Cíl studie: U nás se problematikou subjektivně hodnoceného zdraví žen v plodném věku dosud nikdo nezabýval. Protože studie je longitudinální a v každém kole šetření klade znovu otázku po subjektivním hodnocení jejich zdraví, je možno nejen zjišťovat, které faktory jsou s ním asociovány, ale také ověřovat, jak se v průběhu doby s jejich věkem, životní situací a růstem dětí tento vztah vyvíjí. Název a sídlo pracoviště: Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, RECETOX, Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno. Metodika: Těhotné ženy ze studie ELSPAC v Brně hodnotily své zdraví za dobu před otěhotněním, v prvních měsících gravidity a v polovině gravidity. Na čtyřstupňové škále jejich subjektivního zdraví byly studovány asociace s anamnézou z prenatálních dotazníků a s dokumentací prenatální a porodnické sítě. Výsledky: Své zdraví před těhotenstvím hodnotily respondentky tím hůře, čím byly starší, měly vyšší hmotnost, častěji byly nemocné, užívaly více léků a měly víc úrazů. Častěji nemocní a hospitalizovaní byli i jejich rodiče, sourozenci a děti. Tyto ženy potřebovaly více specializované péče už od dětství, prodělaly více infekčních nemocí, operací, úrazů, stresů a rozpadů svých původních rodin. Častěji si nerozuměly s rodiči, měly přísnější výchovu, školní neúspěchy, potíže s policií a předčasná těhotenství. Podle matčina vzdělání se cítily hůře zejména dcery vysokoškolaček. Hůře hodnotily své zdraví ženy se základním vzděláním, potížemi v práci, finančními problémy, s více dětmi a méně dospělými v domácnosti. Častěji byly nezaměstnané a nespokojené s bydlením. V partnerských vztazích byly časté konflikty včetně násilí. Trpěly častěji depresemi, úzkostmi, neurózami, fobiemi a sociální izolací. O těhotenství se pokoušely déle než jiné ženy a snášely je hůře. Pozorovaly na sobě víc změn a zažívaly více stresů. Čím se cítily hůře v prvních měsících gravidity, tím měly podle zdravotnické dokumentace víc těhotenských potíží, porodní patologie i poporodních komplikací. Závěr: Práce přináší celou řadu originálních souvislostí se subjektivním hodnocením vlastního zdraví. Socioekonomická pozice ve vlastních rodinách žen měla na jejich ZS výraznější vliv než v rodinách jejich původu. Ukazatele – jako např. stres, sociální izolace, práce, sociální opora, vzdělání, příjem a bydlení – vytvářely na stupnici ZS gradienty vesměs vysoce signifikantní. Klíčová slova: hodnocení vlastního zdraví, těhotenství, nemocnost, dětství, partnerské vztahy, socioekonomická situace, sociální síť, vzdělání, sociální opory, výsledek těhotenství.

Objective: The subject of self-rated health status of women in fertile age has not yet been investigated in our country. As our study is longitudinal and the same questions-questionnaire items regarding self-rated health of the monitored women are repeated in each investigation phase, we are able to not only find out which factors are related but also verify how this relationship evolves with their ageing, life situation changes and growing up of their children. Setting: Research Centre for Toxic Compounds in the Environment, Masaryk University, Brno. Methods: Pregnant women from the Brno part of ELSPAC study rated their health status for the time period before becoming pregnant, for the first months of pregnancy and for the half of pregnancy. On the four-grade scale of self-reported health status the associations with their personal health-history (from prenatal questionnaires and prenatal and obstetrician health-care network) were investigated. Results: The monitored women rated their pre-pregnancy health-status increasingly worse with increasing age and weight, increasing morbidity, increasing medicine consumption and with increasing number of injuries. Also their parents, siblings and children were more often ill and more often admitted in hospitals as in-patients. These women required more specialized care starting in their childhood, suffered more from infectious diseases, operations, injuries, stresses and break-ups of their original families. Their misunderstanding with parents was occurred with higher frequency, their upbringing was more strict, they suffered from school failures more often, they had problems with the police and premature pregnancies. According to the mother’s education, especially the daughters of college educated women felt subjectively worse. Also women with basic level of education, problems at work, financial troubles, those who had many children and less adults in their household rated their health worse. They were also unemployed and dissatisfied with their housing situation. In partner relationships conflicts were present frequently including violence. They also suffered from depression, anxiety, neuroses, phobias and social isolation more often. They also attempted to become pregnant longer than other women and tolerated pregnancy worse. They noted more changes to themselves and experiences more stress. The worse their feelings were during the first months of pregnancy, the higher frequency of pregnancy difficulties, delivery pathologies and post-natal complications were present according to the health-status documentation. Conclusion: This paper brings a whole series of original findings of factors associated with self-rated health-status. The socio-economic position in the families of their own had a more substantial influence on the health-status of the monitored women compared to the position in the families where they grew up. The indicators – e.g. stress, social isolation, work, social support, education, income and household created gradients on the health-status scale which were overall highly significant. Key words: self-rated health, pregnancy, morbidity, childhood, partnership, SES, social network, education, social support, outcome of pregnancy.

Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí RECETOX Přírodovědecká fakulta MU Brno

Ústav matematiky a statistiky Přírodovědecká fakulta MU Brno

Výzkumné pracoviště preventivní a sociální pediatrie LF MU Brno

Self-rated health status and its implications.Population study of pregnant women in Brno