Přehledový článek se věnuje především možnostem a limitacím moderních zobrazovacích metod v předoperační diferenciální diagnostice mezenchymových nádorů dělohy. Při plánování vhodného chirurgického výkonu se řídíme nejen klinickými symptomy, věkem a reprodukčními plány, ale i zobrazovacími metodami, zejména ultrazvukovým vyšetřením a magnetickou rezonancí (MR). U těchto dvou zobrazení lze na základě recentních studií definovat znaky, které svědčí pro přítomnost malignity. V případě ultrazvukového vyšetření se jedná o obraz objemného, většinou solitárního nádoru nehomogenní struktury s cystami nepravidelného tvaru, s porušeným zevním pouzdrem, absencí kalcifikací a akustických stínů a střední nebo vysokou vaskularizací intraparenchymatózně. Maligním znakem je rovněž rychlý růst nádoru v průběhu sledování, zvláště peri- a postmenopauzálně. Při zobrazení MR mají děložní sarkomy nepravidelné ohraničení, jsou patrné hyperintenzní oblasti na T1 i T2 vážených sekvencích a centrální nekrotická oblast bez sycení kontrastní látkou. Při difuzně váženém zobrazení (DWI/MR) je patrná výrazná restrikce, ale tento znak se může objevovat i u některých variant myomů. Při suspektních nálezech v rámci předoperačního zobrazení ultrazvukem či MR lze využít biopsii silnou jehlou či hysteroskopicky, a to zejména při plánování fertilitu zachovávajících výkonů, nebo zvažujeme-li konzervativní management u asymptomatických pacientek. Co se týče dalších zobrazovacích metod, přínos výpočetní tomografie (CT) nebo pozitronové emisní tomografie v kombinaci s CT (PET/CT) je v rámci diferenciální diagnostiky značně omezený. Obě metody slouží pouze pro stanovení rozsahu onemocnění. Význam laboratorních markerů, především laktátdehydrogenázy, v diferenciální diagnostice nebyl dosud prokázán. Závěr: Ultrazvukové vyšetření anebo magnetická rezonance mohou přispět k předoperačnímu rozlišení děložních sarkomů od mnohem častějších myomů na základě přítomnosti kombinace maligních znaků. V této skupině žen se suspektními nálezy je potřeba zvolit adekvátní typ a rozsah chirurgického výkonu, především je nutné vyvarovat se intraperitoneální morcelace, která by mohla vést k iatrogenní diseminaci a zhoršení prognózy.

The narrative review article is focused on the strengths and limitations of modern imaging methods in the preoperative differential diagnosis of uterine mesenchymal tumours. In order to tailor the surgical procedures, imaging methods, namely ultrasound and magnetic resonance imaging (MRI), should be taken into account as well as clinical symptoms, age, and fertility plans. On ultrasound scans, uterine sarcomas have the appearance of large, usually solitary tumours of non-homogenous structure with irregular cysts, ill-defined outline borders (interrupted capsule), absence of calcifications with acoustic shadowing, and moderate to rich internal vascularisation. Rapid growth between follow-ups or atypical growth in peri- or post-menopause is also a sign of malignancy. On MRI, uterine sarcomas are characterized by irregular borders, hyperintense areas on T1-weighted and T2- weighted images, and central non-enhancing necrotic areas. On diffusion-weighted imaging (DWI/MRI), sarcomas exhibit markedly restricted diffusion but there is a significant overlap with some variants of fibroids. Core-needle or hysteroscopic biopsy can be used preoperatively if suspicious features are detected on ultrasound or MRI scans, particularly before myomectomy if fertility preservation is required or when conservative management is considered in asymptomatic women. Other imaging methods, such as positron emission tomography fused with CT (PET-CT) or computed tomography (CT) have limited role to distinguish uterine sarcomas from myomas and are suitable only for staging purposes. The importance of tumour markers including lactate dehydrogenase in preoperative work-up have not been verified yet. Conclusion: Uterine sarcomas can be distinguished from much more common myomas based on a combination of malignant features on ultrasound or MR imaging. In these suspicious cases the type and extent of surgery should be adjusted, avoiding intraperitoneal morcellation, which could lead to iatrogenic tumour spread and worsening of the patient’s prognosis.

Klinika gynekologie porodnictví a neonatologie 1 LF UK a VFN Praha

Radiodiagnostická klinika 1 LF UK a VFN Praha

Ústav patologie 1 LF UK a VFN Praha

Preoperative discrimination between uterine myomas and sarcomas

Citace poskytuje Crossref.org