Doposud nebyl vytvořen experimentální model pro studium vazospasmu laloku založený na standardizované traumatizaci cévní stopky. Cílem naší studie bylo vytvořit experimentální model pro porovnání jednotlivých způsobů chirurgické manipulace při preparaci laloku, které mohou být při operaci příčinou vzniku vazospasmu, a pro porovnání účinku léčiv. Stopkovaný tříselný lalok byl vypreparován u 185 samčích potkanů rodu Wistar. Testovány byly následující druhy chirurgické manipulace: 1) podélný tah závaží na cévní stopku laloku; 1) komprese stopky cévní svorkou; 3) preparace cév stopky od sebe a 4) přítomnost krve v okolí stopky. Prokrvení laloku bylo monitorováno pomocí laserového Dopplera. Z perfuzních křivek byly extrahovány časové ukazatele obnovy perfuze, které byly mezi skupinami statisticky porovnány neparametrickými ANOVA a Wilcoxonovými testy. Podle délky vzniklého vazospasmu byly podněty rozděleny na slabé a silné. Silné podněty byly preparace cév stopky laloku od sebe; tah za stopku laloku závažím o hmotnosti 15 g, 20 g a 25 g a přítomnost krve v okolí stopky laloku. Tlak cévních svorek a tah závaží o hmotnosti 10 g byly slabé podněty. Tah závaží za stopku laloku o hmotnosti 15 g byl vyhodnocen jako nejvhodnější podnět pro vytvoření experimentálního modelu pro další studium léků ovlivňujících vazospasmus. Podnět je přesně definovaný a opakovatelný. Vzniklý vazospasmus je dostatečně dlouhý a model umožňuje standardizovanou aplikaci léku. Zjištění, že některé druhy chirurgické manipulace působí delší vazospasmus než ostatní, může pomoci mikrochirurgům přehodnotit přístup k manipulaci s lalokem při jeho preparaci.

Background: An experimental model for testing vasodilating drugs on vasospasm caused by standardized traumatisation of a pedicle has not been described yet. The aim of this study was to develop such model and to compare the effects of different types of surgical manipulations that can provoke vasospasm during flap dissection. Material and methods: The pedicled groin flap was dissected in 185 male Wistar rats under standardised conditions. The blood perfusion curves of the flap were obtained using the Laser Doppler flow-meter. The vasospasm was provoked by the following manoeuvres: pulling on the pedicle; compression of the pedicle by vascular clamps; dissection of the vessels and by presence of blood around the pedicle. The perfusion recording curves were processed and two important time periods describing the progress of spasm were extracted. Combined non-parametrical ANOVA and WILCOXON tests were used to compare the time parameters between the groups. On the basis of statistical evaluation, we divided the factors responsible for vasospasm into categories labelled as strong and weak. The strong stimuli included dissection of the vessels; pulling on the pedicle using 15g, 20g and 25g weights and presence of blood around the pedicle. The weak stimuli included compression of the pedicle using vascular clamps and pulling on the pedicle using 10g weight. Pulling on the pedicle using 15g weight was chosen as the most appropriate stimulus for the experimental model. Results: A new experimental model for studying vasospasm caused by tension on the pedicle was developed. This model is well defined, easily repeatable and reproducible, produces vasospasm of appropriate duration and permits standardized topical application of vasodilating drugs. Discussion and conclusion: The finding that certain kind of surgical traumatisation causes vasospasm that is longer than the others may help microsurgeons to review their methods of surgical manipulation.

Department of Plastic and Aesthetic Surgery St Anne University Hospital Brno

Faculty of Medicine Masaryk University Brno Czech Republic

Institute of Biostatistics and Analyse Masaryk University Brno

Vazospasmus stopky laloku – nový experimentální model na laboratorním potkanovi