Melanocytární léze patří s ohledem na rozsah problematiky, vysoký počet excizí a závažnost důsledků chybné diagnózy k nejobtížnějším kapitolám dermatopatologie. Jejich podskupinou jsou benigní léze napodobující melanom – melanocytární pseudotumory. V současné době lze takto označit 25 jednotek a stavů. K častějším diferenciálně diagnostickým okruhům patří léze spitzoidní, kombinované, vřetenobuněčné a hyperpigmentované. Pro dosažení maximální přesnosti diagnózy je nutno brát v úvahu nejen kritéria histologická, ale i klinická – dynamická a morfologická. U heterogenních lézí je obtížné, avšak nezbytné, snažit se o zachycení jednotlivých komponent v řezech – i pro tento účel je důležitá detailní znalost makroskopie dané léze. V případech, kde se nepodaří dospět ke spolehlivému rozhodnutí mezi benignitou a malignitou je nutné ve spolupráci s klinickým lékařem zvolit optimální postup terapie a dispenzarizace.

Melanocytic lesions are one of the most difficult chapters of dermatopathology when you consider the number of entities, high frequency of excisions and serious consequences of a mistaken diagnosis. Melanocytic pseudotumours, benign lesions simulating melanoma, are its subgroup. At present, it is possible to designate 25 entities and situations. Spitzoid, combined, spindle cell and hyperpigmented lesions belong to the most common problems in the differential diagnosis. Not only histological but also clinical – dynamical and morphological – criteria ought to be taken into account for the maximally correct diagnosis. In heterogeneous lesions it is necessary, although difficult, to try to find the individual components of the lesion in sections. For this reason it is important to know the macroscopy of a particular lesion. In cases where it is impossible to make a reliable decision between benignity and malignancy it is necessary to choose the optimal therapeutic approach in collaboration with a clinical physician.

Dermatohistopatologická laboratoř Praha

Melanocytic pseudotumors