Cíl studie: Porovnání hladin markerů aktivace endotelu u žen s fyziologicky probíhající graviditou oproti těhotným ženám s preexistujícím onemocněním charakterizovaným dysfunkcí endotelu – tj. hypertenzí. Název a sídlo pracoviště: Hemato-onkologická klinika, Porodnicko-gynekologická klinika, Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny FN a LF UP, Olomouc, Porodnicko-gynekologická klinika FN, Ostrava. Metodika: Soubor 298 zdravých těhotných jsme porovnávali se souborem žen s preexistující hypertenzí, vzniklou a léčenou již před graviditou. Celkem jsme v této skupině kompletně vyšetřili 75 žen. Těhotným v obou souborech byla odebrána venózní krev na začátku gravidity, druhý odběr byl proveden v období mezi 24.–28. týdnem, třetí v období 36. týdne. Parametry byly vyšetřovány metodikami: t-PA – ELISA, PAI-1 – ELISA, vWF – EIA, ePCR – ELISA, MMP-2,9 – ELISA s fluorogenní detekcí, TIMP-2 – ELISA, endotelové mikropartikule – průtoková cytometrie. Výsledky: V souladu s literaturou jsme v našem souboru pozorovali významně zvýšenou endotelovou zátěž gravidních hypertoniček oproti ženám s fyziologickou graviditou, jak dokládá signifikantní vzestup antigenu i aktivity vWF, trombomodulinu a PAI-1 ve všech trimestrech. V ostatních vyšetřovaných parametrech jsme statisticky signifikatní změny nepozorovali. Závěr: Nalezli jsme signifikantní známky dysfukce endotelu ve skupině žen s preexistující hypertenzí, parametry celé řady vyšetřených markerů svědčily pro významně zvýšenou endotelovou zátěž gravidních hypertoniček, což potvrzuje nutnost přísné dispenzarizace těhotných žen s hypertenzní nemocí.

Aim of the study: To establish endothelial activation markers which could uncover endothelial damage during hysiological pregnancy and pregnacies with chronic hypertension. Settings: Department of Hemato-oncology, Obstetrics and Gynecology and Department of Medical Genetics and Fetal Medicine Medical Faculty of Palacký University Olomouc, Department of Obstetrics and Gynecology Medical Faculty Ostrava. Methods: We examined 298 pregnant women with a physiological pregnancy. Venous blood samples were collected from the women in both arms at the beginning of the pregnancy, a second sample was collected in the interval 24–28 weeks gestation, the third sample was colected about the 36 weeks of gestation. Parameters were examined using methods: t-PA – ELISA, PAI-1 – ELISA, vWF – EIA, ePCR – ELISA, MMP-2,9 – ELISA with fluorogenic detection, TIMP-2 – ELISA, endothelial microparticles – flow cytometry. Results: In accordance with the literature, we have observed in our study significantly increased endothelial activatition in hypertensive pregnancies compared with women with physiological pregnancy, as evidenced by significant increases in vWF activity and antigen, thrombomodulin and PAI-1 in all trimesters. In the other investigated parameters statistically significant changes were not observed. Conclusion: We have found significant signs of endothelial dysfunction in the group of women with pre-existing hypertension, a wide range of parameters examined markers indicating an significantly increased endothelial activation pregnant women with pre-existing hypertension, confirming the need for strict follow-up of pregnant women with hypertensive disease.

Hemato onkologická klinika FN a LF UP Olomouc

Porodnicko gynekologická klinika FN a LF UP Olomouc

Porodnicko gynekologická klinika FN Ostrava

Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny FN a LF UP Olomouc

Endothelial dysfunction in pregnancies with chronic hypertension

Literatura