Pleomorfní adenom je nejčastější nádor slinných žláz, charakterizovaný komplexní bifázickou strukturou s plasticitou buněk a častými metapláziemi, kdy některé méně obvyklé nálezy vzbuzují podezření z malignity a jsou nezřídka předmětem konzultačních biopsií. Intravaskulární invaze nádorových struktur je u většiny nádorů známkou malignity, ale vzácně v okraji zcela benigního pleomorfního adenomu mohou dilatované krevní cévy obsahovat „metastatická“ nádorová depozita. Při absenci jiných suspektních morfologických známek (nekrózy, atypické mitózy) by měl být tento nález ignorován a v žádném případě by neměl být hodnocen jako zvrat v karcinom. Pleomorfní adenomy zvláště malých slinných žláz mohou obsahovat rozsáhlá ložiska skvamózní a mucinózní metaplazie napodobující mukoepidermoidní karcinom. Absence invazivního růstu a translokací t(11;19) a t(11;15), a naopak přítomnost chondromyxoidního stromatu potvrdí správnou diagnózu pleomorfního adenomu. Diagnostické úskalí dále představují ložiska kribriformních struktur budící podezření z adenoidně cystického karcinomu a onkocytární diferenciace s atypiemi, které napodobují zvrat v karcinom. Nejčastěji konzultované pleomorfní adenomy jsou celulární nádory s ložisky atypických buněk, které mohou odpovídat iniciálnímu zvratu v karcinom in situ, ale pouze atypie k diagnóze malignity nestačí. Pro malignitu svědčí vysoký MIB1 index, exprese HER-2/neu a výrazné atypie v luminální duktální vrstvě.

Pleomorphic adenoma is the most common salivary gland tumor, characterized by a complex biphasic proliferation of epithelial and myoepithelial cells intermingled with a mezenchymal component with frequent metaplastic changes and protean histomorphology of the cells. This review describes several unusual histological findings in pleomorphic adenoma that may mimic malignancy, and therefore they represent a diagnostic pitfall. Intravascular invasion of tumor cells is generally suspicious of malignancy; however, intravascular tumor deposits may be rarely found within the capsule of clinically benign salivary pleomorphic adenomas. It is important not to render a malignant diagnosis in such neoplasms, in the absence of other evidence of malignancy. Pleomorphic adenomas, particularly of minor glands of palate, may contain large areas of squamous and mucinous metaplasia suspicious of mucoepidermoid carcinoma (MEC). In contrast to MEC, metaplastic pleomorphic adenomas do not harbour the distinctive translocations t(11;19) and t(11;15), they are not invasive, in contrast they reveal at least focally myxochondroid stroma. Cribriform structures in pleomorphic adenoma may mimic adenoid cystic carcinoma. Oncocytic metaplasia in cellular rich pleomorphic adenoma/myoepithelioma may be associated with significant nuclear polymorphism and hyperchromasia suspicious of malignancy. The most common pitfall in diagnosis of pleomorphic adenoma is so called “atypical PA” that must be distinguished from early malignant transformation to in situ-carcinoma ex pleomorphic adenoma.

Šiklův ústav patologie Univerzita Karlova Praha Lékařská fakulta v Plzni

Stomatologická klinika Oddělení maxillo faciální chirurgie Univerzita Karlova Praha Lékařská fakulta v Plzni

Pleomorphic adenoma of salivary glands: diagnostic pitfalls and mimickers of malignancy