Keloidy jsou benigní vazivové tumory vznikající v důsledku poruchy fyziologických hojivých procesů v ráně. Na rozdíl od hypertrofických jizev přesahují přes původní ložisko, nemají tendenci ke spontánní regresi a jsou často spojeny s bolestivostí nebo svěděním. Predilekčním místem vzniku je oblast přední plochy hrudníku, tváří, ramen a horních končetin. Vyšší výskyt keloidů je sledován u tmavších ras a mladších osob, významná je i familiární dispozice. Terapie keloidů bývá obtížná převážně z důvodu častých rekurencí. Obvykle spočívá v kombinaci různých postupů, ke kterým patří chirurgické zákroky, kryoterapie, radioterapie, použití silikonových krytí, tlakových obvazů, laserů či intralezionální aplikace kortikosteroidů a dalších látek. V článku jsou popsány současné možnosti léčby i prevence keloidů se zaměřením na nejčastěji používané postupy.

Keloids are benign fibrous tumours that occur as a result of impaired physiological processes of wound healing. Unlike hypertrophic scars, they extend beyond their original site, do not tend to spontaneously regress, and are often associated with tenderness or itching. Predilection sites include the anterior aspect of the chest, the face, shoulders, and upper limbs. Higher rates of keloids are seen in darker races and younger individuals; also of significance is familial predisposition. Treatment of keloids is commonly difficult due to frequent recurrences. It usually consists in combining various procedures, including surgical procedures, cryotherapy, radiation therapy, the use of silicone dressings, compression bandages, lasers or intralesional administration of corticosteroids and other agents. The article describes current options of keloid treatment and prevention with an emphasis on the most commonly used procedures.

Klinika chorob kožních a pohlavních LF UP a FN Olomouc

Current options of keloid treatment

Literatura