Předkládáme raritní kazuistiku pacientky, která spontánně otěhotněla a dokončila úspěšně těhotenství po peripartální hysterektomii jedné dělohy při vrozených vývojových vadách dělohy (uterus duplex). Důvodem peripartální hysterektomie bylo život ohrožující krvácení s hemoperitoneem po císařském řezu.

We present a rare case report of a patient with a congenital uterine anomaly – uterus didelphys. Who spontaneously became pregnant and completed the pregnancy successfully after peripartum hysterectomy of one uterus. The reason for the peripartum hysterectomy was a life-threatening hemorrhage with hemoperitoneum after cesarean delivery.

• MeSH
• císařský řez metody   MeSH
• gravidita * MeSH
• hysterektomie klasifikace   metody   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• peripartální období MeSH
• těhotné ženy MeSH
• uterus duplex * chirurgie   diagnóza   komplikace   MeSH
• uterus abnormality   chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Doporučené postupy klinické péče o nosiče patogenních variant v klinicky relevantních genech predisponujících ke vzniku Lynchova syndromu a karcinomu kolorekta definují kroky primární a sekundární prevence, která by měla být osobám ve vysokém riziku vzniku dědičných nádorů v ČR poskytnuta. Tvorba doporučených postupů byla organizována pracovní skupinou onkogenetiky Společnosti lékařské genetiky a genomiky při České lékařské společnosti J. E. Purkyně ve spolupráci se zástupci onkologie, onkogynekologie a gastroenterologie. Doporučené postupy vycházejí z aktuálních doporučení National Comprehensive Cancer Network (NCCN), Evropské společnosti pro klinickou onkologii (ESMO) a zohledňují kapacitní možnosti našeho zdravotnictví.

The guidelines for clinical practice for carriers of pathogenic variants in clinically relevant genes predisposing to Lynch syndrome and colorectal cancer define the steps of primary and secondary prevention that should be provided to the individuals at high risk of developing hereditary cancer in the Czech Republic. The drafting of the guidelines was organized by the Oncogenetics Working Group of the Society for Medical Genetics and Genomics of J. E. Purkyně Czech Medical Society, in cooperation with representatives of oncology, oncogynecology, and gastroenterology. The guidelines are based on the current recommendations of the National Comprehensive Cancer Network (NCCN), European Society of Medical Oncology (ESMO) and take into account the capacity of the Czech healthcare system.

• MeSH
• adhezní molekula epiteliálních buněk genetika   MeSH
• dědičné nepolypózní kolorektální nádory genetika   MeSH
• genetická predispozice k nemoci * genetika   MeSH
• kolorektální nádory * genetika   MeSH
• mismatch repair endonukleáza PMS2 genetika   MeSH
• MutL homolog 1 genetika   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• zárodečné mutace genetika   MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Pediatric and perinatal palliative care development has received particular attention in the Czech Republic in recent years. As part of the cooperation project of clinics in developing comprehensive care in the perinatal period, this area has been the focus of attention in the Perinatology Intensive Care Centre at the General University Hospital in Prague. In addition to broad educational activities, a questionnaire study with two parts – semi-quantitative and qualitative – was conducted to describe the respondents' perceptions of the importance of perinatal palliative care topics and assess their practice in providing care. Respondents to the questionnaire PRIMA were from various professions and leadership roles in different departments and across specialties in the perinatology center.

Rozvoji dětské a perinatální paliativní péče je v České republice věnována v posledních letech zvláštní pozornost. V rámci projektu spolupráce klinik při rozvoji komplexní péče v perinatálním období se na tuto oblast zaměřuje pozornost i v perinatologickém centru intenzivní péče ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Kromě širokých edukačních aktivit proběhla také dotazníková studie zaměřená na vnímání respondentů ohledně důležitosti témat perinatální paliativní péče a posouzení vlastní praxe při poskytování péče. Respondenty semikvantitativní a kvalitativní dotazníkové studie s použitím dotazníku PRIMA byli zástupci různých profesí ve vedoucích rolích na jednotlivých odděleních a napříč odbornostmi perinatologického centra.

Cíl: Cílem práce bylo zhodnotit výskyt stresové inkontinence moči po operaci prolapsu pánevního dna metodou laparoskopické sakrokolpopexe. Jedná se o retrospektivní multicentrickou studii. Metodika: Do studie bylo zařazeno 131 pacientek, které podstoupily laparoskopickou sakrokolpopexi a následně minimálně jednoletý follow-up v podobě klinického vyšetření. Výsledky: Soubor zahrnoval pacientky s průměrným věkem 63,4 let (38–80 let), BMI 26,6 kg/m2 (19,4–36 kg/m2) a paritou 2 (0–4). Před operací vykazovalo stresovou inkontinenci 30 (22,9 %) pacientek, pooperačně 50 (38,2 %), rozdíl byl statisticky signifikantní (p = 0,0007). Následnou antiinkontinenční operaci podstoupilo 30 (22,9 %) pacientek, u 10 (7,6 %) pacientek došlo k významnému zlepšení stresové inkontinence. Závěr: Rekonstrukce prolapsu orgánů pánevního dna laparoskopickou sakrokolpopexí je spojena s rizikem pooperační stresové inkontinence ve 38,2 %, z toho de novo ve 22,9 % případů.

Objective: The aim of the study was to evaluate the occurrence of stress urinary incontinence after pelvic organ prolapse surgery using the laparoscopic sacrocolpopexy method. This is a retrospective multicenter study. Methods: The study included 131 patients who underwent laparoscopic sacrocolpopexy and underwent at least a one-year follow-up in the form of a clinical examination. Results: The group included patients with an average age of 63.4 years (38–80 years), BMI 26.6 kg/m2 (19.4–36 kg/m2), and parity 2 (0–4). Before surgery, 30 (22.9%) patients showed stress incontinence, and after surgery there were 50 (38.2%); the difference was statistically significant (P = 0.0007). Thirty (22.9%) patients underwent subsequent anti-incontinence surgery, while 10 (7.6%) patients experienced significant improvement of stress incontinence. Conclusion: Pelvic organ prolapse reconstruction surgery by laparoscopic sacrocolpopexy is associated with the risk of postoperative stress incontinence in 38.2%, of which de novo in 22.9% of cases.

• MeSH
• gynekologické chirurgické výkony metody   škodlivé účinky   MeSH
• laparoskopie škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• prolaps pánevních orgánů chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• stresová inkontinence moči * chirurgie   etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Přehledový článek se věnuje především možnostem a limitacím moderních zobrazovacích metod v předoperační diferenciální diagnostice mezenchymových nádorů dělohy. Při plánování vhodného chirurgického výkonu se řídíme nejen klinickými symptomy, věkem a reprodukčními plány, ale i zobrazovacími metodami, zejména ultrazvukovým vyšetřením a magnetickou rezonancí (MR). U těchto dvou zobrazení lze na základě recentních studií definovat znaky, které svědčí pro přítomnost malignity. V případě ultrazvukového vyšetření se jedná o obraz objemného, většinou solitárního nádoru nehomogenní struktury s cystami nepravidelného tvaru, s porušeným zevním pouzdrem, absencí kalcifikací a akustických stínů a střední nebo vysokou vaskularizací intraparenchymatózně. Maligním znakem je rovněž rychlý růst nádoru v průběhu sledování, zvláště peri- a postmenopauzálně. Při zobrazení MR mají děložní sarkomy nepravidelné ohraničení, jsou patrné hyperintenzní oblasti na T1 i T2 vážených sekvencích a centrální nekrotická oblast bez sycení kontrastní látkou. Při difuzně váženém zobrazení (DWI/MR) je patrná výrazná restrikce, ale tento znak se může objevovat i u některých variant myomů. Při suspektních nálezech v rámci předoperačního zobrazení ultrazvukem či MR lze využít biopsii silnou jehlou či hysteroskopicky, a to zejména při plánování fertilitu zachovávajících výkonů, nebo zvažujeme-li konzervativní management u asymptomatických pacientek. Co se týče dalších zobrazovacích metod, přínos výpočetní tomografie (CT) nebo pozitronové emisní tomografie v kombinaci s CT (PET/CT) je v rámci diferenciální diagnostiky značně omezený. Obě metody slouží pouze pro stanovení rozsahu onemocnění. Význam laboratorních markerů, především laktátdehydrogenázy, v diferenciální diagnostice nebyl dosud prokázán. Závěr: Ultrazvukové vyšetření anebo magnetická rezonance mohou přispět k předoperačnímu rozlišení děložních sarkomů od mnohem častějších myomů na základě přítomnosti kombinace maligních znaků. V této skupině žen se suspektními nálezy je potřeba zvolit adekvátní typ a rozsah chirurgického výkonu, především je nutné vyvarovat se intraperitoneální morcelace, která by mohla vést k iatrogenní diseminaci a zhoršení prognózy.

The narrative review article is focused on the strengths and limitations of modern imaging methods in the preoperative differential diagnosis of uterine mesenchymal tumours. In order to tailor the surgical procedures, imaging methods, namely ultrasound and magnetic resonance imaging (MRI), should be taken into account as well as clinical symptoms, age, and fertility plans. On ultrasound scans, uterine sarcomas have the appearance of large, usually solitary tumours of non-homogenous structure with irregular cysts, ill-defined outline borders (interrupted capsule), absence of calcifications with acoustic shadowing, and moderate to rich internal vascularisation. Rapid growth between follow-ups or atypical growth in peri- or post-menopause is also a sign of malignancy. On MRI, uterine sarcomas are characterized by irregular borders, hyperintense areas on T1-weighted and T2- weighted images, and central non-enhancing necrotic areas. On diffusion-weighted imaging (DWI/MRI), sarcomas exhibit markedly restricted diffusion but there is a significant overlap with some variants of fibroids. Core-needle or hysteroscopic biopsy can be used preoperatively if suspicious features are detected on ultrasound or MRI scans, particularly before myomectomy if fertility preservation is required or when conservative management is considered in asymptomatic women. Other imaging methods, such as positron emission tomography fused with CT (PET-CT) or computed tomography (CT) have limited role to distinguish uterine sarcomas from myomas and are suitable only for staging purposes. The importance of tumour markers including lactate dehydrogenase in preoperative work-up have not been verified yet. Conclusion: Uterine sarcomas can be distinguished from much more common myomas based on a combination of malignant features on ultrasound or MR imaging. In these suspicious cases the type and extent of surgery should be adjusted, avoiding intraperitoneal morcellation, which could lead to iatrogenic tumour spread and worsening of the patient’s prognosis.

• MeSH
• biologické markery MeSH
• biopsie metody   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• leiomyom chirurgie   diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• nádory dělohy * chirurgie   diagnostické zobrazování   diagnóza   MeSH
• předoperační vyšetření MeSH
• sarkom chirurgie   diagnóza   MeSH
• ultrasonografie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Doporučené postupy klinické péče o nosiče patogenních variant v klinicky relevantních nádorových predispozičních genech definují kroky primární a sekundární prevence, která by měla být těmto osobám ve vysokém riziku vzniku dědičných nádorů v ČR poskytnuta. Tvorba doporučení byla organizována pracovní skupinou onkogenetiky Společnosti lékařské genetiky a genomiky (SLG ČLS JEP) ve spolupráci se zástupci onkologie a onkogynekologie. Doporučené postupy vycházejí z aktuálních doporučení National Comprehensive Cancer Network (NCCN), European Society of Medical Oncology (ESMO) a zohledňují kapacitní možnosti našeho zdravotnictví.

The Guidelines for Clinical Practice for carriers of pathogenic variants in clinically relevant cancer predisposition genes define the steps of primary and secondary prevention that should be provided to these individuals at high risk of developing hereditary cancer in the Czech Republic. The drafting of the guidelines was organized by the Oncogenetics Working Group of the Society for Medical Genetics and Genomics of J. E. Purkyně Czech Medical Society (SLG ČLS JEP) in cooperation with the representatives of oncology and oncogynecology. The guidelines are based on the current recommendations of the National Comprehensive Cancer Network (NCCN), European Society of Medical Oncology (ESMO) and take into account the capacity of the Czech healthcare system.

• MeSH
• ATM protein genetika   MeSH
• checkpoint kinasa 2 genetika   MeSH
• genetická predispozice k nemoci * MeSH
• geny BRCA1 MeSH
• geny BRCA2 MeSH
• nádory prostaty diagnóza   genetika   prevence a kontrola   MeSH
• nádory prsu diagnóza   genetika   prevence a kontrola   MeSH
• nádory slinivky břišní diagnóza   genetika   prevence a kontrola   MeSH
• nádory vaječníků diagnóza   genetika   prevence a kontrola   MeSH
• primární prevence metody   MeSH
• protein FANCN genetika   MeSH
• sekundární prevence metody   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• zárodečné mutace MeSH

Souhrn: Souhrnný článek o předčasném porodu jako nezávislém rizikovém faktoru rozvoje duševního onemocnění matky. Metodika: Přehled publikované literatury k danému tématu použitím databáze PubMed. Výsledky: Perinatální duševní zdraví ovlivňuje zásadně život matky a vývoj dítěte, a proto jde v širší souvislosti o celospolečenskou problematiku. Samostatnou vysoce rizikovou skupinou, kde lze očekávat deterioraci psychického stavu, jsou ženy, kterým se narodí nezralý novorozenec <32+0 týden těhotenství Very Low Birth Weight (VLBW) a <28+0 týden těhotenství Extremely Low Birth Weight (ELBW). Závěr: Mezi nejčastější duševní poruchy tohoto období patří poporodní deprese (PPD) a úzkostná porucha (AD). Cílem je shrnout současné poznatky o vzájemném působení předčasného porodu a rozvoje psychických poruch a zdůraznit návaznost perinatální a duševní péče.

Summary: Comprehensive article on preterm birth as an independent risk factor for the development of maternal mental illness. Methodology: Review of published literature on the topic using the PubMed database. Results: Perinatal mental health significantly affects the lives of mothers and the development of children, making it a broader societal issue. A distinct high-risk group, where deterioration of mental health can be expected, consists of women giving birth to Very Low Birth Weight <32+0 weeks gestation and Extremely Low Birth Weight <28+0 weeks gestation premature infants. Conclusion: Among the most common mental disorders during this period are postpartum depression (PPD) and anxiety disorder (AD). The aim is to summarize current knowledge on the interaction between preterm birth and the development of mental disorders and emphasize the connection between perinatal and mental health care.

Práce přináší stručný přehled současných informací a doporučení pro operační léčbu karcinomu prsu v těhotenství vč. tří aktuálně problémových oblastí – indikace prs šetřícího výkonu v 1. trimestru těhotenství, indikace biopsie sentinelové uzliny a její techniku a monitorování plodu v průběhu operace.

This paper provides a brief overview of current information and recommendations for surgical treatment of breast cancer in pregnancy, including three currently controversial areas – indications for breast-conserving surgery in the 1st trimester of pregnancy, indications for sentinel lymph node biopsy and its technique, and fetal monitoring during surgery.

• MeSH
• laktace MeSH
• lidé MeSH
• nádorové komplikace v těhotenství * chirurgie   MeSH
• nádory prsu * chirurgie   MeSH
• perioperační péče MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH