Cíle. Úkolem předkládané studie je zmapovat strukturu a míru vnímané sociální opory u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění a porovnat ji s oporou kontrolní skupiny. Soubor a metoda. Ve studii byla použita data od 101 dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění a data od 231 jedinců z běžné populace. Všem respondentům byl předložen Dotazník sociální opory QOLOP, který byl sestaven pro účely projektu QOLOP (Quality of Life Longitudinal Study in Oncology Paediatric Patients). Hypotézy. Vnímaná sociální opora od rodičů je u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění vyšší než u jedinců z běžné populace. Sociální opora poskytovaná kamarády je nižší u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění v porovnání s jedinci z běžné populace. Výzkumné studie / 339 Statistická analýza. Analýza dat (deskriptivní statistika a faktoriální analýza rozptylu) byla provedena v programu SPSS. Výsledky. Největším zdrojem vnímané sociální opory u obou skupin jsou rodiče (zejména matka). Jako další důležité zdroje opory byli uváděni prarodiče, kamarádi a sourozenci. Děti a dospívající po léčbě onkologického onemocnění pociťují větší míru opory od matky, učitelů, prarodičů, sourozenců i kamarádů, než jedinci z běžné populace. Určité rozdíly ve vnímané sociální opoře byly nalezeny také mezi věkovými skupinami a mezi pohlavími. Omezení studie. Ve studii nebyl sledován zdravotní stav kontrolní skupiny. V rámci skupiny dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění nebylo přihlíženo k věku při diagnostikování onemocnění a délce remise.

Objectives. The purpose of this study is to describe the structure and the level of perceived social support in childhood cancer survivors and compare it with the support of control group. Sample and settings. Data from 101 childhood cancer survivors and 231 individuals from the general population were used. To determine the structure and level of social support Questionnaire of social support QOLOP which was originally designed for the QOLOP (Quality of Life Longitudinal Study in Oncology Paediatric Patients) project was used. Hypotheses. Perceived parental social support in childhood cancer survivors is higher than in the general population. Social support provided by friends is lower in childhood cancer survivors than in the general population. Statistical analysis: The statistical analysis (descriptive statistics and factorial analysis of variance) was performed using SPSS. Results. Parents (especially mothers) were the most important sources of perceived social support for both groups. Grandparents, friends and siblings were mentioned as relevant sources of social support, too. Childhood cancer survivors perceived higher level of social support from mothers, teachers, grandparents, siblings and friends. Specific differences in perceived social support were also found depending on age and gender. Study limitation. The health status of control group was not monitored. In the group of childhood cancer survivors, the age in time of diagnosis and the time since the end of the treatment were not taken into account.

Katedra psychologie Fakulta sociálních studií MU Brno

Klinika dětské onkologie FN Brno a LF M U Brno

Klinika dětské onkologie FN Brno a LF MU Brno

Psychologický ústav AV ČR Brno

Psychologický ústav FF MU Brno

Social support of childhood cancer survivors in comparison with children and adolescents from general population

Literatura