V posledních desetiletích narůstá počet empirických dokladů o významných souvislostech mezi religiozitou/spiritualitou (R/S) a zdravím. Empirické nálezy rozpoznaly jak religiozitu, tak spiritualitu jako možné zdroje zdraví a podnítily zájem psychologů o zkoumání významu těchto jevů pro tělesné i duševní zdraví. Tato studie poskytuje podrobný přehled o této oblasti výzkumu a zaměřuje se na některé související metodologické a pojmové otázky. Zvláštní pozornost je věnována definicím a vývoji dvou pojmů (religiozita/spiritualita), vývoji měření, epidemiologickým dokladům o souvislostech R/S s morbiditou, mortalitou a duševním zdravím a otázce kauzality a možných psychologických mediátorů či moderátorů R/S na zdraví. Zvláště se tato studie zaměřuje na otázku, jak specifické faktory ovlivňují zdraví. Ačkoli většina studií udává pozitivní souvislost mezi mírami religiozity/spirituality a celkovým zdravím prostřednictvím fyziologických, psychologických, sociálních a behaviorálních mechanismů, jsou běžné protikladné nálezy a nejsou řídké ani dva nebo více vzájemně si odporujících závěrů. Vztah mezi proměnnými je zřejmě mnohem složitější. To, které specifické R/S faktory posilují zdraví a pohodu, zůstává nejasné. Autoři diskutují o tom, jaké možné mechanismy by mohly vysvětlit tento vztah a jak se v těchto souvislostech mohou lišit členové různých demografických, kulturních a náboženských skupin. Zabývají se pojmem spirituality jako užitečným a v lékařském prostředí klinicky relevantním přístupem. Pro další výzkum trvá nutnost zkvalitnit výzkumné plány a měření, právě tak jako ujasnit chápání religiózních a spirituálních faktorů.

In last decades, there is increasing empirical evidence on the significant links between religiosity/ spirituality (R/S) and health. Empirical findings have identified both religiosity and spirituality as a potential health resources and have stimulated interest within psychology on the role of these fenomena in physical and mental health. The present review provides examination of this field of research and adresses some related methodological and conceptual issues. Special attention is paid to the definitions and development of the two concepts (religiosity/ spirituality), the development of measurement, epidemiological evidence linking R/S to morbidity, mortality and mental health and issue of causality and possible psychological mediators or moderators of R/S on health outcomes. Particular focus of this review concerns with the issue how specific factors influence health outcomes. Although the majority of studies report positive association between measures of religiosity/spirituality and overall health via physiological, psychological, social and behavioral mechanisms, contradicting findings are common and two or more opposing conclusion are not rare. The relation between variables appears far more complex. Which specific R/S factors enhance health and well-being remains unclear. The study discusses what mechanisms might explain a relation and what might be possible diference in these associations between members of various demografical, cultural and religious groups. Last it concerns with construct spirituality as usefull and clinically relevant approach in medical settings. For the future research the need to improve research designs and measurement as well as to clarify conceptualizations of religious and spiritual factors remains.

Katedra Psychologie PEF ČZU Praha a Katedra psychologie FF UK Praha

Státní zdravotní ústav Praha a Katedra psychologie FF UK Praha

Religiosity, spirituality and health

Literatura