Objectives: The handling of health records is closely tied with in the last years very much discussed topic of personal data protection. It is still possible to encounter fears if the legal regulation of personal data protection allows some of these deployments and in which way. Less often, but still, it is possible to encounter concerns also regarding possible intellectual property claims. In the light of these questions the authors decided to do an analysis of the existing legal framework. Methods: It this article we analyse the relevant content of Czech Personal Data Protection Act (though as this area is already highly harmonized by EU directives, the demonstrated principles can be applied more generally, not only in the context of the specific country). In similar way we analyse also the Czech Copyright Act. Results: When comparing both regulations we see that their principles and the subjects they concentrate on are largely different and the personal data protection is more prominent in our context, but the intellectual property regulation can also apply in some cases and complements the regulation. Legal frameworks we discussed here can be judged as developed and relatively mature. This appears to be the result of the harmonisation by EU directives and other supranational legislation. Conclusions: Legal regulation discussed in this article seems to be generally ready for development and deployment of e-health services. This does not, however, meant, that the described regulation should not be a major concern of health care providers. Quite the opposite. The data Protection Act prescribes critical obligations, such the adoption of measures preventing unauthorised access to personal data. Also for certain types of databases the intellectual property rights cannot be ignored.

Cíle: Nakládání se zdravotnickou dokumentací se úzce dotýká v posledních letech velmi diskutované problematiky ochrany osobních údaju. Stále se lze setkat s obavami, zda právní úprava umožnuje nasazování nejruznejších e-Health aplikací a jakým zpusobem. V menší míre, avšak také, se lze setkat s obdobnými otázkami i pokud jde o problematiku eventuálních nároku ke zdravotnické dokumentaci a jiným medicínským databázím pokud jde o práva k duševnímu vlastnictví. Ve svetle techto otázek se autori rozhodli provést rozbor existujícího právního rámce. Metody: V tomto clánku analyzujeme relevantní obsah ceského zákona na ochranu osobních údaju, (pricemž ovšem vzhledem k vysokému stupni harmonizace dané oblasti smernicemi EU lze demonstrované principy aplikovat obecneji, nikoliv pouze v kontextu konkrétní zeme). Obdobne analyzujeme i ceský autorský zákon. Výsledky: Pri srovnávání obou právních úprav vidíme, že jejich principy a problémy, na které se soustredují, jsou prevážne rozdílné a ochrana osobních údaju je v našem kontextu více prominentní, nicméne úprava ochrany duševního vlastnictví rovnež dopadá na nekteré prípady a celkovou úpravu doplnuje. Právní rámce diskutované zde mohou být hodnoceny jako rozvinuté a relativne vyspelé. To se zdá být výsledkem harmonizace smernicemi EU a další nadnárodní legislativy. Záver: Hodnocená legislativa se jeví být obecne pripravena na vývoj a nasazení služeb e-health. To ovšem neznamená, že by nemela být predmetem velkého zájmu poskytovatelu zdravotní péce. Práve naopak. Zákon na ochranu osobních údaju predepisuje duležité povinnosti, jako prijmutí opatrení na ochranu proti neoprávnenému prístupu k osobním údajum. U nekterých druhu databází pak nelze ignorovat ani nároky vyplývající z práv duševního vlastnictví.

1st Faculty of Medicine Charles University Prague Czech Republic

CESNET z s p o Prague Czech Republic

Zdravotnická dokumentace jako objekt ceské právní úpravy ochrany osobních údaju a duševního vlastnictví

Health records as an object of Czech personal data protection and intellectual property law [elektronický zdroj] /

References provided by Crossref.org

Literatura