Cieľ: Cieľom štúdie bolo vyhodnotiť prediktívnu hodnotu koncentrácie ľudského choriového gonadotropínu (hCG) 14. a 16. postovulačný deň po embryotransfer/kryoembryotransfere ako aj dynamiky vzostupu tejto koncentrácie vzhľadom na výsledok tehotnosti. Súbor a metodika: Retrospektívne boli na skupine 130 pacientok s potvrdenou graviditou po embryotransfere/kryoembryotransfere regresnou analýzou vyhodnotené vstupné parametre (hCG D14, hCG D16, D16–D14, D16/D14 a splnenie podmienky aspoň 2,5násobného vzostupu hCG D16 oproti hCG D14) vo vzťahu ku výstupným parametrom (biochemická gravidita, klinická gravidita, klinická gravidita ukončená potratom do 12. týždňa tehotnosti, klinická gravidita ukončená pôrodom). Výsledky: Jednorazové koncentrácie hCG D14 a D16, ako aj rozdiel týchto koncentrácií bol štatisticky signifikantným ukazovateľom predikcie biochemickej tehotnosti (p = 0,000215, p = 0,000227 a p = 0,000421). Podiel koncentrácií hCG D16 a D14 nevykazoval štatistickú významnosť ako prediktívny ukazovateľ ukončenia tehotnosti v štádiu biochemickej gravidity. Ani jeden zo sledovaných vstupných markerov sa nepotvrdil ako štatisticky významný marker pre predikciu spontánneho potratu v celej skupine pacientok. Avšak v skupine potvrdených klinických gravidít bola ako pozitívny prediktor progresie tehotnosti až do pôrodu potvrdená tak sérová koncentrácia hCG D16 (p = 0,0248), ako aj rozdiel koncentrácií D16–D14 (p = 0,0185). Násobok tohto vzostupu ani pri týchto parametroch nebol štatisticky významný. Ani pri jednom sledovanom výstupnom parametri sa nepotvrdila štatistická významnosť dosiahnutia aspoň 2,5-násobku sérovej koncentrácie hCG D16 oproti D14. Záver: Jednorazové koncentrácie hCG sú dobrým prognostickým faktorom pre predikciu výsledku gravidity, stanovenie cut-off hranice je však limitované interlaboratórnou odchýlkou, ako aj datovaním odberu hCG. Preto sú aj výsledky jednotlivých štúdií v klinickej praxi ťažko použiteľné. Dynamika sledovania koncentrácií hCG sa javí ako spoľahlivejší prediktor výsledku tehotnosti. V našom súbore sme potvrdili štatistický význam rozdielu koncentrácie hCG 16. a 14. postovulačný deň nielen pre predikciu biochemickej tehotnosti, ale aj ako prediktora progresie klinickej tehotnosti do pôrodu. Na stanovenie optimálnych hodnôt tohto rozdielu je potrebné vyhodnotenie väčšieho súboru pacientov. Naopak, štatistický význam podielu koncentrácií hCG medzi 16. a 14. postovulačným dňom nebol potvrdený.

Objective: The aim of the study was to evaluate the predictive value of the human chorionic gonadotropin (hCG) concentration on the 14th and 16th post-ovulation day after embryo transfer/cryoembryo transfer as well as the dynamics of its increase with respect to the outcome of pregnancy. Materials and methods: In total, 130 embryo transfers and cryoembryo transfers in women aged 22 to 38 years who experienced a single embryo transfer or single cryoembryo transfer with confirmed pregnancy (hCG level over 15 IU/l on 14th post-ovulation day – D14) were selected. The input parameters (hCG D14, hCG D16, hCG D16-D14, hCG D16/D14 and positivity of at least 2.5-fold increase in hCG D16 compared to hCG D14) were evaluated by regression analysis in relation to the outcome parameters (biochemical pregnancy, clinical pregnancy, clinical pregnancy terminated by abortion up to 12 weeks of gestation, clinical pregnancy terminated by childbirth). Results: Single concentrations of hCG D14 and D16, as well as the difference between these concentrations, were a statistically significant indicator of the prediction of biochemical pregnancy (P = 0.000215, P = 0.000227 and P = 0.000421). Contrary to expectations, the proportion of hCG D16 and D14 concentrations did not show statistical significance for either parameter, as well as the fulfilment of the condition of at least a 2.5fold increase in hCG D16 compared to D14. None of the studied input parameters was confirmed as a statistically significant marker for the prediction of miscarriage in the whole group of patients. However, in the group of confirmed clinical pregnancies, the serum concentration of hCG D16 (P = 0.0248) and the difference between concentrations D16 and D14 (P = 0.0185) were confirmed as a positive predictor of the progression of pregnancy until delivery. Conclusions: Single hCG concentrations are a good prognostic factor for predicting the outcome of pregnancy, but the determination of the cut-off limit is limited by inter-laboratory deviation as well as by timing of blood collection for hCG determination on the exact post-ovulatory day. The results of individual studies are therefore difficult to use in clinical practice. The dynamics of hCG concentrations appear to be a more reliable predictor of pregnancy outcome. In our cohort, we confirmed the statistical significance of the difference in hCG concentration between the 16th and 14th post-ovulation day not only for the prediction of biochemical pregnancy, but also as a predictor of the progression of clinical pregnancy into childbirth. To determine the optimal values of this difference, it is necessary to evaluate a larger group of patients. Conversely, the statistical significance of the proportion of hCG concentrations between the 16th and 14th post-ovulation day was not confirmed.

• MeSH
• choriogonadotropin analýza   MeSH
• dospělí MeSH
• fertilizace in vitro * MeSH
• lidé MeSH
• přenos embrya * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• těhotenství MeSH
• výsledek těhotenství * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl studie: Zhodnocení perinatálních výsledků v souboru gravidit komplikovaných eklampsií. Metodika: Analýza 67 304 porodů odvedených na Gynekologicko-porodnické klinice LF MU a FN Brno v letech 2008–2018. Za dané období byla diagnostikována eklampsie u 16 rodiček (0,2 ‰). Hodnoceno bylo časové období výskytu eklampsie (týden gestace, výskyt prepartálně, intrapartálně, postpartálně), stav plodu a novorozence (známky intrauterinní tísně, pH pupečníkové arterie, Apgar skóre, intrauterinní úmrtí plodu, úmrtí v časném neonatálním období). Sledovány byly symptomy a průběh eklamptického záchvatu, mateřské komorbidity, přidružené porodnické komplikace (abrupce placenty, operační komplikace, krevní ztráta, nutnost postpartální hysterektomie) a neporodnické komplikace (koagulopatie, porucha funkce ledvin a jater, neurologické komplikace). Výsledky: Z celkového souboru 16 případů eklampsie bylo 13 případů (81,3 %) potvrzeno v průběhu gravidity, jeden případ (6,2 %) za porodu a dva případy (12,5 %) do 24 hod po porodu. Průměrný gestační týden výskytu eklampsie byl 33 týdnů a 3 dny. Typický průběh eklamptického záchvatu charakterizovaný cefaleou a poruchami vizu s následným rychlým nástupem křečí byl zaznamenán v pěti případech (31 %). Hypoxie plodu s hodnotou pH z pupečníkové arterie < 7,10 se vyskytla ve čtyřech případech (25 %). Byla prokázána závislost poklesu hodnoty pH na časovém intervalu od stanovení diagnózy eklampsie do ukončení gravidity. Hodnota pH pupečníkové arterie poklesla průměrně o 0,054 každých 30 min od začátku eklamptického záchvatu do ukončení gravidity. V souboru byly zaznamenány 3 perinatální úmrtí (19 %). K intrauterinnímu úmrtí plodu došlo v jednom případě z důvodu parciální abrupce placenty v průběhu eklamptického záchvatu, dva novorozenci zemřeli v časném neonatálním období. Příčinou úmrtí byla v jednom případě sepse a ve druhém případě perforace střeva při nekrotizující enterokolitidě. Úmrtí rodičky v souboru nebylo zaznamenáno. Četnost výskytu preeklampsie v další graviditě dosáhla 18,8 %. Z neporodnických komplikací se v souboru vyskytly neurologické obtíže (amauróza, subarachnoidální krvácení, amnézie) ve třech případech (18,8 %) a renální selhání ve dvou případech (12,5 %). Závěr: Incidence eklampsie na Gynekologicko-porodnické klinice LF MU a FN Brno dosáhla 0,2 ‰ a je dlouhodobě stálá. Přidružené závažné mateřské komplikace se vyskytly ve 38 % případů a neonatální komplikace ve 31 % případů. Nutným předpokladem snížení rizika výskytu přidružených komplikací je především časné stanovení diagnózy eklampsie a minimalizace časové prodlevy do ukončení gravidity. V rámci léčby eklampsie a následných komplikací je nezbytný interdisciplinární přístup.

Objective: Evaluation of perinatal results in a set of pregnancies complicated by eclampsia. Methods: Analysis of 67,304 births performed at the Department of Gynecology and Obstetrics, Masaryk University, Faculty of Medicine and University Hospital, Brno from 2008–2018. During the given period, eclampsia was diagnosed in 16 mothers (0.2‰). The during the time of eclampsia (week of gestation, prepartum, intrapartum, postpartum) fetal and neonatal status (signs of intrauterine distress, pH of the umbilical artery, Apgar score, intrauterine fetal death, death in the early neonatal period) were evaluated. Symptoms and course of the eclamptic attack, maternal comorbidities, associated obstetric complications (placental abruption, surgical complications, blood loss, hysterectomy) and non-obstetric complications (coagulopathy, renal and hepatic impairment, neurological complications) were monitored. Results: Out of a total of 16 cases of eclampsia, 13 cases (81.3%) were confirmed during pregnancy, one case (6.2%) during childbirth, and two cases (12.5%) within 24 hours after childbirth. The mean gestational week of eclampsia was 33 weeks and 3 days. The typical course of an eclamptic attack characterized by headache and visual disturbances followed by a rapid onset of convulsions was noted in five cases (31%). Fetal hypoxia with a pH of the umbilical artery less than 7.10 occurred in four cases (25%). The dependence of the decrease in pH value on the time interval from the diagnosis of eclampsia to the termination of pregnancy was demonstrated. The pH of the umbilical artery decreased on average by 0.054 every 30 minutes from the onset of the eclamptic attack until the end of pregnancy. There were 3 perinatal deaths in the group (19%). Intrauterine fetal death occurred in one case due to partial abruption of the placenta during an eclamptic attack; two newborns died in the early neonatal period. The cause of death was sepsis in one case and perforation of the intestine in necrotizing enterocolitis in the other. The death of the mother was not recorded in the file. The incidence of preeclampsia in subsequent pregnancies reached 18.8%. Non-obstetric and neurological complications (amaurosis, subarachnoid hemorrhage, amnesia) occurred in the group in three cases (18.8%), and renal failure occurred in two cases (12.5%). Conclusion: The incidence of eclampsia at the Department of Gynecology and Obstetrics, Masaryk University, Faculty of Medicine and University Hospital, Brno reached 0.2‰ and was stable for a long time. Associated serious maternal complications occurred in 37.5% of cases and neonatal complications in 31.3% of cases. Early diagnosis of eclampsia and minimization of the time delay until the end of pregnancy is a prerequisite for reducing the risk of associated complications. An interdisciplinary approach is needed.

• Klíčová slova
• urgentní stavy v porodnictví, perinatální výsledky,
• MeSH
• císařský řez MeSH
• dospělí MeSH
• eklampsie * patologie   terapie   MeSH
• hypoxie MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• porod MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• těhotenství MeSH
• výsledek terapie MeSH
• záchvaty MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Východiska: Pacientkám po terapeutické mastektomii je rekonstrukce prsu v naší zemi dostupná zpravidla až s časovým odstupem, tzv. odloženě. V Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) v posledních letech systematicky nabízíme vhodným kandidátkám rekonstrukci okamžitou, tj. v bezprostřední návaznosti na mastektomii. Používáme dvoudobou aloplastickou metodu se založením tkáňového expandéru, který je později vyměněn za silikonový implantát. Cílem práce bylo vyhodnotit subjektivní spokojenost pacientek s výsledky tohoto typu rekonstrukce. Soubor pacientů a metody: Dvaašedesáti ženám operovaným v MOÚ v letech 2007–2013 byl zaslán jednoduchý dotazník vytvořený naší pracovní skupinou. Zpět jsme obdrželi 57 dotazníků. Výsledky byly zpracovány pomocí popisných charakteristik a statistických testů. Výsledky: Návratnost dotazníků byla 92 %. Naprostá většina pacientek (56/57) by znovu volila stejný postup. Velká většina pacientek (48/57) je s rekonstrukcí celkově spokojena. Většina žen pod 50 let věku s jednostrannou operací (8/14) by při novém rozhodování volila současnou druhostrannou profylaktickou mastektomii s oboustrannou rekonstrukcí. Po oboustranné operaci jsou rekonstruované prsy častěji vnímány jako součást vlastního těla. Ženy hodnotí svůj zevnějšek před zrcadlem výrazně lépe v oblečení, než pokud jsou vysvlečené. Ohledně pocitu ženství si samy před sebou připadají výborně nebo velmi dobře, v běžných životních situacích mezi lidmi je převládající pocit výborný. Významně horší pocity mívají při erotickém kontaktu s druhou osobou a téměř polovina žen udává občasnou bolest v oblasti rekonstruovaných prsou. Pacientky zdůrazňují důležitost dostatečné informovanosti před tímto výkonem. Závěr: Pro ně­kte­ré pacientky s karcinomem prsu je okamžitá aloplastická dvoudobá mamární rekonstrukce vhodnou volbou. Vzhledem k poněkud méně přirozenému kosmetickému výsledku této metody je třeba kandidátky pečlivě vybírat a předem jim poskytnout dostatek relevantních informací. Klíčová slova: mastektomie – mamoplastika – tkáňová expanze – prsní implantáty – spokojenost pacientů – dotazníky – rekonstrukce prsu

Background: For most breast cancer patients in the Czech Republic, breast reconstruction is available only in a delayed manner. In the Masaryk Memorial Cancer Institute (MMCI), suitable candidates are offered immediate breast reconstruction using tissue expander with later exchange to a permanent silicone implant. The aim of this study was to assess patient satisfaction with this type of reconstruction. Patients and Methods: Sixty-two women who had undergone surgery at the MMCI from 2007 through 2013 were sent a simple questionnaire developed by our working team. Fifty-seven patients completed the questionnaire. The data were evaluated by description methods and statistical tests. Results: Patient response was 92%. The absolute majority of patients (56/57) would opt for this method again. The vast majority of patients (48/57) are generally satisfied with their reconstruction. Most women (8/14) younger than 50 years after the unilateral surgery would prefer synchronous contralateral prophylactic mastectomy and bilateral reconstruction if they could choose again. After bilateral surgery, reconstructed breasts are more often regarded as a part of the patient’s body. Dressed women rate their look substantially better than when they are undressed. As for self-esteem, these women are feeling excellent or good. Their psychosocial well-being in common situations is predominantly excellent. Their sexual well-being is significantly worse, and almost half of these women indicate occasional pain in their reconstructed breasts. The patients emphasize the need for appropriate information before the surgery. Conclusion: Immediate two-stage implant-based breast reconstruction is a suitable option for some breast cancer patients. With regard to the less natural cosmetic result and feeling of the implant-reconstructed breast, appropriate selection of women for this type of surgery is necessary and potential candidates must be thoroughly informed in the preoperative setting. Key words: mastectomy – mammaplasty – tissue expansion – breast implants – patient satisfaction – questionnaires – breast reconstruction This work was supported by the European Regional Development Fund and the State Budget of the Czech Republic RECAMO CZ.1.05/2.1.00/03.0101 and MH CZ – DRO (MMCI, 00209805). The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers. Submitted: 10. 5. 2014 Accepted: 9. 6. 2014

• MeSH
• bolest MeSH
• časové faktory MeSH
• dospělí MeSH
• expanze tkáně metody   MeSH
• implantace prsní náhrady * psychologie   škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mamoplastika metody   psychologie   MeSH
• mastektomie * MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nádory prsu MeSH
• prsní implantáty psychologie   škodlivé účinky   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sebepojetí MeSH
• senioři MeSH
• spokojenost pacientů * statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl studie: U nás se problematikou subjektivně hodnoceného zdraví žen v plodném věku dosud nikdo nezabýval. Protože studie je longitudinální a v každém kole šetření klade znovu otázku po subjektivním hodnocení jejich zdraví, je možno nejen zjišťovat, které faktory jsou s ním asociovány, ale také ověřovat, jak se v průběhu doby s jejich věkem, životní situací a růstem dětí tento vztah vyvíjí. Název a sídlo pracoviště: Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, RECETOX, Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno. Metodika: Těhotné ženy ze studie ELSPAC v Brně hodnotily své zdraví za dobu před otěhotněním, v prvních měsících gravidity a v polovině gravidity. Na čtyřstupňové škále jejich subjektivního zdraví byly studovány asociace s anamnézou z prenatálních dotazníků a s dokumentací prenatální a porodnické sítě. Výsledky: Své zdraví před těhotenstvím hodnotily respondentky tím hůře, čím byly starší, měly vyšší hmotnost, častěji byly nemocné, užívaly více léků a měly víc úrazů. Častěji nemocní a hospitalizovaní byli i jejich rodiče, sourozenci a děti. Tyto ženy potřebovaly více specializované péče už od dětství, prodělaly více infekčních nemocí, operací, úrazů, stresů a rozpadů svých původních rodin. Častěji si nerozuměly s rodiči, měly přísnější výchovu, školní neúspěchy, potíže s policií a předčasná těhotenství. Podle matčina vzdělání se cítily hůře zejména dcery vysokoškolaček. Hůře hodnotily své zdraví ženy se základním vzděláním, potížemi v práci, finančními problémy, s více dětmi a méně dospělými v domácnosti. Častěji byly nezaměstnané a nespokojené s bydlením. V partnerských vztazích byly časté konflikty včetně násilí. Trpěly častěji depresemi, úzkostmi, neurózami, fobiemi a sociální izolací. O těhotenství se pokoušely déle než jiné ženy a snášely je hůře. Pozorovaly na sobě víc změn a zažívaly více stresů. Čím se cítily hůře v prvních měsících gravidity, tím měly podle zdravotnické dokumentace víc těhotenských potíží, porodní patologie i poporodních komplikací. Závěr: Práce přináší celou řadu originálních souvislostí se subjektivním hodnocením vlastního zdraví. Socioekonomická pozice ve vlastních rodinách žen měla na jejich ZS výraznější vliv než v rodinách jejich původu. Ukazatele – jako např. stres, sociální izolace, práce, sociální opora, vzdělání, příjem a bydlení – vytvářely na stupnici ZS gradienty vesměs vysoce signifikantní. Klíčová slova: hodnocení vlastního zdraví, těhotenství, nemocnost, dětství, partnerské vztahy, socioekonomická situace, sociální síť, vzdělání, sociální opory, výsledek těhotenství.

Objective: The subject of self-rated health status of women in fertile age has not yet been investigated in our country. As our study is longitudinal and the same questions-questionnaire items regarding self-rated health of the monitored women are repeated in each investigation phase, we are able to not only find out which factors are related but also verify how this relationship evolves with their ageing, life situation changes and growing up of their children. Setting: Research Centre for Toxic Compounds in the Environment, Masaryk University, Brno. Methods: Pregnant women from the Brno part of ELSPAC study rated their health status for the time period before becoming pregnant, for the first months of pregnancy and for the half of pregnancy. On the four-grade scale of self-reported health status the associations with their personal health-history (from prenatal questionnaires and prenatal and obstetrician health-care network) were investigated. Results: The monitored women rated their pre-pregnancy health-status increasingly worse with increasing age and weight, increasing morbidity, increasing medicine consumption and with increasing number of injuries. Also their parents, siblings and children were more often ill and more often admitted in hospitals as in-patients. These women required more specialized care starting in their childhood, suffered more from infectious diseases, operations, injuries, stresses and break-ups of their original families. Their misunderstanding with parents was occurred with higher frequency, their upbringing was more strict, they suffered from school failures more often, they had problems with the police and premature pregnancies. According to the mother’s education, especially the daughters of college educated women felt subjectively worse. Also women with basic level of education, problems at work, financial troubles, those who had many children and less adults in their household rated their health worse. They were also unemployed and dissatisfied with their housing situation. In partner relationships conflicts were present frequently including violence. They also suffered from depression, anxiety, neuroses, phobias and social isolation more often. They also attempted to become pregnant longer than other women and tolerated pregnancy worse. They noted more changes to themselves and experiences more stress. The worse their feelings were during the first months of pregnancy, the higher frequency of pregnancy difficulties, delivery pathologies and post-natal complications were present according to the health-status documentation. Conclusion: This paper brings a whole series of original findings of factors associated with self-rated health-status. The socio-economic position in the families of their own had a more substantial influence on the health-status of the monitored women compared to the position in the families where they grew up. The indicators – e.g. stress, social isolation, work, social support, education, income and household created gradients on the health-status scale which were overall highly significant. Key words: self-rated health, pregnancy, morbidity, childhood, partnership, SES, social network, education, social support, outcome of pregnancy.

• MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• novorozenec MeSH
• populační charakteristiky MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sebepojetí * MeSH
• statistika jako téma MeSH
• těhotenství * MeSH
• tělesné váhy a míry statistika a číselné údaje   MeSH
• zdravotní stav * MeSH
• zdravotní záznamy osobní MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství * MeSH
• ženské pohlaví * MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH