tumor heterogeneity, which makes it difficult to test new drugs and, last but not least, in the presence of dense tumor stroma, that complicates the access of cytostatics and targeted drugs into the tumor tissue. Here we present a summary of current treatment options of localized and advanced pancreatic cancer, including molecular diagnostics and targeted treatment of small patients subgroups.
Aktuální WHO klasifikace nádorů gastrointestinálního traktu (2019) představuje koncept diagnostiky intraduktálních a cystických nádorů pankreatu dominantně založený na integraci molekulárních dat a vyhodnocení maligního potenciálu předmětných lézí. Intraduktální neoplazie pankreatu s duktálním fenotypem zahrnují mikroskopické prekurzorové léze pankreatického duktálního adenokarcinomu – pankreatické intraepitelové neoplazie a makroskopické prekurzorové léze pankreatického karcinomu, kde intraduktální papilární mucinózní neoplazie představuje nejčastější pankreatickou neoplazii cystického vzhledu. Intraduktální onkocytární papilární neoplazie a intraduktální tubulopapilární neoplazie jsou nyní klasifikovány jako samostatné jednotky asociované s méně agresivními subtypy pankreatického karcinomu, vyznačující se lepší prognózou. Klinický význam mikroskopických pankreatických intraepitelových neoplazií je omezený, na rozdíl od jiných intraduktálních neoplazií, prezentujících se zobrazovacími metodami jako solidní a/nebo cystické neoplazie s významnými konsekvencemi pro další léčbu a indikaci chirurgické terapie (resekce versus strategie „watch and wait“). Nádory neduktálního původu, jako je karcinom z acinárních buněk a neuroendokrinní neoplazie, mohou vzácně vykazovat intraduktální růst a jejich správná klasifikace je klinicky velmi významná. Cystické pankreatické léze v diferenciální diagnóze zahrnují nejen cystické a pseudocysticky transformované nádory, ale i rozsáhlé spektrum reaktivních, inflamatorních a dysontogenetických cystických lézí.
The current WHO classification of digestive system tumours (2019) has presented the concept of diagnostics of intraductal and cystic neoplasms of the pancreas mostly based on integrated molecular data and evaluations of their malignant potential. Intraductal pancreatic neoplasms with ductal phenotype include microscopic precursor lesions of pancreatic ductal adenocarcinoma – the pancreatic intraepithelial neoplasia and macroscopic precursor lesions of pancreatic cancer, where intraductal papillary mucinous neoplasm represents the most common neoplasm of the pancreas with cystic appearance. Both intraductal oncocytic papillary neoplasm and intraductal tubulopapillary neoplasm are now classified as separate entities associated with less aggressive subtypes of pancreatic carcinoma and better prognosis. Clinical significance of microscopic pancreatic intraepithelial neoplasias is limited, in contrast to other intraductal neoplasms, which are presented as cystic and/or solid tumours by imaging methods with important consequences for further treatment and indication of surgical therapy (resection versus „watch and wait“ strategies). Neoplasms of nonductal origin, such as acinar cell carcinomas and neuroendocrine neoplasms, can uncommonly display an intraductal growth and their correct classification has a great clinical importance. Moreover, differential diagnostics of cystic pancreatic lesions include not only cystic and pseudocystically transformed neoplasms, but also a large spectrum of reactive, inflammatory and dysontogenetic cystic lesions.
Karcinom pankreatu patří mezi poměrně časté maligní nádory se stoupající incidencí i mortalitou, protože nádor je obvykle diagnostikován v pokročilém stadiu a má obecně špatnou prognózu, pouze 5 % nemocných žije 5 let od stanovení diagnózy. Zásadním faktorem ovlivňujícím prognózu je stadium onemocnění v době diagnózy, přičemž u lokalizovaných nádorů žije 3 roky od diagnózy 25 % nemocných, u generalizovaných pouze 1 %. Radikální chirurgické odstranění nádoru (parciální či totální pankreatektomie) je klíčovým parametrem prodlužujícím přežití, téma je tedy pro chirurgickou obec vysoce relevantní. Statistiky o karcinomu pankreatu zpracovávají ve své většině duktální adenokarcinom, který je v pankreatu nejčastějším a prognosticky nejméně příznivým maligním nádorem pankreatu. Toto přehledové sdělení se zaměřuje právě na duktální adenokarcinom, jeho varianty a prekancerózy. Článek shrnuje informace z poslední WHO klasifikace z roku 2019, která vyšla 11 let od předchozího vydání. V této nové WHO klasifikaci došlo v oblasti duktálního adenokarcinomu oproti staršímu spíše k minoritním změnám, přičemž vymezení vzácných variant duktálního adenokarcinomu má své opodstatnění na základě genetické i morfologické příbuznosti a na základě klinické relevance, kdy se jednotlivé subtypy zásadně liší prognózou. Článek obsahuje i popis a definiční vymezení makroskopických i mikroskopických prekurzorů duktálního adenokarcinomu. Genetické a imunohistochemické diferenciálně diagnostické aspekty jsou pojednány stručně, neboť jsou relevantní spíš pro patologa než pro chirurga.
Pancreatic carcinoma is a relatively common malignant tumor with increasing incidence and mortality. The tumor is usually diagnosed at an advanced stage and generally has a poor prognosis, with only 5% of patients surviving 5 years from the time of diagnosis. The stage of the disease at the time of diagnosis is a crucial factor for the prognosis; 25% of patients with localized tumors survive 3 years from diagnosis, compared to only 1% of those with generalized tumors. Radical surgical removal of the tumor (partial or total pancreatectomy) is a key factor in improving survival. Therefore, the topic is highly relevant to surgeons. Statistics on pancreatic carcinoma mainly focus on ductal adenocarcinoma, which is the most common and least favorable malignant tumor of the pancreas. This review focuses on ductal adenocarcinoma, its variants, and precancerous lesions. The article summarizes information from the latest WHO classification of 2019, which was released 11 years after the previous edition. Compared to the previous version, this new WHO classification introduced rather minor changes in the field of ductal adenocarcinoma. The delineation of rare variants of ductal adenocarcinoma is justified based on genetic and morphological similarities and clinical relevance, as individual subtypes significantly differ in prognosis. The article also includes a description of macroscopic and microscopic precursors of ductal adenocarcinoma and their definitions. Genetic and immunohistochemical differential diagnostic aspects are briefly discussed, as these are more relevant to pathologists than to surgeons.
- MeSH
- barvicí látky terapeutické užití MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- duktální karcinom pankreatu * chirurgie diagnóza klasifikace patologie MeSH
- histologické techniky metody MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinivky břišní * chirurgie diagnóza klasifikace patologie MeSH
- prekancerózy chirurgie diagnóza klasifikace patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- biopsie tenkou jehlou pod endosonografickou kontrolou metody MeSH
- časná diagnóza MeSH
- diagnostické techniky gastrointestinální trendy MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinivky břišní * diagnóza MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody trendy MeSH
- prognóza MeSH
- strojové učení trendy MeSH
- ultrasonografie metody trendy MeSH
- umělá inteligence * trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- časná detekce nádoru MeSH
- kolorektální nádory * diagnóza epidemiologie prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- nádory jater diagnóza MeSH
- nádory slinivky břišní diagnóza MeSH
- nádory žaludku diagnóza MeSH
- primární prevence MeSH
- rizikové faktory MeSH
- svépomocné skupiny MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
