Podle Světové zdravotnické organizace byla v letech 2003-2005 Evropa regionem s nejvyšší mírou konzumace alkoholu na světě, přičemž Česká republika zaujala v tomto žebříčku spotřeby druhé místo (s 16,51 na osobu a rok). Rizikové vzorce užívání řadí alkohol mezi nejškodlivější psychoaktivní látky. Díky kombinaci vysokého stupně potenciální škodlivosti a vysoké míry rozšíření jeho užívání je uplatřtování pragmatického harm reduction a risk reduction (programy a intervence minimalizující rizika a škody) přístupu u alkoholu nanejvýš žádoucí. Minimalizace rizik a škod spojených s užíváním alkoholu je také v posledních letech prioritou WHO a Evropské unie. Článek přináší přehled těchto intervencí, které systematizuje dle úrovní pusobení. Na strukturální úrovni jsou diskutovány intervence v podobě licencování výroby a d distribuče alkoholu, regulace ceny ve formě zvláštního zdanění, kontrola dostupnosti omezením proděje (věkově, místně a časově), regulace marketingu a propagace a situační omezení konzumace. Na komunitní úrovni jsou v textu uvedeny intervence omezení prodeje či konzumace alkoholu, lokální kontrola dodržování zákonů a vyhlášek, podpora a zajištění bezpečnějšího prostředí pro konzumaci alkoholu a podpora bezpečného návratu domů. Na individuální úrovni se harm reduction zaměřuje jak na bezpečné užívání bezproblémových konzumentů alkoholu, tak i na kontrolované pití uživatelů se škodlivým užíváním alkoholu. Z hlediska nákladové ef ektivity odborníci doporučují zejména kontrolu výroby a zdanění alkoholu, věkové a místní omezení dostupnosti, situační omezení konzumace a kontrolu jeho dodržování, a konečně plošné zavedení a podporu krátké intervence.

According to the World Health Organisation, in 2003-2005 Europe was the region with the highest level of alcohol consumption in the world, and the Czech Republic ranked second (with 16.5 litres per person per year). With its negative impact on individuals and society, alcohol belongs among the most harmful psychoactive substances. Its high level of potential for harm, combined with its widespread use, makes the application of pragmatic harm reduction and risk reduction (programmes and interventions to minimise risk and damage) approaches to alcohol most appropriate. The reduction of the risks and harm associated with alcohol use has also been a priority of the WHO and the European Union in recent years. The article presents an overview of these interventions systematised according to levels of functioning. At the structural level, interventions involving the licensing of the production and distribution of alcohol, the regulation of prices by means of special taxes, access control using sales restrictions (in terms of age, place, and time), the regulation of marketing and promotion, and situational restrictions on consumption are discussed. At the community level, the text highlights intervention involving restrictions on the sale or consumption of alcohol, the local monitoring of compliance with laws and regulations, support for, and the provision of, a safer environment for alcohol consumption, and the promotion of a safe return home. At the individual level, harm reduction focuses on safe use on the part of unproblematic drinkers and on controlled drinking among individuals engaging in harmful alcohol use. In terms of cost-effectiveness, experts especially recommend controlling the production and taxation of alcohol, restricting availability as regards age, place, and consumption situations, checking compliance with such measures, and supporting brief interventions.

Klinika adiktologie 1 LF UK a VFN Praha

Harm reduction approach to alcohol use

Obsahuje 1 tabulku

Literatura