Hepatorenal tyrosinaemia (HT1) is an autosomal recessive disorder of tyrosine degradation resulting in hepatic and renal dysfunction, neurological sequelae may occur in some patients. The use of nitisinone (NTBC) has revolutionised treatment and outcome of this disorder. NTBC has to be combined with a low protein diet. While NTBC modulates the disease course in HT1 patients, several issues are open. Optimal dosage, doses per day, therapeutic range of NTBC concentration, mode of protein restriction and biomarkers are not well defined. HCC and neurocognitive deficits are long-term sequelae. Early diagnosis and treatment are essential to minimise the risk for these complications. Clinical guidance for management of HT1-patients is required. Randomised clinical studies are difficult in the presence of therapeutic options. We discussed these issues in a consensus group of 10 paediatricians, 1 adult hepatologist, 1 geneticist, 2 dieticians, 2 newborn screening specialists with experience in HT1, 1 psychologist and 2 representatives of a patient group from the German-speaking countries (DACH). Recommendations were based on scientific literature and expert opinion, also taking into account recent experience with newborn screening. There was strong consensus that newborn screening using succinylacetone (SA) and early treatment are essential for a good outcome. The dose of NTBC should be as low as possible without losing metabolic control. This has to be accompanied by a low protein diet, in some patients a simplified diet without calculation of protein intake. Specific education and psychosocial support are recommended. Indications for liver transplantation were defined. Monitoring shall include clinical findings, levels of SA, tyrosine, phenylalanine and NTBC in (dried) blood.
- MeSH
- cyklohexanony * terapeutické užití MeSH
- heptanoáty MeSH
- konsensus MeSH
- lidé MeSH
- nitrobenzoany * terapeutické užití MeSH
- nízkoproteinová dieta MeSH
- novorozenec MeSH
- novorozenecký screening * metody MeSH
- transplantace jater MeSH
- tyrosinemie * diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Německo MeSH
Cílem novorozeneckého screeningu (NS) je identifikovat novorozence se závažnými, ale léčitelnými onemocněními, a to před nástupem klinických příznaků. Pokles nákladů a zlepšení technologií genomového sekvenování vedou k úvahám o rozšíření programu NS o řadu dalších vzácných genetických onemocnění, která lze nyní identifikovat pomocí sekvenování rozsáhlých oblastí genomu. Začlenění genomového sekvenování do programu NS bude klást vysoké nároky na celý systém. Bude třeba dobudovat infrastrukturu pro zajištění informovaného souhlasu, zvládnout velký nárůst počtu genomových testů, jejich rychlé provedení a vyhodnocení, zajistit komplexní multidisciplinární péči o asymptomatické jedince, navrhnout vhodné systémy pro ukládání a přístup ke genomickým datům a zajistit vhodné vyhodnocení programu. Genomový NS by navíc nabízel možnosti rozšíření analýzy na onemocnění, jejichž zařazení primárně nenaplňuje přínos screeningového programu. Jsou jimi například neléčitelná onemocnění, choroby s nástupem v dospělosti nebo detekce asymptomatického přenašečství pro různé genetické choroby. Etické otázky, které genomový NS vyvolává, se týkají zejména problematiky informovaného souhlasu a ochrany soukromí. Nutno je též vyvážit přínos pro jedince a újmu plynoucí z možných nálezů genomového sekvenování. Všechny tyto problémy je třeba před zavedením genomového sekvenování do programu NS adekvátně diskutovat a řešit. Korespondující autorka: Mgr. Věra Franková, Ph.D. et Ph.D. Ke Karlovu 2 128 08 Praha 2 vera.frankova@lf1.cuni.cz
The aim of newborn screening (NBS) is to identify newborns with serious but treatable diseases before the onset of clinical symptoms. Declining costs and improvements in genome sequencing technologies have led to consideration of expanding the NBS programme to include a number of other rare genetic diseases that can now be identified by sequencing large regions of the genome. Incorporating genome sequencing into the programme will place high demands on the whole NBS system. It will be necessary to build the infrastructure to ensure informed consent, manage the large increase of genomic tests and their rapid execution, provide comprehensive multidisciplinary care for asymptomatic individuals, design appropriate systems for storage and access to genomic data, and ensure appropriate evaluation of the programme. In addition, genomic NBS would offer opportunities to extend the analysis to diseases whose inclusion does not primarily fulfil the aims of a screening programme. These include, for example, nontreatable diseases, diseases with onset in adulthood or detection of asymptomatic carriers for various genetic diseases. The ethical issues raised by genomic NBS are mainly related to the issues of informed consent and privacy. It is also necessary to balance the benefit and the potential harm to the individual that can arise from the findings of genomic sequencing. All of these issues need to be adequately discussed and addressed prior to the introduction of genomic sequencing into the NBS program.
- MeSH
- etika klasifikace MeSH
- genetické nemoci vrozené diagnostické zobrazování diagnóza genetika klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- novorozenecký screening * etika klasifikace metody MeSH
- sekvenování celého genomu etika metody MeSH
- vzácné nemoci diagnóza genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Národní program screeningu kolorektálního karcinomu (KRK) probíhá v České republice od roku 2000 a je příkladem mezioborové spolupráce. Podílí se na něm specialisté z oboru gastroenterologie, praktického lékařství, gynekologie a klinické biochemie. Program je založen na dvou základních metodách – screeningovém imunochemickém testu na okultní krvácení do stolice (iTOKS, FIT) a preventivní koloskopii (TOKS-pozitivní a screeningová koloskopie). O jeho efektivitě vypovídají vysoké počty zachycených kolorektálních prekancerózních a maligních lézí. V letech 2006–2023 bylo v rámci programu provedeno 531 362 preventivních koloskopií, diagnostikováno 202 575 pacientů s adenomy (38,1 %) a 14 473 s karcinomy (2,7 %). Kvalita programu je monitorována na základě indikátorů kvality, které jsou zaměřeny na organizaci (pokrytí cílové populace) i jednotlivé metody. Pokrytí screeningovými testy ve standardním dvouletém sledování se dlouhodobě pohybuje okolo 30 %, v roce 2023 činilo 30,0 % (s výjimkou let 2020 a 2021, kdy došlo k přechodnému poklesu pokrytí na 27 % z důvodu pandemie onemocnění covidem-19). Epidemiologické ukazatele ovlivňují i nescreeningové testy, pokrytí všemi relevantními metodami ve dvouletém intervalu činilo 37,5 % v roce 2023. Koloskopie je hodnocena šesti parametry (počet vyšetření, střevní očista, totální koloskopie, záchyt adenomů celkově, u žen a u mužů). Všechny tyto indikátory splňovalo v roce 2023 celkem 72 % center pro screeningovou koloskopii. Přístroje analyzující TOKS musejí nově procházet pravidelným externím hodnocením kvality (EHK). To by mělo vést také k optimalizaci pozitivity testů, která v roce 2023 dosahovala hodnoty 9,1 %. I díky programu screeningu KRK lze pozorovat příznivé epidemiologické trendy KRK, kdy v letech 2000–2022 došlo k poklesu incidence o 32,3 % a mortality o 47,8 %. Budoucnost programu spočívá v jeho dalším zefektivňování. Cílem je navýšení pokrytí cílové populace při udržení a dalším zvyšování kvality tak, aby byl program realizovatelný a průchodný.
The National Colorectal Cancer Screening Program has been conducted in the Czech Republic since 2000 and serves as an example of interdisciplinary collaboration. Specialists from gastroenterology, general practice, gynecology, and clinical biochemistry are involved in the program. It is based on two primary methods: the screening fecal immunochemical test for occult bleeding (iFOBT, FIT) and preventive colonoscopy (FOBT-positive colonoscopy and screening colonoscopy). The program‘s effectiveness is evidenced by the high number of detected colorectal precancerous and malignant lesions. Between 2006 and 2023, a total of 531,362 preventive colonoscopies were performed, diagnosing 202,575 patients with adenomas (38.1%) and 14,473 patients with cancers (2.7%). Program quality is monitored by indicators focused on both organization (target population coverage) and screening methods. Coverage with screening tests in a 2-year interval has consistently ranged around 30%, except between 2020 and 2021 during the COVID-19 pandemic (27%), reaching 30.0% in 2023. Non-screening tests also affect epidemiological indicators, with total coverage by all relevant methods in a 2-year interval in 2023 amounting to 37.5%. Colonoscopies are evaluated using six parameters (number of examinations, bowel preparation quality, total colonoscopies, and adenoma detection rate in total, in both women and men). In 2023, 72% of screening colonoscopy centers met all of these indicators. FOBT analyzers now must have the regular external quality assessment (EQA), which should help stabilize test positivity, standing at 9.1% in 2023. Thanks to the National Colorectal Cancer Screening Program, favorable epidemiological trends have been observed, with a 32.3% decrease in incidence and a 47.8% decrease in mortality between 2000 and 2022. The future of the program lies in its further optimization, with a goal of both increasing coverage of the target population by examination and quality improvement, ensuring the program’s feasibility and efficiency.
- MeSH
- incidence MeSH
- kolonoskopie MeSH
- kolorektální nádory * diagnóza mortalita prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- okultní krev MeSH
- plošný screening metody MeSH
- primární prevence MeSH
- řízení kvality MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Nejkritičtějším obdobím pro vývoj zraku jsou první 3 roky života dítěte, zejména prvních 12 měsíců života. V tomto období je zdravotní péče o dítě koordinována dětským lékařem nebo praktickým lékařem pro děti a dorost a záleží jen na nich, aby zajistili dnes už dostupný screeningový test. Ke screeningu zraku se používá přístroj na testování zraku Vision Screener na principu excentrické fotorefrakce s automatickým zhodnocením výsledků. První vyšetření by mělo být provedeno v období mezi 6. až 12. měsícem (optimálně mezi 10. až 12. měsícem) s kontrolním vyšetřením za 6 měsíců, tedy zpravidla do 18. měsíce věku dítěte. V případě pozitivního nálezu je dítě odesláno na vyšetření zrakové ostrosti k ortoptistovi nebo zrakovému terapeutovi a dále pak k očnímu lékaři. Screeningový test se provádí dvakrát za život v případě negativní rodinné anamnézy. Při pozitivní rodinné anamnéze závažných očních vad (tupozrakosti, strabismu, hypermetropie, krátkozrakosti, astigmatismu a jiných vrozených očních vad) se test opakuje ve 2. a 3. roce věku, maximálně 4× za život. Toto doporučení pokrývá všechna kritická období vývoje vidění dítěte a navazuje na systém péče o děti v ČR. Cílem koncepce včasného záchytu závažných očních vad je možnost korigovat patologické dioptrické hodnoty v tomto období, a zabránit tak poruše vývoje vidění a binokulárních funkcí. Čas, který ztratíme pozdním nebo nedokonalým stanovením diagnózy a nefunkčním léčebným plánem, je pro vývoj vidění kritický. Zahájení celonárodního screeningu zraku v ČR se plánuje již v roce 2025. Korespondující autorka: MUDr. Anna Zobanová Soukromá oční ordinace Praha ordinace.az@volny.cz
The first 3 years of a child‘s life, especially the first 12 months of life, are the most critical period for vision development. During this period, the child‘s health care is coordinated by a pediatrician or a general practitioner for children and adolescents, and it is up to them to provide the screening test that is now available. The vision screening uses a vision screener based on the principle of eccentric photorefraction with automatic evaluation of the results. The first examination should be performed between the 6th and 12th months (optimally between the 10th and 12th months of age) with a control examination after 6 months, i.e. usually by the 18th month of the child‘s age. If the result of this test is positive, the child is sent for an examination of visual acuity to an orthoptist or vision therapist and then to an ophthalmologist. The screennig test is carried out twice in a lifetime in the case of a negative family history. If there is a positive family history of serious eye defects (amblyopia, strabismus, hypermetropia, myopia, astigmatism and other congenital eye defects), the test is repeated in the 2nd and 3rd year of age, maximaly 4 times in a lifetime. This recommendation covers all critical periods of a child‘s vision development and follows the childcare system in the Czech Republic. The goal of the concept of early detection of serious eye defects is to have the possibility of correcting pathological dioptric values during this period and thus preventing impaired development of vision and binocular functions. The time lost due to a late or incomplete diagnosis and ineffective treatment plan is critical to the development of vision. The launch of nationwide vision screening in the Czech Republic is planned as early as in the next year (2025).
- MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- refrakční vady * diagnóza prevence a kontrola MeSH
- screening zrakových vad * metody organizace a řízení přístrojové vybavení zákonodárství a právo MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Správná funkčnost screeningu sluchových vad je založena na jednoduché organizaci screeningu, komfortu vyšetření pro pacienta, medicínské výtěžnosti a ekonomické únosnosti. Screening sluchu novorozenců byl aktualizován Metodickým pokynem Ministerstva zdravotnictví České republiky (Věstník MZ ČR č. 14/2021). Ke screeningu sluchu fyziologických novorozenců se používají tranzientně evokované otoakustické emise (TEOAE) a u rizikových novorozenců automatická BERA (AABR – automatic auditory brainstem responses; BERA – brainstem evoked response audiometry). Screening sluchu u dětí ve věku 5 let byl ustanoven Metodickým pokynem Ministerstva zdravotnictví České republiky (Věstník MZ ČR č. 11/2018), vyšetření je prováděno pomocí tónové audiometrie. Pozitivní screening znamená záchyt sluchové vady (poruchy sluchu), negativní screening nepřítomnost poruchy sluchu. Cílem práce je na žádost redakce časopisu Česko-slovenské pediatrie podat informace o současné metodice a stavu screeningu sluchu novorozenců a u dětí ve věku 5 let v České republice. Metodika práce vychází z publikace Celoplošný screening sluchu novorozenců v České republice – databáze a nová metodika z Česko-slovenské neonatologie 2/2022. Korespondující autor: prof. MUDr. Viktor Chrobok, CSc., Ph.D. Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice Hradec Králové Sokolská 581 500 05 Hradec Králové chrobok@fnhk.cz
The correct functionality of the screening of hearing defects is based on a simple organization of the screening, comfort of the examination for the patient, medical yield and economic viability. The newborn hearing screening has been updated by the Methodological Instruction of the Ministry of Health of the Czech Republic (Journal of the Ministry of Health of the Czech Republic No. 14/2021). Transient evoked otoacoustic emissions (TEOAE) and automatic BERA (AABR – Automatic Auditory Brainstem Responses; BERA – Brainstem Evoked Response Audiometry) are used for the hearing screening of normal newborns. Hearing screening of pre-school children aged 5 has been established by the Methodological Instruction of the Ministry of Health of the Czech Republic (Journal of the Ministry of Health of the Czech Republic No. 11/2018), and the examination is carried out by means of pure tone audiometry. A positive screening means detection of a hearing defect (suspected permanent hearing impairment), a negative screening means absence of a hearing impairment. The aim of the work is, at the request of the editors of the Journal Czech-Slovak Pediatrics, to provide information on the current methodology of hearing screening for newborns and children aged 5 years in the Czech Republic. The methodology of the work is based on the publication Comprehensive hearing screening of newborns in the Czech Republic – database and new methodology from the Czech-Slovak Neonatology 2/2022.
- MeSH
- audiometrie metody statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- plošný screening * metody organizace a řízení statistika a číselné údaje MeSH
- poruchy sluchu * diagnóza prevence a kontrola MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Nedoslýchavost a hluchota patří mezi nejzávažnější smyslové vady. Obvykle se jedná o vrozené poruchy a v případě genetického podkladu se nejčastěji dědí autozomálně recesivně. Jejich časný záchyt je stěžejní, neboť normální sluch je zásadní pro vývoj řeči, kognice a komunikace. Metodou sekundární prevence je screening, který se v České republice provádí dle metodických pokynů u novorozenců a pětiletých dětí. Předkládané sdělení se věnuje jednotlivým užívaným metodám screeningového vyšetření sluchu u dětí. Korespondující autor: MUDr. Pavel Hermann Alfamedica, s.r.o. Mánesova 1056/41 120 00 Praha 2 info@usni.cz
Hearing loss and deafness are among the most serious sensory defects. These are usually congenital disorders and in the case of genetic background are most often inherited autosomal recessively. Their early detection is crucial as normal hearing is essential for the development of speech, cognition and communication. The secondary prevention method is screening, which according to the methodological guidelines is carried out in the Czech Republic in newborns and five-year-old children. The presented articles deals with the individual methods used.
- MeSH
- hluchota prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- nedoslýchavost * prevence a kontrola MeSH
- novorozenec MeSH
- novorozenecký screening metody organizace a řízení MeSH
- poruchy sluchu klasifikace prevence a kontrola MeSH
- předškolní dítě MeSH
- sekundární prevence * metody organizace a řízení statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Ciele: Cieľom pilotného projektu bolo zvýšiť testovanie ako aj prepojenie so zdravotnou starostlivosťou o novodiagnostikované osoby s infekciou HIV/HCV/syfilisu a tiež zlepšiť zber a prenos údajov pomocou štandardných nástrojov zberu údajov z komunitných centier poskytujúcich dobrovoľné poradenstvo a testovanie (CBVCT) do národného epidemiologického a monitorovacieho systému. Metódy: Integrované dobrovoľné anonymné testovanie z krvi na HIV, HCV a syfilis bolo realizované pomocou rýchlych testov v období 6 mesiacov (03/2019 až 8/2019). Účastníkom s reaktívnymi výsledkami sa odporučilo, aby navštívili špecialistu za účelom potvrdenia diagnózy a nasadenia terapie. Výsledky: Otestovaných bolo 675 klientov na HIV, 410 na HCV a 457 na syfilis. Medián veku účastníkov sa pohyboval od 24 do 35,6 (IQR:24), 75,3 % z nich bolo mužov, 23,7 % žien a 0,6 % transrodových ľudí. Z hľadiska rizika akvírovania testovaných infekcii 48,9 % zo 675 klientov boli muži majúci styk s mužmi (MSM), 0,3 % osoby pracujúce v sex-biznise (SW), 9,0 % injekční užívatelia drog (PWID), 2,4 % migranti (Mi) a 8,3 % klientov uvádzalo kombináciu týchto rizík. Pilotný projekt odhalil infekciu HIV u 0,4 %, HCV u 2,4 % a T. pallidum u 1,8 % klientov. Len 2 klienti, s potvrdenou HIV infekciou boli prepojení s následnou zdravotnou starostlivosťou. Najvyššia prevalencia HIV bola zistená u MSM/Mi (4,2 %), HCV u PWID (30,8 %) a syfilisu u SW/PWID (7,1 %). Bezkondómový styk so SW, PWID, MSM a HIV pozitívnymi za posledných 12 mesiacov uviedlo 5/92, 41/82, 3/78 a 0/88 odpovedajúcich klientov. Výsledky štúdie boli zahrnuté do ročnej národnej epidemiologickej správy. Záver: Pilotný projekt odhalil potrebu podpory integrovaného testovania v CBVCT, prekonania prekážok pri potvrdzujúcom testovaní a prepojení so zdravotnou starostlivosťou ako aj potrebu integrácie základných údajov v rámci monitorovania a hodnotenia (M&E) testovania v CBVCT do národných systémov surveillance na Slovensku.
Aim: Aim of the pilot was to increase HIV/HCV/syphilis testing and linkage to care of newly diagnosed persons, improve data collection and transfer using standard data collection tools in CBVCT services. Methods: Integrated anonymous voluntary testing from blood for HIV, HCV and syphilis was realised using rapid tests in the period of 6 months (03/2019–08/2019). Participants with reactive results were advised to see a specialist for confirmatory testing and/or treatment. Results: A total of 675 clients were tested for HIV, 410 for HCV, and 457 for syphilis. Participants’ median age ranged from 24 to 35.6 (IQR: 24), 75.3% of them were men, 23.7% were women, and 0.6% identified as transgender. In terms of groups at risk 48.9 % of 675 clients were men who have sex with men (MSM), 0.3 % sex workers (SW), 9.0 % people who inject drugs (PWID), 2.4 % migrants (Mi) and the rest of clients (8.3 %) belonged to groups at combined risk. Pilot revealed HIV, HCV and T. pallidum infections in 0.4 %, 2.4 % and 1.8 % of clients, respectively. Just 2 clients, confirmed HIV-positive, were linked to care. The highest prevalence of HIV (4.2 %), HCV (30.8 %) and syphilis (7.1 %) was found among MSM/Mi, PWID and SW/PWID, respectively. Condomless intercourse with SW, PWID, MSM and HIV-positive person in the last 12 months was reported by 5/92, 41/82, 3/78 and 0/88 of responding clients, respectively. Core indicators were included in the yearly national epidemiological report. Conclusions: Pilot revealed the need to support integrated CBVCT to overcome barriers in confirmatory testing and linkage to care and to integrate core data of monitoring and evaluation (M&E) testing framework at CBVCT services into a national surveillance and M&E systems in Slovakia.
- MeSH
- anonymní testování * MeSH
- hepatitida C diagnóza epidemiologie MeSH
- HIV infekce diagnóza epidemiologie MeSH
- integrované poskytování zdravotní péče metody MeSH
- lidé MeSH
- ochrana veřejného zdraví metody MeSH
- sexuálně přenosné nemoci * diagnóza epidemiologie MeSH
- sexuální a genderové menšiny MeSH
- služby preventivní péče metody MeSH
- syfilis diagnóza epidemiologie MeSH
- uživatelé drog * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
Mikrovaskulární komplikace diabetu jsou významnou příčinou morbidity a kardiovaskulární mortality pacientů s diabetes mellitus. Jejich rozvoj a progrese souvisí s chronickou hyperglykemií, ale k dalším rizikovým faktorům patří hypertenze, dyslipidemie, kouření a genetické faktory. Preventivní postupy zahrnují optimální, individualizovanou kompenzaci diabetu a také léčbu dalších ovlivnitelných faktorů. Včasný záchyt jednotlivých komplikací pomocí screeningu a včasná a adekvátní léčba snižují riziko pokročilých stádií jednotlivých komplikací a následných fyzických, sociálních a ekonomických dopadů.
Microvascular complications of diabetes are a cause of significant morbidity and cardiovascular mortality of patients with diabetes. Their development and progression is associated with chronic hyperglycemia, and other risk factors are hypertension, dyslipidemia, smoking and genetic factors. Preventative startegies should focus on optimal individualized glycemic control, and also treatment of other modifiable factors. Early detection of complications using screening procedures and early and appropriate treatment lower the risk of advanced complications and of their subsequent physical, social and economic impact.
- MeSH
- diabetická noha etiologie prevence a kontrola MeSH
- diabetická retinopatie diagnóza klasifikace prevence a kontrola terapie MeSH
- diabetické nefropatie diagnóza klasifikace prevence a kontrola terapie MeSH
- diabetické neuropatie diagnóza klasifikace komplikace terapie MeSH
- fotokoagulace MeSH
- komplikace diabetu * diagnóza klasifikace prevence a kontrola terapie MeSH
- lidé MeSH
- neurologické vyšetření metody MeSH
- plošný screening metody MeSH
- rizikové faktory MeSH
- vaskulární endoteliální růstové faktory antagonisté a inhibitory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
OBJECTIVE: The substantial material and legislative investments in establishing and maintaining cytological screening in the Czech Republic represent barriers to a direct transition to primary HPV screening. Therefore, the LIBUSE project was implemented to test the efficacy of phasing in HPV DNA testing as a co-test to cytology in routine screening of women >30 years of age. METHODS: Women aged 30 to 60 years who underwent regular annual Pap smears were co-tested for HPV DNA with selective 16/18 genotyping at 3-year intervals. All HPV 16/18-positive cases and/or cases with a severe abnormality in cytology were sent for colposcopy; HPV non-16/18-positive cases and LSILs were graded using p16/Ki67 dual-stain cytology, and positive cases were sent for colposcopy. RESULTS: Overall, 2409 patients were included. After the first combined screening (year 'zero') visit, 7.4% of women were HPV-positive and 2.0% were HPV16/18-positive; only 8 women had severe Pap smear abnormalities. Triage by dual staining was positive in 21.9% of cases (28/128). Biopsy confirmed 34 high-grade precancer lesions. At the second combined visit (year 'three'), the frequency of HPV infection (5.3% vs. 7.4%) frequency of HPV16/18 (1.1% vs. 2.0%), referrals for colposcopy (35 vs. 83), and biopsy verified high-grade lesions (5 vs. 34) were significantly lower (all P ≤ 0.001). CONCLUSION: The addition of HPV DNA testing with selective genotyping of HPV16/18 to existing cytology screening significantly increased the safety of the program. The gradual introduction of HPV testing was well received by healthcare professionals and patients, and can facilitate transformation of the cytology-based screening. ClinicalTrials.gov Identifier: NCT05578833.
- MeSH
- barvení a značení MeSH
- časná detekce nádoru MeSH
- DNA MeSH
- dospělí MeSH
- dysplazie děložního hrdla * diagnóza MeSH
- infekce papilomavirem * MeSH
- lidé MeSH
- lidský papilomavirus 16 genetika MeSH
- lidský papilomavirus 18 genetika MeSH
- nádory děložního čípku * MeSH
- Papanicolaouův test MeSH
- plošný screening MeSH
- třídění pacientů MeSH
- vaginální stěr MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
