Cíl: Retrospektivní observační analýza přesnosti zavedení pedikulárních šroubů, komplikací, chirurgického času a technických zákonitostí 100 pacientů operovaných pomocí robotického systému ExcelsiusGPS. Metodika: Sto dospělých pacientů podstupující stabilizační výkony lumbosakrální páteře v průběhu období 2021–2024. Pacienti podstoupili jednu z tří možných operací – otevřená meziobratlová fúze, minimálně invazivní meziobratlová fúze nebo kombinace otevřené meziobratlové fúze s neinstrumentovanou mikrodekompresí. Všechny operační výkony byly provedeny za asistence robotického systému ExcelsiusGPS s následnou intraoperační kontrolní CT. Pacienti byli sledováni v intervalech 6 týdnů, 3 měsíců a 6 měsíců. Výsledky: Celkem bylo zavedeno 418 pedikulárních šroubů, z nichž 413 (99 %) mělo optimální zavedení (Gerzbein- -Robbins A) a zbylých pět vykazovalo drobné asymptomatické narušení kortikalis stěny pediklu (Gerzbein-Robbins B). Jednou byla narušena horní hrana pediklu a ve čtyřech případech došlo k narušení spodní plochy pediklu. V sedmi případech bylo nutné opakovat navigační CT sken v důsledku chyb přenosu mezi CT a robotickou platformou, ve dvou případech bylo nutné přeplánovat trajektorie pedikulárních šroubů v důsledku pohybu dynamické reference v průběhu zavádění šroubů. Průměrný chirurgický čas byl 154 min pro jednoprostorový stabilizační výkon a 202 min pro vícepatrový stabilizační výkon. Naše práce neprokázala významný pokles chirurgického času v obrazu učební křivky. V časném pooperačním období byla nutná revize dvou pacientů pro přítomnost seromu operační rány. Závěr: Druhá generace robotických systémů vykazuje vysokou přesnost zavádění pedikulárních šroubů, čímž snižuje výskyt komplikací souvisejících s malpozicí. Hlavní nevýhodou je prodloužení chirurgického času v důsledku nastavení robotické a navigační platformy.
Aim: Retrospective observation analysis of pedicle screw accuracy, complications, surgical time, and technical nuances of 100 patients operated via the ExcelsiusGPS robotic system. Methods: One-hundred adult patients undergoing lumbosacral interbody fusion between 2021 and 2024. Patients underwent either open interbody fusion, minimally invasive interbody fusion, or open interbody fusion combined with a non-instrumented decompression. All surgeries were assisted by the ExcelsiusGPS robot, and an intraoperative control CT scan was performed in all cases. Patients were followed at 6-week, 3-month, and 6-month intervals. Results: A total of 418 pedicle screws were implanted and 413 (99%) had optimal placement (Gerzbein-Robbins A) with the remaining five having minor asymptomatic cortical breaches of the pedicle wall violation (Gerzbein-Robbins B). The superior pedicle wall was breached once, and the inferior pedicle wall was breached four times. In seven cases, the CT scan had to be repeated due to transferring errors between the CT and robotic platform, and in two cases, screw trajectories had to be replanned due to dynamic reference base shift during screw implantation. The mean surgical time was 154 min for single-level procedures and 202 min for multiple-level procedures; our study did not show a significant decrease in surgical time throughout the learning curve. During early follow-up, two patients underwent surgical revisions due to the presence of seromas. Conclusion: Second generation robotic platforms have a high percentage of optimally implanted pedicle screws decreasing malposition-related complications. The main drawback is an increase in surgical time due to set-up of the robotic and navigation platforms.
- MeSH
- délka operace MeSH
- dospělí MeSH
- fúze páteře * metody přístrojové vybavení škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lumbosakrální krajina chirurgie MeSH
- pedikulární šrouby MeSH
- roboticky asistované výkony * metody přístrojové vybavení škodlivé účinky MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
BACKGROUND: Prediction of side-specific extraprostatic extension (EPE) is crucial in selecting patients for nerve-sparing radical prostatectomy (RP). Multiple nomograms, which include magnetic resonance imaging (MRI) information, are available predict side-specific EPE. It is crucial that the accuracy of these nomograms is assessed with external validation to ensure they can be used in clinical practice to support medical decision-making. METHODS: Data of prostate cancer (PCa) patients that underwent robot-assisted RP (RARP) from 2017 to 2021 at four European tertiary referral centers were collected retrospectively. Four previously developed nomograms for the prediction of side-specific EPE were identified and externally validated. Discrimination (area under the curve [AUC]), calibration and net benefit of four nomograms were assessed. To assess the strongest predictor among the MRI features included in all nomograms, we evaluated their association with side-specific EPE using multivariate regression analysis and Akaike Information Criterion (AIC). RESULTS: This study involved 773 patients with a total of 1546 prostate lobes. EPE was found in 338 (22%) lobes. The AUCs of the models predicting EPE ranged from 72.2% (95% CI 69.1-72.3%) (Wibmer) to 75.5% (95% CI 72.5-78.5%) (Nyarangi-Dix). The nomogram with the highest AUC varied across the cohorts. The Soeterik, Nyarangi-Dix, and Martini nomograms demonstrated fair to good calibration for clinically most relevant thresholds between 5 and 30%. In contrast, the Wibmer nomogram showed substantial overestimation of EPE risk for thresholds above 25%. The Nyarangi-Dix nomogram demonstrated a higher net benefit for risk thresholds between 20 and 30% when compared to the other three nomograms. Of all MRI features, the European Society of Urogenital Radiology score and tumor capsule contact length showed the highest AUCs and lowest AIC. CONCLUSION: The Nyarangi-Dix, Martini and Soeterik nomograms resulted in accurate EPE prediction and are therefore suitable to support medical decision-making.
- MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie * metody MeSH
- nádory prostaty * diagnostické zobrazování patologie chirurgie MeSH
- nomogramy * MeSH
- prognóza MeSH
- prostata diagnostické zobrazování patologie chirurgie MeSH
- prostatektomie * metody MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- roboticky asistované výkony metody MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- validační studie MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- otorinolaryngologie MeSH
- roboticky asistované výkony přístrojové vybavení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- hrudní chirurgie * trendy organizace a řízení MeSH
- kardiochirurgické výkony * trendy statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- předpověď MeSH
- roboticky asistované výkony * trendy statistika a číselné údaje MeSH
- společnosti lékařské * trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- úvodníky MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
- MeSH
- kongresy jako téma MeSH
- lidé MeSH
- nádory ledvin chemie farmakoterapie MeSH
- nádory prostaty diagnóza terapie MeSH
- roboticky asistované výkony metody MeSH
- screeningové diagnostické programy organizace a řízení MeSH
- terciární prevence metody MeSH
- týmová péče o pacienty MeSH
- urologické chirurgické výkony metody MeSH
- urologické nádory * chirurgie diagnóza farmakoterapie MeSH
- urologie * trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- zprávy MeSH
Úvod: Cílem práce je retrospektivní analýza pacientů, kteří mezi lety 2010–2023 na Chirurgické klinice LFMU FN Brno podstoupili laparoskopickou resekci karcinomu pankreatu. Metody: Do studie bylo zařazeno 46 pacientů, kteří ve sledovaném období podstoupili laparoskopickou (n=19) nebo otevřenou (n=27) distální pankreatektomii (DP) pro KP. Obě skupiny byly statisticky zhodnoceny a srovnány v následujících parametrech: klinické stadium, grade, počet patologem vyšetřených uzlin, krevní ztráta, délka operace, tříměsíční morbidita a mortalita, doba pobytu na JIP, celková délka hospitalizace, procento readmisí a celkové přežití. Výsledky: Ve skupině otevřené DP bylo více zastoupeno T3 stadium nádoru (81,5 % vs. 57,9 %, p=0,035). Četnější byly v této skupině dediferencované (G3) nádory (18,5 % vs. 5,3 %, p=0,354). Průměrný počet patologem vyšetřených uzlin byl v obou skupinách srovnatelný (otevřená DP 15,1 (min–max, 3−39) vs. lapDP 15,6 (min–max, 5−39). Laparotomický výkon byl spojen s větší průměrnou krevní ztrátou (531 ml vs. 198ml, p=0,002). Byl ale v průměru kratší (190 minut vs. 216 minut, p=0,006). Klinicky závažné komplikace (Dindo III a více), resp. POPF (typ B a C) byly zaznamenány v 10/46 (21,7 %), resp. 14/46 (30,5 %) případech, přičemž nebyl zaznamenán statisticky signifikantní rozdíl mezi oběma skupinami (p=0,489) resp. (p=0,241). Laparoskopický výkon znamenal kratší dobu pobytu na JIP (medián: 5,0 dne vs. 6,0 dne, p=0,396). Celková doba hospitalizace byla u obou skupin shodná (medián: lapDP 12,0 dne vs. otevřená DP 12 dne, p=0,920). Pět pacientů (5/46, 10,9 %) muselo být znovu přijato v průběhu tří měsíců po výkonu. Pravděpodobnost 1,2,3 a pětileté přežití po laparoskopickém, respektive laparotomickém výkonu dosáhlo 76,9 % (95% IS 59,4–99,7 %), 61,5 % (95% IS 41,1−92,2 %), 41,0 % (95% IS 20,5−82,2 %) a 20,5 % (95% IS 6,2−68,2 %), respektive 73,4 % (95% IS 58,3−92,4 %), 33,1 % (95% IS 18,9−57,9 %), 20,7 % (95% IS 9,5−44,9 %) a 20,7 % (95% IS 9,5−44,9 %). Statisticky signifikantní rozdíl v přežití mezi oběma skupinami prokázán nebyl (p=0,484). Závěr: Při srovnání laparoskopické a otevřené DP prováděné pro karcinom pankreatu naše zkušenosti potvrdily, že lapDP je vhodná zejména pro pacienty s menšími nádory lokalizovanými dále od porto-mezenteriální osy. Laparoskopický přístup přinesl nižší krevní ztrátu, zkrácení doby pobytu na jednotce intenzivní péče, srovnatelnou morbiditu a celkové přežití. Relativně dlouhá doba hospitalizace, překvapivě shodná v obou skupinách, nás vedla k zahájení implementace ERAS (enhanced recovery after surgery) protokolu do tohoto segmentu chirurgie.
Introduction: The aim of the study was to perform a retrospective analysis of patients who had undergone laparoscopic resection for pancreatic cancer (PC) at the Department of Surgery of the Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno, Czech Republic from 2010 to 2023. Methods: Forty-six patients with laparoscopic (n=19) or open (n=27) distal pancreatectomy (DP) for PC were included. Both groups were statistically evaluated and compared in the following parameters: clinical stage, tumor grade, nodes examined by the pathologist, blood loss, duration of surgery, three-month morbidity and mortality, length of ICU stay, overall length of hospital stay, readmission rate and overall survival. Results: There were more T3 tumors in the open DP group (81.5% vs 57.9%, p=0.035). The rate of dedifferentiated (G3) tumors was higher in the open DP group (18.5% vs 5.3%, p=0.354). The mean number of nodes examined by the pathologist was equal in both groups (open DP 15.1 (min– max, 3–39) vs lapDP 15.6 (min–max, 5−39). Laparotomy was associated with a higher mean blood loss (531 ml vs 198 ml, p=0.002). However, it was shorter on average (190 minutes vs 216 minutes, p=0.006). Clinically relevant complications (Dindo III and higher) and POPF (types B and C) were observed in 10/46 (21.7%) and 14/46 (30.5%) cases without any statistically significant difference between both groups (p=0.489 and p=0.241, respectively). The median ICU stay was similar for lapDP and open DP (median: 5.0 days vs 6.0 days, p=0.396). Overall length of hospital stay was identical in both groups (median: lapDP 12.0 days vs open DP 12 days, p=0.920). The three-month readmission rate was 5/46 (10.9%). One-, 2-, 3and 5-year overall survival probability after laparoscopic and open DP was 76.9% (95% CI 59.4−99.7%), 61.5% (95% CI 41,1−92.2%), 41.0% (95% CI 20,5−82.2%) and 20.5% (95% CI 6.2−68.2%), and 73.4% (95% CI 58.3−92.4%), 33.1% (95% CI 18,9−57.9%), 20.7% (95% CI 9.5−44.9%) and 20.7% (95% CI 9.5−44.9%), respectively. No statistically significant difference was observed between both groups (p=0.484). Conclusion: When comparing lapDP and open DP performed for pancreatic cancer, our experience confirmed that lapDP was particularly suitable for patients with smaller tumors located further from the porto-mesenteric axis. The laparoscopic approach was associated with lower blood loss, reduced length of ICU stay, comparable morbidity and overall survival. The relatively long length of hospital stays, surprisingly identical in both groups, prompted us to implement the ERAS (Enhanced Recovery After Surgery) protocol in this surgical field.
- MeSH
- karcinom chirurgie MeSH
- laparoskopie * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinivky břišní * chirurgie MeSH
- pankreatektomie MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- prospektivní studie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- roboticky asistované výkony * MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl: Představit naši současnou techniku mini málně invazivní nefropexe. Řídíme se daty vychá- zejícími z klinických studií nižší kvality doporučujících laparoskopickou techniku sutury ledvinného pouzdra na konvexitě ledviny. Materiál, metody: Indikací k operaci jsou symptomatické pacientky s prokázanou nefroptózou při radiologických vyšetřeních (hlavně IVU). Od 12/2004 do 4/2024 byla provedena nefropexe u 37 žen. U 34 na pravé straně, dvakrát na obou stranách a jednou na levé. Prvních 34 bylo laparoskopických a poslední 3 asistované robotem. Již dříve jsme publikovali laparoskopický postup včetně sledování a hodnocení účinnosti metody. Pravostranná laparoskopická nefropexe byla dvakrát kombinována s resekční pyeloplastikou. Laparoskopická technika: Poloha na boku, ev. močový katétr. Pneumoperitoneum je vytvořeno Veresovou jehlou, tlak CO2 12 mm Hg. Desetimilimetrový port pro kameru přes pupek a další dva pracovní porty (5 a 3 mm). V Toldtově linii se otevírá pobřišnice. Uvolní se laterální část ledviny a přilehlá břišní stěna. Ledvina je fixována k břišnímu transverzálnímu svalu třemi nebo čtyřmi samostatnými otáčkami dlouhodobě vstřebatelným/nevstřebatelným samokotvovacím ostnatým stehem (V-Loc® 180 nebo nevstřebatelný, velikost 2-0, jehla 1/2 26 mm). V prvních 15 případech byly použity tři jednotlivé nevstřebatelné ProlenTM stehy. Peritoneální defekt se uzavře pokračujícím ostnatým vstřebatelným stehem V-Loc® 90. Stehy se zavedou přes trokar 10 mm a extrahují stejným způsobem nebo ihned přes břišní stěnu s předchozím narovnáním jehly. Není použit drén. Pacientka je tři dny v klidu na lůžku. Doporučujeme vyhýbat se skákání, jízdě na koni atd. po dobu dvou měsíců. Roboticky asistovaná technika je podobná: Systém daVinci Xi, tři ramena v poloze V (kamera 30° v pupku), porty 8 mm – nůžky/jehelec, bipolární graper Maryland. Výsledky: Laparoskopická skupina: Průměrný věk 36,9 ± 13,9 (20,0 až 65,1) let. Průměrný BMI 22,3 ± 2,8 (17,3 až 27,9). Průměrná doba operace na jedné straně výkonu 59,2 ± 17,0 (35 až 100), oboustranných výkonů (včetně rotace pacienta) 155 a 150 minut. Všechny výkony byly bez krevních ztrát a předoperačních a pooperačních komplikací. V letech 2022–2024 byly provedeny 3 roboticky asistované nefropexe u žen. Věk 47, 48 a 34 let, BMI 20, 21 a 23, doba operace 32, 31 a 36 min. Závěr: Laparoskopická/roboticky asistovaná transperitoneální nefropexe s fixací konvexity ledviny pokračujícím samokotvícím ostnatým stehem je standardem chirurgické léčby nefroptózy na našem pracovišti. Doporučuje se pečlivá disekce a pečlivé uvolnění břišní stěny umožňující bezpečné sešití bez poškození nervů břišní stěny. Robotická varianta se zdá být jednodušší (zejména šití) a rychlejší. Vzhledem k relativní vzácnosti takové operace budou dlouhodobé výsledky u větší skupiny pacientů dosažitelné pouze v multicentrické studii.
To present our contemporary technique of minimally invasive nephropexy. We follow data based on clinical studies of lower quality recommending the laparoscopic technique of suturing of a renal capsule at the convexity of kidney. Material, methods: Indications for surgery are symptomatic patients with proven nephroptosis on radiological examinations (mainly IVU). From 12/2004 until 4/2024, nephropexy was performed on 37 women. In 34 on the right side, two times on both sides and once on the left. The first 34 were laparoscopic and the last 3 robot-assisted. We have previously published the laparoscopic procedure, including monitoring and evaluating the effectiveness of the method. The right side laparoscopic nephropexy was twice combined with dismembered pyeloplasty. The laparoscopic technique: Flank position, eventually urinary catheter. Pneumoperitoneum is created with a Veres needle, the pressure of CO2 12 mm Hg. Ten mm port for the camera through the umbilicus and further two working ports (5 and 3 mm). The peritoneum is opened in Toldt's line. The lateral part of the kidney and the adjacent abdominal wall are cleaned. The kidney is fixed to the abdominal transversal muscle with three or four separate revolutions with long--term absorbable/non-absorbable self-anchoring barbed stitch (V-Loc® 180 or Non-absorbable, size 2-0, needle 1/2 26 mm). In the first 15 cases, three non-absorbable stitches ProlenTM were used. The peritoneal defect is closed with a running barbed absorbable suture V-Loc® 90. The stitches are introduced through the trocar 10 mm and extracted in the same way or immediately through the abdominal wall with the previous straightening of the needle. No drain is placed. The patient is on bed rest for three days. We recommend avoiding jumping, horse-riding etc. for two months. The robot-assisted technique is similar: System daVinci Xi, three arms in V position (camera 30° in umbilicus), ports 8 mm - scissors/needle driver, bipolar grasper Maryland. Results: Laparoscopic group: Mean age 36.9 ± 13.9 (20.0 to 65.1) years. Mean BMI 22.3 ± 2.8 (17.3 to 27.9). The mean time of operation on one side procedure 59.2 ± 17.0 (35 to 100), bilateral procedures (including rotation of patient) 155 and 150 minutes. All procedures were without blood loss and peroperative and postoperative complications. In 2022-4, 3 robot-assisted nephropexis in women were performed. Age 47, 48 and 34 years, BMI 20, 21, and 23, time of surgery 32, 31, and 36 min. Conclusion: Laparoscopic /robot-assisted transperitoneal nephropexy with fixation of convexity of the kidney with running self-anchoring barbed stitch is the standard of surgical treatment of nephroptosis at our department. Meticulous dissection and careful liberation of the abdominal wall enabling safe suturing without damage to nerves of the abdominal wall is recommended. The robotic variant seems to be easier (especially suturing) and faster. Due to relatively rarity of such surgery, long term results in a bigger group of patients will be only achievable in a multicentre trial.
- Klíčová slova
- nefropexe, Nefroptóza,
- MeSH
- ledviny * chirurgie patologie MeSH
- lidé MeSH
- roboticky asistované výkony * metody MeSH
- šicí techniky MeSH
- urologické chirurgické výkony metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- gynekologické chirurgické výkony * klasifikace metody MeSH
- hysteroskopie MeSH
- laparoskopie MeSH
- lidé MeSH
- roboticky asistované výkony MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
PURPOSE: The aim of the study is to capture the difference between the groups in direct relation to the type of electrode array insertion during cochlear implantation (CI). The robotic insertion is expected to be a more gently option. As recent studies have shown, there is a difference in perception of visual vertical (SVV) and postural control related to the CI. We assume that there can be differences in postural control and space perception outcomes depending on the type of the surgical method. METHODS: In total, 37 (24 females, mean age ± SD was 42.9 ± 13.0) candidates for CI underwent an assessment. In 14 cases, the insertion of the electrode array was performed by a robotic system (RobOtol, Colin, France) and 23 were performed conventionally. In all of these patients, we performed the same examination before the surgery, the first day, and 3 weeks after the surgery. The protocol consists of static posturography and perception of visual vertical. RESULTS: The both groups, RobOtol and conventional, responded to the procedure similarly despite the dissimilar electrode insertion. There was no difference between two groups in the dynamic of perception SVV and postural parameters. Patients in both groups were statistically significantly affected by the surgical procedure, SVV deviation appeared in the opposite direction from the implanted ear: 0.90° ± 1.25; - 1.67° ± 3.05 and - 0.19° ± 1.78 PRE and POST surgery (p < 0.001). And this deviation was spontaneously adjusted in FOLLOW-UP after 3 weeks (p < 0.01) in the both groups. We did not find a significant difference in postural parameters between the RobOtol and conventional group, even over time. CONCLUSION: Although the robotic system RobOtol allows a substantial reduction in the speed of insertion of the electrode array into the inner ear, our data did not demonstrate a postoperative effect on vestibular functions (SVV and posturography), which have the same character and dynamics as in the group with standard manual insertion. REGISTRATION NUMBER: The project is registered on clinicaltrials.gov (registration number: NCT05547113).
- MeSH
- dospělí MeSH
- kochleární implantace * metody MeSH
- kochleární implantáty MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- posturální rovnováha * fyziologie MeSH
- roboticky asistované výkony * metody MeSH
- vnímání prostoru * fyziologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- srovnávací studie MeSH
