Cílem sdělení je vyzdvihnout možnosti komplexní péče o pacienty s hypoxickým postižením mozku. Jako velmi efektivní léčebný postup se jeví kombinace hyperbarické oxygenoterapie a léčebné rehabilitace, kdy se využívají metody nebo koncepty na neurofyziologickém podkladu. Hyperbarická oxygenoterapie je neinvazivní, v převážné většině případů pacienty velmi dobře tolerovaná léčebná metoda, při níž pacient inhaluje čistý kyslík v přetlakové komoře při vyšším tlaku, než je tlak atmosferický (0,2–0,3 MPa). Při zvýšení tlaku nad úroveň tlaku atmosférického na dvoj - až trojnásobek dochází k významnému zvýšení množství kyslíku rozpuštěného v krevní plazmě a mozkomíšním moku. Tento kyslík se dostane i zúženým cévním systémem do oblastí nepřístupných červeným krvinkám. Tím se zlepší zásobení kyslíkem tkání postižených jeho akutním nebo chronickým nedostatkem. Každé hypoxické poškození má centrální zónu s kompletním odúmrtím tkáně a kolem ní zóny méně poškozené, které obsahují tzv. „sleeping nerve cells“ – „spící“ neurony. Tyto neurony potřebují pro znovuobnovení své činnosti obdržet kyslík. V hypoxii postiženém terénu, kde erytrocyty nemohou dostatečně saturovat tuto oblast, je kyslík vázaný na krevní plazmu metodou volby. V krevních vlásečnicích kyslík za vysokého tlaku pronikne pětkrát dále než při normálním tlaku. Krom toho hyperbarický kyslík stabilizuje a regeneruje hematoencefalickou bariéru, která chrání mozek před proniknutím různých škodlivých elementů. Poškození mozkové tkáně se zhoršuje i tím, že se postupně rozvíjí otok mozku. Mozek se otokem stlačuje, tím se ve vlásečnicích snižuje krevní oběh tak dlouho, až se přeruší, což má za následek hromadění toxických produktů buněčného metabolizmu, které opět přispívají k rozvoji edému. Jestliže v tomto stadiu použijeme hyperbarickou oxygenoterapii, kyslík vyvolá vasokonstrikci cévního řečiště v mozku, tím zabrání dalšímu úniku tekutiny z cévního systému a zároveň významně zvýší dodávku kyslíku. Výsledkem hyperbarické oxygenoterapie je, že se „spící“ nervové buňky mozku „probudí“ – reaktivují a celkově dochází k regeneraci mozkové tkáně. Tuto situaci lze využít v léčebné rehabilitaci. Aplikací metod či konceptů založených na neurofyziologickém podkladě je podporována synaptogeneze a tvorba nových informačních kanálů. Touto cestou může dojít k podpoře včasné obnovy motorických funkcí u pacientů, kteří prodělali hypoxii mozku. Intenzivní léčebná rehabilitace by tedy měla být zahájena až po stabilizaci vitálních funkcí, edému mozku a hematoencefalické bariery a započetí regeneračních procesů v mozkové tkáni. Jednotlivé fyzioterapeutické intervence by měly následovat max. do 2 hodin po aplikaci hyperbarické oxygenoterapie, tak aby došlo k co největšímu využití zvýšené excitability re - aktivovaných neuronů.

Ústřední vojenská nemocnice Vojenská fakultní nemocnice Praha Oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny

Komplexní terapie pacientů s hypoxickým postižením mozku z pohledu fyzioterapeuta [elektronický zdroj] /

Konference AWHP, Praha, 14. – 15. 9. 2012

Literatura