Mirikizumab je humanizovaná monoklonální protilátka (imunoglobulin) typu G (IgG4) proti podjednotce p19 interleukinu 23 (IL-23). Vazba mirikizumabu na podjednotku p19 IL-23 vede k inhibici vazby na jeho receptor, čímž dochází k ovlivnění intracelulární signalizace zodpovědné za prozánětlivý účinek. Výsledky klinických studií fáze III prokázaly dobrou účinnost a celkovou bezpečnost tohoto léčiva u pacientů s ulcerózní kolitidou. Mirikizumab byl v roce 2023 schválen European Medicines Agency (EMA) pro léčbu ulcerózní kolitidy.
Mirikizumab is a humanized IgG4 monoclonal antibody against the p19 subunit of interleukin 23 (IL-23). Binding of mirikizumab to the p19 subunit of IL-23 leads to inhibition of binding to its receptor, thereby affecting intracellular signalling responsible for the pro-inflammatory effect. The results of phase 3 clinical trials have demonstrated good efficacy and excellent safety of this drug in patients with ulcerative colitis. Mirikizumab was approved by the European Medicines Agency (EMA) for the treatment of ulcerative colitis in 2023.
Gastroenterologie, digestivní endoskopie a hepatologie jsou dynamicky se rozvíjející obory, přinášející každoročně řadu zajímavých a klinicky důležitých novinek a poznatků. Cílem článku je podat jejich přehled. Diskutovaná témata zahrnují onemocnění jícnu (konkrétně léčbu eozinofilní ezofagitidy a refluxní nemoci jícnu) a dispenzarizaci pacientů s vysokým rizikem karcinomu pankreatu. V hepatologii se v posledních letech věnuje zvýšená pozornost jaterní steatóze asociované s metabolickou dysfunkcí (MASLD), která je jedním z nejčastějších chronických jaterních onemocnění. Závěr článku se bude věnovat aktualizovaným českým doporučením pro koloskopii.
Gastroenterology, digestive endoscopy, and hepatology are dynamically developing fields that bring many interesting and clinically important innovations and findings every year. The aim of this article is to provide an overview of these developments. The discussed topics include oesophageal diseases (specifically the treatment of eosinophilic esophagitis and reflux oesophageal disease) and the surveillance of patients at high risk of pancreatic cancer. In hepatology, much attention has been paid in recent years to the metabolic dysfunction-associated steatotic liver disease (MASLD), which is one of the most common chronic liver diseases. The last part of the article will focus on the updated Czech guidelines for colonoscopy.
- MeSH
- eozinofilní ezofagitida diagnóza farmakoterapie MeSH
- fyzioterapie (techniky) MeSH
- gastroenterologie * trendy MeSH
- gastroezofageální reflux diagnóza farmakoterapie MeSH
- kolonoskopie metody trendy MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinivky břišní diagnóza prevence a kontrola MeSH
- ztučnělá játra diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
x
x
x
x
Úvod: Akutní poškození ledvin (AKI – acute kidney injury) je závažný klinický syndrom vedoucí ke zvýšené mortalitě a morbiditě pacienta v mnoha oborech medicíny, nevyjímaje pacienty s gastroenterologickými nemocemi. Východisko: Mnoho gastroenterologických onemocnění je asociováno s akutním anebo s chronickým poškozením ledvin. Patofyziologicky se na vzniku renálního poškození podílí mnoho faktorů, a ovlivňuje tím výsledný klinický a histopatologický obraz AKI. Cíle: Diagnostika AKI a tíže renálního poškození s možností pozitivního ovlivnění progrese AKI při správně vedené terapii základního onemocnění a sekundárního poškození ledvin. Závěr: Včasná diagnóza sekundárního AKI a zahájení preventivních a terapeutických postupů mohou napomoci ke zlepšení klinického výstupu nemocných a zpomalit progresi do chronické nefropatie.
Introduction: Acute kidney injury (AKI) is a common and mostly severe clinical syndrome associated with worsening morbidity and mortality of patients in many fields of medicine, including gastroenterological diseases. Backgrounds: Many of gastroenterological disorders are associated with acute kidney injury (AKI) or with chronic nephropathies. The pathophysiology of AKI in gastroenterology is mostly multifactorial and the influence of these factors on histopathological findings in renal tissue may be considerable. Aims: Appropriate AKI diagnosis and disease severity with possibility of decrease progression of AKI to chronic nephropathy. Necessary is also an adequate therapy of primary gastroenterological disease. Conclusion: Early diagnosis of secondary AKI and initiation of adequate preventive and therapeutic measures can improve patient's outcome and decrease a progression to chronic nephropathy.
- MeSH
- akutní poškození ledvin * diagnóza etiologie terapie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- gastrointestinální nemoci * komplikace MeSH
- glomerulonefritida diagnóza klasifikace MeSH
- hepatorenální syndrom diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- intersticiální nefritida chemicky indukované diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Pandemie SARS-CoV-2 způsobila v průběhu března a dubna 2020 významné změny v oblasti gastrointestinální endoskopie v České republice. Výbor České gastroenterologické společnosti (ČGS) ČLS JEP reagoval v této situaci opakovaným vydáním stanovisek a doporučení zaměřených na řešení konkrétních praktických problémů. Dne 20. 4. 2020 byl pod hlavičkou Czech Gastroenterology Study Group zveřejněn internetový dotazníkový průzkum: Endoskopie v podmínkách pandemie SARS-CoV-2. Cíle a metodika: Cílem průzkumu bylo získání základních informací o průběhu infekce SARS-CoV-2 v oboru digestivní endoskopie v ČR, o realizovatelnosti opatření doporučených ČGS a o problematických oblastech v první fázi pandemie. Celkem bylo ve webovém formuláři položeno 23 otázek, které pokrývaly období mezi 1. 3. a 20. 4. 2020. Odkazy na dotazník byly rozeslány všem členům ČGS (875 originálních e-mailových adres). Výsledky: Celkem bylo vyhodnoceno 90 dotazníků. Do průzkumu se zapojilo 62 mužů (69 %) a 28 žen (31 %). V 92 % šlo o atestované gastroenterology, v 52 % o zaměstnance nemocnic a ve 48 % o lékaře v privátní ambulantní praxi. Celkem 72 odpovědí bylo získáno od vedoucích představitelů pracovišť. Ve sledovaném období bylo 8 respondentů (9 %) v kontaktu s nakaženým pacientem, onemocněl pouze jeden endoskopista (1 %). Dotazníkem bylo zachyceno 7 nemocných endoskopovaných se současnou diagnózou COVID-19. Plán endoskopické péče o nemocné s COVID-19 byl vypracován u 53 % všech respondentů a u 88 % pracovišť primárně určených k endoskopii rizikových pacientů. Stanovisko ČGS jako zdroj informací a doporučení uvádělo celkem 63 % respondentů (68 % pracovišť primárně určených k endoskopii COVID-19 pozitivních nemocných). Naprostá většina pracovišť ve sledovaném období významně redukovala endoskopický provoz (86 %), převážně na akutní a vybrané elektivní výkony. Úplné přerušení endoskopického provozu udávalo 7 %. Významným problémem byl (především v úvodu pandemie) nedostatek osobních ochranných pomůcek (83 % pracovišť dedikovaných k endoskopii u COVID-19 pozitivních nemocných). Ze základních opatření byly všeobecně nejčastěji využívány zjišťování epidemiologických dat (91 %) a stratifikace nemocných (77 %) s následnou volbou osobních ochranných pomůcek podle stupně rizika. Možnosti testování pacientů (polymerázová řetězová reakce SARS-CoV-2 z nazofaryngeálního výtěru) před endoskopickým výkonem byly limitované (prakticky nebyly dostupné pro 57 % respondentů). Závěr: Pandemie SARS-CoV-2 představuje v oboru gastrointestinální endoskopie novou zkušenost s nutností zavedení celé řady epidemiologicko-hygienických opatření. Stanoviska ČGS představují v této souvislosti významný zdroj informací a doporučení. Data získaná z dotazníkové akce umožnila kritické zhodnocení dopadu pandemie, významu jednotlivých doporučení a tím i tvorbu revidovaných a realistických postupů v budoucnu.
Introduction: The SARS-CoV-2 pandemic caused significant changes in gastrointestinal endoscopy practice in the Czech Republic during March and April 2020. The Czech Society of Gastroenterology (CSG) developed statements and guidelines aimed at solving specific practical problems in this situation. On April 20, 2020, internet based survey was published (under the heading of the Czech Gastroenterology Study Group): Endoscopy in the SARS-CoV-2 pandemic. Aim and methods: Aim of the survey was to obtain basic information on the SARS-CoV-2 infection in the field of digestive endoscopy in the Czech Republic, on the feasibility of measures recommended by the CSG and on problematic areas during the first phase of the pandemic. A set of 23 questions was created, covering the period between 1.3. and 20.4.2020. The links to the survey were sent to all CSG members (875 original e-mail addresses). Results: Ninety questionnaires were evaluated. The survey involved 62 men (69%) and 28 women (31%) of whom 92% were certified gastroenterologists, 52% hospital staff and 48% physicians in private endoscopy practice. A total of 72 responses were obtained from endoscopy unit leaders. Eight respondents (9%) were in contact with an infected patient and only one endoscopist (1%) became ill during the monitored period. There were seven patients only who underwent acute endoscopy with a diagnosis of COVID-19. The endoscopic care plan for patients with COVID-19 was developed in 53% of all respondents and in 88% of units dedicated to endoscopy of at-risk patients. The CSG statements were a source of information and recommendations for a total of 63% of respondents (68% of COVID-19 dedicated endoscopy units). The majority of endoscopy units significantly reduced endoscopy activities during the monitored period (86%), mainly to acute and selected elective procedures. Complete discontinuation of practice was reported by 7% only. A significant problem was the lack of personal protective equipment (83% of units dedicated to endoscopy in COVID-19 positive patients) during the first phase of pandemic. The collection of epidemiological data (91%) and stratification of patients (77%) were generally the most frequently used measures, followed by the choice of personal protective equipment according to the degree of the risk. The possibilities of testing before digestive endoscopy (polymerase chain reaction of SARS-CoV-2 from nasopharyngeal swab) were significantly limited (not available for 57% of respondents). Conclusion: The SARS-CoV-2 pandemic represents a new experience in the field of gastrointestinal endoscopy with the need to introduce a number of epidemiological and hygienic regulations. The statements of the Czech Society of Gastroenterology represented an important source of information and recommendations in this context. The data obtained from the survey enabled a critical evaluation of the pandemic impact in the Czech Republic and thus future creation of revised and realistic measures in digestive endoscopy too.
