Karcinom pankreatu je prognosticky nepříznivé nádorové onemocnění s rostoucí incidencí a mortalitou, které představuje 3. nejčastější příčinu úmrtí na zhoubný nádor ve vyspělých zemích. Pětileté přežití nepřesahuje 11 % a je nejnižší napříč všemi onkologickými diagnózami. Cca 20–30 % pacientů má v době diagnózy resekabilní (resectable pancreatic cancer – RPC) nebo hraničně resekabilní (borderline resectable pancreatic cancer – BRPC) onemocnění. Radikální resekce je v těchto případech zásadní terapeutickou modalitou, která je považována za jediný potenciálně kurativní postup. Neoadjuvantní chemoterapie a/nebo chemoradioterapie je etablována především u BRPC. Role neoadjuvance u RPC se v současnosti zkoumá. Cílem tohoto sdělení je popsat současné možnosti, výhody a nevýhody neoadjuvantní léčby u pacientů BRPC a RPC.

Pancreatic carcinoma is a prognostically unfavorable cancer disease with growing incidence and mortality, which is the 3rd most common cause of cancer-related death in developed countries. The 5-year survival rate does not exceed 11% and is the lowest across all cancer diagnoses. Only about 20–30% of patients have resectable (RPC) or borderline resectable (BRPC) disease at the time of diagnosis. Radical resection is an essential therapeutic modality in these cases and is considered the only potentially curative procedure. Neoadjuvant chemotherapy and/or chemoradiotherapy is established mainly in BRPC. The role of neoadjuvant therapy in RPC is currently under investigation. This review article describes the current options, advantages and disadvantages of neoadjuvant treatment in BRPC and RPC.

• MeSH
• antimetabolity antitumorózní MeSH
• gemcitabin terapeutické užití   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• lidé MeSH
• lokální recidiva nádoru MeSH
• nádorové biomarkery MeSH
• nádory slinivky břišní * chirurgie   farmakoterapie   MeSH
• neoadjuvantní terapie * MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie MeSH
• resekční okraje MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Karcinom pankreatu je jedním z nejagresivnějších nádorových onemocnění, které je ve více než v polovině případů diagnostikováno v lokálně pokročilém nebo metastatickém stadiu. Prognóza těchto nemocných je velmi špatná. Standardním postupem je paliativní chemoterapie prodlužující život nemocných s mediánem celkového přežití méně než 1 rok. Existuje však vybraná skupina oligometastatických pacientů, která může profitovat z resekčního výkonu. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně malou část pacientů, chybí nám v současnosti rozsáhlé klinické studie přesně definující strategii, efektivitu a bezpečnost tohoto postupu. Kazuistika: Sedmdesátisedmiletý muž s duktálním adenokarcinomem kaudy pankreatu a solitární metastázou v játrech. Po čtyřech cyklech chemoterapie byla provedena distální pankreatektomie s jaterní metastazektomií. Kompletní patologická odpověď byla nalezena v primárním nádoru a reziduálním adenokarcinomu v jaterní metastáze. Následně indikovaná adjuvantní chemoterapie gemcitabinem musela být ukončena při druhém cyklu pro hematologickou toxicitu a intoleranci a pacient v kompletní remisi nemoci je nadále dispenzarizován. Výsledky: Pacient žije bez recidivy více než 2 roky od stanovení diagnózy.

Introduction: Pancreatic cancer is one of the most aggressive tumors diagnosed in locally advanced or metastatic stage in more than half of the cases. The standard of care is a systemic chemotherapy but the prognosis of metastatic patients remains extremely poor with a median overall survival less than one year. However, there is increasing evidence of surgery treatment benefit in a carefully selected oligometastatic cases. Because oligometastatic pancreatic cancer is rare, there is a lack of robust clinical trials defining strategy, efficacy and safety of this procedure. Patient concerns: A 77-year-old man presented with a mass in the tail of the pancreas and solitary liver metastasis. After four cycles of chemotherapy, distal pancreatectomy with liver metastasectomy was performed, and the tissues were histologically examined. The complete pathological response was found in the primary tumor and residual adenocarcinoma in liver metastasis. Outcomes: The patient is alive without recurrency more than two years from the diagnosis.

• MeSH
• adenokarcinom chirurgie   diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• metastázektomie MeSH
• metastázy nádorů terapie   MeSH
• nádory jater chirurgie   sekundární   MeSH
• nádory slinivky břišní * chirurgie   diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• neoadjuvantní terapie * MeSH
• pankreatektomie MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Incidentální cystické léze pankreatu jsou diagnostikovány se zvýšenou frekvencí v důsledku častějšího používání zobrazovacích vyšetření pomocí počítačové tomografie nebo magnetické rezonance u asymptomatických pacientů, kteří podstupují vyšetření z jiných důvodů. U určitých lézí, jako jsou neuroendokrinní tumory, mucinózní cystadenomy a intraduktální papilární mucinózní neoplazie, existuje významné riziko přítomnosti či vzniku malignity. Endosonograficky navigovaná radiofrekvenční ablace (EUS-RFA) umožňuje selektivní ablaci ložiska pankreatu s minimálním poškozením okolní tkáně a mohla by být alternativní metodou léčby pro pacienty, kteří operaci nechtějí, nebo ji nemohou absolvovat, nebo si nepřejí dlouhodobé sledování. Na základě dostupných pilotních studií se EUS-RFA jeví jako slibná, technicky proveditelná metoda léčby neoplazií pankreatu, která dle dostupných studií prokázala vysokou technickou a přijatelnou klinickou úspěšnost při nízké morbiditě. Sdělení nabízí přehledný souhrn užití EUS-RFA u solidních a cystických neoplazií pankreatu a v závěru popisuje dvě vlastní kazuistiky. V obou případech byla endoskopická léčba technicky proveditelná a nevyskytly se žádné periprocedurální ani postprocedurální komplikace.

Incident cystic lesions of the pancreas are diagnosed with increased frequency due to increased use of CT or MR imaging in asymptomatic patients who undergo imaging for other reasons. Certain lesions such as neuroendocrine tumors, mucinous cystadenomas, and intraductal papillary mucinous neoplasia are at significant risk of the presence or development of malignancy. Endosonographically guided radiofrequency ablation allows selective ablation of the pancreatic lesion with minimal damage to surrounding tissue and could be an alternative treatment modality for patients who do not want or cannot undergo surgery or do not wish to have a long-term follow-up. Based on the available pilot studies, EUS-RFA appears to be a promising technically feasible method for the treatment of pancreatic neoplasia, which has demonstrated high technical and acceptable clinical success rates with low morbidity. This communication offers a clear summary of the use of EUS-RFA in solid and cystic pancreatic neoplasia concluding with two case reports of patients. In both cases, endoscopic treatment was technically feasible and no periprocedural or postprocedural complications occurred.

• MeSH
• intervenční ultrasonografie metody   MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní * chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• neuroendokrinní nádory chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• radiofrekvenční ablace * přístrojové vybavení   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

Karcinom pankreatu je onemocnění s dlouhodobě nejhoršími onkologickými výsledky napříč všemi stadii. V klinické praxi se z důvodu asymptomatických, resp. nespecifických projevů onemocnění setkáváme zejména s lokálně pokročilými a metastatickými nádory, u kterých je medián přežívání kolem jednoho roku. Bohužel i časná stadia po radikální chirurgické léčbě a adjuvantní terapii jsou spojena s časnou lokální recidivou nebo vzdálenou generalizací a dlouhodobé přežívání pacientů je i v těchto stadiích spíše výjimkou. I přes tyto nepříznivé charakteristiky dochází zejména v posledních letech k pozvolnému prodlužování přežívání těchto pacientů. Je to jednak důsledek pokroků v diagnostice, chirurgické terapii, ale hlavně díky pokrokům v onkologické terapii (zejména v systémové chemoterapii – adjuvantní, neoadjuvantní, perioperační, indukční a paliativní, pokroky jsou i v radioterapii). Byly publikovány výsledky studií napříč všemi stadii karcinomu pankreatu (resekabilní, hraničně resekabilní, lokálně pokročilý, metastatický), které se promítly do zlepšeného přežívání. Cílem tohoto článku je podat přehled o aktuálních možnostech terapie tohoto onemocnění.

Pancreatic cancer is a disease with the worst long-term survival across all stages. In clinical practice, due to asymptomatic or non-specific signs and symptoms we diagnose patients mainly with locally advanced and metastatic disease, where median survival is approximately one year. However, cases of an early local recurrence or distant metastases are observed even in early stages after curative surgery, and long-term survival is an exception even in these early stages of the disease. Despite these adverse characteristics, an improvement in median overall survival has been observed also in patients with pancreatic cancer, particularly in the last few years. It is due to advancements in the diagnosis, surgery, but mainly due to improvements in cancer treatment (chemotherapy – adjuvant, neoadjuvant, perioperative, induction and palliative, and radiotherapy). The results of many studies across all stages (resectable, borderline resectable, locally advanced, metastatic) have been published, showing an improved survival. The aim of this article is to provide a review of current treatment options for pancreatic ductal adenocarcinoma.

• MeSH
• karcinom chirurgie   terapie   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů farmakoterapie   MeSH
• nádory slinivky břišní * chirurgie   terapie   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie MeSH
• staging nádorů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Cílem práce je retrospektivní analýza pacientů, kteří mezi lety 2010–2023 na Chirurgické klinice LFMU FN Brno podstoupili laparoskopickou resekci karcinomu pankreatu. Metody: Do studie bylo zařazeno 46 pacientů, kteří ve sledovaném období podstoupili laparoskopickou (n=19) nebo otevřenou (n=27) distální pankreatektomii (DP) pro KP. Obě skupiny byly statisticky zhodnoceny a srovnány v následujících parametrech: klinické stadium, grade, počet patologem vyšetřených uzlin, krevní ztráta, délka operace, tříměsíční morbidita a mortalita, doba pobytu na JIP, celková délka hospitalizace, procento readmisí a celkové přežití. Výsledky: Ve skupině otevřené DP bylo více zastoupeno T3 stadium nádoru (81,5 % vs. 57,9 %, p=0,035). Četnější byly v této skupině dediferencované (G3) nádory (18,5 % vs. 5,3 %, p=0,354). Průměrný počet patologem vyšetřených uzlin byl v obou skupinách srovnatelný (otevřená DP 15,1 (min–max, 3−39) vs. lapDP 15,6 (min–max, 5−39). Laparotomický výkon byl spojen s větší průměrnou krevní ztrátou (531 ml vs. 198ml, p=0,002). Byl ale v průměru kratší (190 minut vs. 216 minut, p=0,006). Klinicky závažné komplikace (Dindo III a více), resp. POPF (typ B a C) byly zaznamenány v 10/46 (21,7 %), resp. 14/46 (30,5 %) případech, přičemž nebyl zaznamenán statisticky signifikantní rozdíl mezi oběma skupinami (p=0,489) resp. (p=0,241). Laparoskopický výkon znamenal kratší dobu pobytu na JIP (medián: 5,0 dne vs. 6,0 dne, p=0,396). Celková doba hospitalizace byla u obou skupin shodná (medián: lapDP 12,0 dne vs. otevřená DP 12 dne, p=0,920). Pět pacientů (5/46, 10,9 %) muselo být znovu přijato v průběhu tří měsíců po výkonu. Pravděpodobnost 1,2,3 a pětileté přežití po laparoskopickém, respektive laparotomickém výkonu dosáhlo 76,9 % (95% IS 59,4–99,7 %), 61,5 % (95% IS 41,1−92,2 %), 41,0 % (95% IS 20,5−82,2 %) a 20,5 % (95% IS 6,2−68,2 %), respektive 73,4 % (95% IS 58,3−92,4 %), 33,1 % (95% IS 18,9−57,9 %), 20,7 % (95% IS 9,5−44,9 %) a 20,7 % (95% IS 9,5−44,9 %). Statisticky signifikantní rozdíl v přežití mezi oběma skupinami prokázán nebyl (p=0,484). Závěr: Při srovnání laparoskopické a otevřené DP prováděné pro karcinom pankreatu naše zkušenosti potvrdily, že lapDP je vhodná zejména pro pacienty s menšími nádory lokalizovanými dále od porto-mezenteriální osy. Laparoskopický přístup přinesl nižší krevní ztrátu, zkrácení doby pobytu na jednotce intenzivní péče, srovnatelnou morbiditu a celkové přežití. Relativně dlouhá doba hospitalizace, překvapivě shodná v obou skupinách, nás vedla k zahájení implementace ERAS (enhanced recovery after surgery) protokolu do tohoto segmentu chirurgie.

Introduction: The aim of the study was to perform a retrospective analysis of patients who had undergone laparoscopic resection for pancreatic cancer (PC) at the Department of Surgery of the Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno, Czech Republic from 2010 to 2023. Methods: Forty-six patients with laparoscopic (n=19) or open (n=27) distal pancreatectomy (DP) for PC were included. Both groups were statistically evaluated and compared in the following parameters: clinical stage, tumor grade, nodes examined by the pathologist, blood loss, duration of surgery, three-month morbidity and mortality, length of ICU stay, overall length of hospital stay, readmission rate and overall survival. Results: There were more T3 tumors in the open DP group (81.5% vs 57.9%, p=0.035). The rate of dedifferentiated (G3) tumors was higher in the open DP group (18.5% vs 5.3%, p=0.354). The mean number of nodes examined by the pathologist was equal in both groups (open DP 15.1 (min– max, 3–39) vs lapDP 15.6 (min–max, 5−39). Laparotomy was associated with a higher mean blood loss (531 ml vs 198 ml, p=0.002). However, it was shorter on average (190 minutes vs 216 minutes, p=0.006). Clinically relevant complications (Dindo III and higher) and POPF (types B and C) were observed in 10/46 (21.7%) and 14/46 (30.5%) cases without any statistically significant difference between both groups (p=0.489 and p=0.241, respectively). The median ICU stay was similar for lapDP and open DP (median: 5.0 days vs 6.0 days, p=0.396). Overall length of hospital stay was identical in both groups (median: lapDP 12.0 days vs open DP 12 days, p=0.920). The three-month readmission rate was 5/46 (10.9%). One-, 2-, 3and 5-year overall survival probability after laparoscopic and open DP was 76.9% (95% CI 59.4−99.7%), 61.5% (95% CI 41,1−92.2%), 41.0% (95% CI 20,5−82.2%) and 20.5% (95% CI 6.2−68.2%), and 73.4% (95% CI 58.3−92.4%), 33.1% (95% CI 18,9−57.9%), 20.7% (95% CI 9.5−44.9%) and 20.7% (95% CI 9.5−44.9%), respectively. No statistically significant difference was observed between both groups (p=0.484). Conclusion: When comparing lapDP and open DP performed for pancreatic cancer, our experience confirmed that lapDP was particularly suitable for patients with smaller tumors located further from the porto-mesenteric axis. The laparoscopic approach was associated with lower blood loss, reduced length of ICU stay, comparable morbidity and overall survival. The relatively long length of hospital stays, surprisingly identical in both groups, prompted us to implement the ERAS (Enhanced Recovery After Surgery) protocol in this surgical field.

• MeSH
• karcinom chirurgie   MeSH
• laparoskopie * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní * chirurgie   MeSH
• pankreatektomie MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• prospektivní studie MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• roboticky asistované výkony * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Karcinom pankreatu patří mezi poměrně časté maligní nádory se stoupající incidencí i mortalitou, protože nádor je obvykle diagnostikován v pokročilém stadiu a má obecně špatnou prognózu, pouze 5 % nemocných žije 5 let od stanovení diagnózy. Zásadním faktorem ovlivňujícím prognózu je stadium onemocnění v době diagnózy, přičemž u lokalizovaných nádorů žije 3 roky od diagnózy 25 % nemocných, u generalizovaných pouze 1 %. Radikální chirurgické odstranění nádoru (parciální či totální pankreatektomie) je klíčovým parametrem prodlužujícím přežití, téma je tedy pro chirurgickou obec vysoce relevantní. Statistiky o karcinomu pankreatu zpracovávají ve své většině duktální adenokarcinom, který je v pankreatu nejčastějším a prognosticky nejméně příznivým maligním nádorem pankreatu. Toto přehledové sdělení se zaměřuje právě na duktální adenokarcinom, jeho varianty a prekancerózy. Článek shrnuje informace z poslední WHO klasifikace z roku 2019, která vyšla 11 let od předchozího vydání. V této nové WHO klasifikaci došlo v oblasti duktálního adenokarcinomu oproti staršímu spíše k minoritním změnám, přičemž vymezení vzácných variant duktálního adenokarcinomu má své opodstatnění na základě genetické i morfologické příbuznosti a na základě klinické relevance, kdy se jednotlivé subtypy zásadně liší prognózou. Článek obsahuje i popis a definiční vymezení makroskopických i mikroskopických prekurzorů duktálního adenokarcinomu. Genetické a imunohistochemické diferenciálně diagnostické aspekty jsou pojednány stručně, neboť jsou relevantní spíš pro patologa než pro chirurga.

Pancreatic carcinoma is a relatively common malignant tumor with increasing incidence and mortality. The tumor is usually diagnosed at an advanced stage and generally has a poor prognosis, with only 5% of patients surviving 5 years from the time of diagnosis. The stage of the disease at the time of diagnosis is a crucial factor for the prognosis; 25% of patients with localized tumors survive 3 years from diagnosis, compared to only 1% of those with generalized tumors. Radical surgical removal of the tumor (partial or total pancreatectomy) is a key factor in improving survival. Therefore, the topic is highly relevant to surgeons. Statistics on pancreatic carcinoma mainly focus on ductal adenocarcinoma, which is the most common and least favorable malignant tumor of the pancreas. This review focuses on ductal adenocarcinoma, its variants, and precancerous lesions. The article summarizes information from the latest WHO classification of 2019, which was released 11 years after the previous edition. Compared to the previous version, this new WHO classification introduced rather minor changes in the field of ductal adenocarcinoma. The delineation of rare variants of ductal adenocarcinoma is justified based on genetic and morphological similarities and clinical relevance, as individual subtypes significantly differ in prognosis. The article also includes a description of macroscopic and microscopic precursors of ductal adenocarcinoma and their definitions. Genetic and immunohistochemical differential diagnostic aspects are briefly discussed, as these are more relevant to pathologists than to surgeons.

• MeSH
• barvicí látky terapeutické užití   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• duktální karcinom pankreatu * chirurgie   diagnóza   klasifikace   patologie   MeSH
• histologické techniky metody   MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní * chirurgie   diagnóza   klasifikace   patologie   MeSH
• prekancerózy chirurgie   diagnóza   klasifikace   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

INTRODUCTION: Pancreatic neuroendocrine tumors (pNET) exhibit a wide spectrum of clinical behavior, which makes their assessment and management quite challenging. The purpose of this study was to comprehensively assess the existing treatment landscape for patients with pNET. MATERIALS AND METHODS: The study was conducted with the support of the ESSO-EYSAC Research Academy in collaboration with the E-AHPBA. An online survey was distributed via email and social media to surgical networks across Europe and beyond (September 1-30, 2023). RESULTS: Overall, 155 complete responses were obtained. A specialized NET tumor board was present at the institutions of 94 (61 %) of the study participants. The most frequently applied guidelines were from ENETS (n = 97; 63 %), NCCN (n = 74; 48 %), and ESMO (n = 53; 34 %). For resectability, similar criteria as in pancreatic ductal adenocarcinoma were used by 111 (72 %) participants, even though 116 (75 %) participants believed that pNET/pNEC should have their own resectability criteria. Most respondents used somatostatin analogues (n = 126; 81 %) and chemotherapy (n = 85; 55 %) as neoadjuvant treatments, followed by molecularly targeted agents (n = 45; 29 %) and PRRT (n = 37; 24 %). Only 17 (11 %) participants agreed/strongly agreed that the management of pNET/pNEC is sufficiently addressed in surgical education programs. CONCLUSION: This international survey highlighted areas for improvement in the care of pNET, namely the lack of pNET-specific resectability criteria and educational programs addressing pNET management.

• MeSH
• lékařská praxe - způsoby provádění statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní * chirurgie   MeSH
• neoadjuvantní terapie MeSH
• neuroendokrinní nádory * chirurgie   MeSH
• pankreatektomie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• somatostatin analogy a deriváty   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Karcinom pankreatu je onemocnění s vysokou mortalitou, často zachycené v pozdním stadiu. Jedinou kurativní léčbou je chirurgická resekce, výsledky zlepšuje adjuvantní chemoterapie. U pacientů s pokročilým nálezem je v 1. linii paliativní léčby doporučen režim FOLFIRINOX nebo doublet gemcitabin + nab-paklitaxel, ve 2. linii pak po terapii založené na gemcitabinu nal-IRI (pegylovaný lipozomálnî irinotekan) + 5-fluorouracil (5-FU) + leukovorin (LV), nebo režim s 5-FU, a po terapii s 5-FU gemcitabin v monoterapii či v kombinaci. Nové výsledky prezentované na kongresu ESMO 2023 ukázaly, že v 1. linii paliativní léčby je větším přínosem doublet gemcitabin + nab-paklitaxel než FOLFIRINOX. Prezentujeme kazuistiku 50letého muže s progresí karcinomu pankreatu po chirurgické a adjuvantní léčbě, u něhož bylo po selhání gemcitabinu + nab-paklitaxelu v 1. linii paliativní léčby dosaženo již ročního přežití s dobrou kvalitou života při kombinaci nal-IRI + 5-FU/LV.

Pancreatic cancer is a disease with high mortality rates, often detected at late stage. Surgical resection is the only curative treatment, and the outcomes are improved by adjuvant chemotherapy. In patients with an advanced finding, the FOLFIRINOX regimen or the doublet gemcitabine + nab-paclitaxel are recommended in the first-line of palliative treatment; in the second-line, following the gemcitabine-based treatment, nal-IRI (pegylated liposomal irinotecan) + 5-fluorouracil (5-FU) + leucovorin (LV), or the regimen with 5-FU are recommended; and following the therapy with 5-FU, gemcitabine in monotherapy or in combination. New results presented at the 2023 ESMO Congress showed that, in the first-line of palliative treatment, the doublet gemcitabine + nab-paclitaxel had a greater benefit than the FOLFIRINOX regimen. We report a case of a 50-year-old man with progression of pancreatic cancer after surgical and adjuvant treatment in whom, after failure of gemcitabine + nab-paclitaxel in the first-line of palliative treatment, one-year survival with a good quality of life was achieved with the combination of nal-IRI + 5-FU/LV.

• MeSH
• gemcitabin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní * chirurgie   farmakoterapie   MeSH
• paclitaxel farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• přežívající onkologičtí pacienti MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

BACKGROUND: Preoperative FOLFIRINOX chemotherapy is increasingly administered to patients with borderline resectable (BRPC) and locally advanced pancreatic cancer (LAPC) to improve overall survival (OS). Multicenter studies reporting on the impact from the number of preoperative cycles and the use of adjuvant chemotherapy in relation to outcomes in this setting are lacking. This study aimed to assess the outcome of pancreatectomy after preoperative FOLFIRINOX, including predictors of OS. METHODS: This international multicenter retrospective cohort study included patients from 31 centers in 19 European countries and the United States undergoing pancreatectomy after preoperative FOLFIRINOX chemotherapy (2012-2016). The primary end point was OS from diagnosis. Survival was assessed using Kaplan-Meier analysis and Cox regression. RESULTS: The study included 423 patients who underwent pancreatectomy after a median of six (IQR 5-8) preoperative cycles of FOLFIRINOX. Postoperative major morbidity occurred for 88 (20.8%) patients and 90-day mortality for 12 (2.8%) patients. An R0 resection was achieved for 243 (57.4%) patients, and 259 (61.2%) patients received adjuvant chemotherapy. The median OS was 38 months (95% confidence interval [CI] 34-42 months) for BRPC and 33 months (95% CI 27-45 months) for LAPC. Overall survival was significantly associated with R0 resection (hazard ratio [HR] 1.63; 95% CI 1.20-2.20) and tumor differentiation (HR 1.43; 95% CI 1.08-1.91). Neither the number of preoperative chemotherapy cycles nor the use adjuvant chemotherapy was associated with OS. CONCLUSIONS: This international multicenter study found that pancreatectomy after FOLFIRINOX chemotherapy is associated with favorable outcomes for patients with BRPC and those with LAPC. Future studies should confirm that the number of neoadjuvant cycles and the use adjuvant chemotherapy have no relation to OS after resection.

• MeSH
• fluorouracil aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• leukovorin aplikace a dávkování   MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní * farmakoterapie   patologie   chirurgie   MeSH
• neoadjuvantní terapie škodlivé účinky   metody   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH

BACKGROUND: Endoluminal radiofrequency ablation (RFA) has been promoted as palliative treatment for patients with cholangiocarcinoma (CCA) and pancreatic ductal adenocarcinoma (PDAC) in order to improve biliary drainage and eventually prolong survival. No high level evidence is, however, available on this technique. DESIGN: In this randomised controlled study, we compared endoluminal RFA plus stenting with stenting alone (control group) in patients with malignant biliary obstruction; metal stents were primarily placed. Primary outcome was overall survival; secondary outcomes were stent patency, quality of life and adverse events. In a superiority design, survival was assumed to be doubled by RFA as compared with 6.4 months in the control group (n=280). RESULTS: A total of 161 patients (male:female 90:71, mean age 71±9 years) were randomised before recruitment was terminated for futility after an interim analysis. Eighty-five patients had CCA (73 hilar, 12 distal) and 76 had pancreatic cancer. There was no difference in survival in both subgroups: for patients with CCA, median survival was 10.5 months (95% CI 6.7 to 18.3) in the RFA group vs 10.6 months (95% CI 9.0 to 24.8), p=0.58)) in the control group. In the subgroup with pancreatic cancer, median survival was 6.4 months (95% CI 4.3 to 9.7) for the RFA vs 7.7 months (95% CI 5.6 to 11.3), p=0.73) for the control group. No benefit was seen in the RFA group with regard to stent patency (at 12 months 40% vs 36% in CCA and 66% vs 65% in PDAC), and quality of life was unchanged by either treatment and comparable between the groups. Adverse events occurred in seven patients in each groups. CONCLUSION: A combination of endoluminal RFA and stenting was not superior to stenting alone in prolonging survival or improving stent patency in patients with malignant biliary obstruction. TRIAL REGISTRATION NUMBER: NCT03166436.

• MeSH
• cholangiokarcinom * MeSH
• cholestáza * etiologie   chirurgie   MeSH
• katetrizační ablace * škodlivé účinky   metody   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní * komplikace   chirurgie   MeSH
• nádory žlučových cest * komplikace   chirurgie   MeSH
• radiofrekvenční ablace * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stenty škodlivé účinky   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• žlučové cesty intrahepatální chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH