Sdělení podává informaci o použití plasmaferézy (PF) v léčbě antifosfolipidového syndromu u ženy narozené v roce 1974. Ve 20 letech předčasně porodila v 32. týdnu gravidity trvale těžce postiženou dceru (1994). S odstupem 11 let byl v souvislosti s mimoděložní graviditou (2005) prokázán antifosfolipidový syndrom s vysokými titry antifosfolipidových protilátek (APLA) a pozitivním lupusovým antikoagulans. Následovala tři neúspěšná těhotenství, při nichž byla pacientka zajištěna nízkomolekulárním heparinem (LMWH), kyselinou acetylsalicylovou (ASA) v nízké dávce a Prednisonem: porod mrtvého plodu ve 20. týdnu gravidity (2006) a následný abort v průběhu II. trimestru (2007), 1× anembryomola (2012). Dále byla zvolena metoda léčby 2. volby – opakované PF. Po úvodní kumulované sérii PF (5x obden) byl na základě dynamiky vyšetřovaných APLA zvolen interval PF 1x týdně. Celkem pacientka absolvovala 25 PF, které vedly k rapidnímu poklesu monitorované antifosfolipidové protilátky. Vývoj plodu byl sledován pravidelnými UZ kontrolami, plod průběžně prosperoval na dolní hranici růstové křivky. Těhotenství bylo plánovaně ukončeno vzhledem k anamnéze ve 36. týdnu gravidity iterativním císařským řezem. Porozen zdravý chlapec 2330g/47cm, APGAR 10,10,10, Astrup v normě. Propuštěn s matkou 8. pooperační den. Kazuistika dokumentuje oprávněnost volby experimentální léčby PF v případě , kdy rutinní léčba LMWH, ASA a Prednisonem nevedla k úspěchu.

The case report provides information on application of plasmapheresis (PP) in treatment of a woman born in 1974 with a diagnose d antiphospholipid syndrome. At the age of 20 (1994) she prematurely delivered (the 32th week of gestation) heavily handicapped daughter. 11 years later the antiphospholipid syndrome with high titres of antiphospholipid antibodies (APLA) and positive lupus anticoagulant was detected in connection with an extra-uterine pregnancy (2005). Three failed pregnancies were following in spite of an appropriate therapy with low molecular heparin (LMWH), aspirin and low dose prednisone: dead fetus delivery in the 20th week of gestation (2006), abortion in the 27th week of gestation (2007) and anembryomola (2012). Therefore the repeated PP as the second-line treatment was applied. After the introductory cumulative PP administration (5 time s every other day) 1 week PP interval was applied with reference to the APLA dynamics. On total the patient received 25 PP which led to a sub stantial decrease of APLA. The foetus development was monitored by regular USG investigations, we observed prospering growth at the lower limit of the growth chart. The pregnancy was finished in line with the schedule in the 36th gestational week by iterative C aesarean operation. The patient has delivered a healthy boy 2330g/47cm, APGAR score 10,10,10, Astrup in normal range. The baby was discharged together with its mother the 8th day after the delivery. This case demonstrates justification of an experimental treatment in the case when conventional therapy (LMWH, aspirin, prednisone) fails.

Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem Centrum imunologie a mikrobiologie Krajská zdravotní a s Masarykova nemocnice o z Ústí nad Labem

Antiphospholipid syndrome during pregnancy, plasmapheresis treatment

Literatura