Autoři ve svém sdělení shrnují poznatky a zkušenosti s dlouholetým posuzováním profesionality u laterální epikondylitidy humeru v průmyslovém regionu severní Moravy a Slezska. Předkládají stručné poznatky o etiologii, patologické anatomii, diagnostice, diferenciální diagnostice a léčbě tohoto poměrně častého onemocnění jednak z pohledu odborníka pro klinické pracovní lékařství, jednak ambulantního ortopeda. Následuje zamyšlení a rozbor některých opakovaných problémů při stanovení diagnózy a následného posuzování eventuálních souvislosti onemocnění s vykonávanou prací. V kapitole o terapii laterální epikondylitidy autoři zdůrazňují důležitost dostatečně dlouhé klidové terapie (nejlépe velkou fixací) po provedení lokálního obstřiku kortikoidem. V závěru práce je zdůrazněna nutnost spolupráce mezi odborníkem pro nemoci z povolání a ortopedem, který by měl mít v ideálním případě dlouholetou zkušenost při posuzování profesionality tohoto onemocnění. Jsou nastoleny i některé otázky ohledně interpretace výsledků třífázové scintigrafie v klinickém pracovním lékařství. Autoři doporučují zvážit vytvoření pomocného bodového systému, který by přihlížel ke všem diagnostickým parametrům, jelikož žádný z nich sám o sobě není stoprocentně signifikantní. Chybí rovněž klinická kritéria pro vyhlášení ohrožení nemocí z povolání.

The authors summarize their knowledge and experience in the long-time assessment of occupational character of lateral epicondylitis of humerus in the industrial regions of northern Moravia and Silesia. Concise knowledge of etiology, pathological anatomy, diagnostics, differential diagnostics and therapy of this relatively frequent disease are outlined from the view of a professional in the area of occupational medicine as well as an outpatient orthopedist. Moreover they reflect and analyze some repeated problems in establishment of the diagnosis and subsequent evaluation of possible links of the disease to the work performed. In the chapter on therapy of lateral epicondylitis the authors draw attention to importance of sufficiently long rest therapy (especially using long-term fixation) after local corticosteroid injection. In conclusion the authors point out the necessary collaboration of the occupational medicine and orthopedist professionals, who should ideally have long-term practice in evaluating occupational character of the disease. Some questions regarding the results of three-phase scintigraphy in clinical occupational medicine are also postulated. The authors recommend the professional public to consider establishment of an auxiliary point system, which would take into account all diagnostic parameters, since neither of them alone is absolutely significant. Clinical criteria for notification of endangerment with occupational disease are missing as well.

Oddělení nemocí z povolání Hornická poliklinika s r o Ostrava

Soukromá ortopedická ambulance Ostrava

Lateral epicondylitis of humerus in clinical practice of the occupational diseases ward

000      

00000naa a2200000 a 4500

001      

bmc14083039

003      

CZ-PrNML

005      

20150116102401.0

007      

ta

008      

141219s2014 xr f 000 0|cze||

009      

AR

040    __

$a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2

041    0_

$a cze $b eng

044    __

$a xr

100    1_

$a Gromnica, Rostislav $7 xx0107898 $u Oddělení nemocí z povolání, Hornická poliklinika, s.r.o., Ostrava

245    10

$a Laterální epikondylitida humeru v klinické praxi oddělení nemocí z povolání / $c Rostislav Gromnica, Petr Kundrát

246    31

$a Lateral epicondylitis of humerus in clinical practice of the occupational diseases ward

520    3_

$a Autoři ve svém sdělení shrnují poznatky a zkušenosti s dlouholetým posuzováním profesionality u laterální epikondylitidy humeru v průmyslovém regionu severní Moravy a Slezska. Předkládají stručné poznatky o etiologii, patologické anatomii, diagnostice, diferenciální diagnostice a léčbě tohoto poměrně častého onemocnění jednak z pohledu odborníka pro klinické pracovní lékařství, jednak ambulantního ortopeda. Následuje zamyšlení a rozbor některých opakovaných problémů při stanovení diagnózy a následného posuzování eventuálních souvislosti onemocnění s vykonávanou prací. V kapitole o terapii laterální epikondylitidy autoři zdůrazňují důležitost dostatečně dlouhé klidové terapie (nejlépe velkou fixací) po provedení lokálního obstřiku kortikoidem. V závěru práce je zdůrazněna nutnost spolupráce mezi odborníkem pro nemoci z povolání a ortopedem, který by měl mít v ideálním případě dlouholetou zkušenost při posuzování profesionality tohoto onemocnění. Jsou nastoleny i některé otázky ohledně interpretace výsledků třífázové scintigrafie v klinickém pracovním lékařství. Autoři doporučují zvážit vytvoření pomocného bodového systému, který by přihlížel ke všem diagnostickým parametrům, jelikož žádný z nich sám o sobě není stoprocentně signifikantní. Chybí rovněž klinická kritéria pro vyhlášení ohrožení nemocí z povolání.

520    9_

$a The authors summarize their knowledge and experience in the long-time assessment of occupational character of lateral epicondylitis of humerus in the industrial regions of northern Moravia and Silesia. Concise knowledge of etiology, pathological anatomy, diagnostics, differential diagnostics and therapy of this relatively frequent disease are outlined from the view of a professional in the area of occupational medicine as well as an outpatient orthopedist. Moreover they reflect and analyze some repeated problems in establishment of the diagnosis and subsequent evaluation of possible links of the disease to the work performed. In the chapter on therapy of lateral epicondylitis the authors draw attention to importance of sufficiently long rest therapy (especially using long-term fixation) after local corticosteroid injection. In conclusion the authors point out the necessary collaboration of the occupational medicine and orthopedist professionals, who should ideally have long-term practice in evaluating occupational character of the disease. Some questions regarding the results of three-phase scintigraphy in clinical occupational medicine are also postulated. The authors recommend the professional public to consider establishment of an auxiliary point system, which would take into account all diagnostic parameters, since neither of them alone is absolutely significant. Clinical criteria for notification of endangerment with occupational disease are missing as well.

650    12

$a humerus $x anatomie a histologie $x patologie $7 D006811

650    12

$a pojivová tkáň $x patologie $7 D003238

650    _2

$a diferenciální diagnóza $7 D003937

650    12

$a nemoci svalů $x diagnóza $x patologie $x terapie $7 D009135

650    _2

$a rentgendiagnostika $7 D011859

650    _2

$a nemoci z povolání $7 D009784

650    _2

$a radioisotopová scintigrafie $x metody $7 D011877

650    _2

$a směrnice jako téma $7 D017408

650    _2

$a posudkové řízení ve zdravotní péči $7 D018024

650    _2

$a lidé $7 D006801

700    1_

$a Kundrát, Petr $7 _AN080966 $u Soukromá ortopedická ambulance, Ostrava

773    0_

$w MED00011063 $t Pracovní lékařství $x 0032-6291 $g Roč. 66, č. 2-3 (2014), s. 90-93

856    41

$u https://www.prolekare.cz/casopisy/pracovni-lekarstvi/2014-2-3/lateralni-epikondylitida-humeru-v-klinicke-praxi-oddeleni-nemoci-z-povolani-50636 $y plný text volně dostupný

910    __

$a ABA008 $b B 424 $c 888 $y 4 $z 0

990    __

$a 20141219 $b ABA008

991    __

$a 20150116102545 $b ABA008

999    __

$a ok $b bmc $g 1057915 $s 882145

BAS    __

$a 3

BAS    __

$a PreBMC

BMC    __

$a 2014 $b 66 $c 2-3 $d 90-93 $i 0032-6291 $m Pracovní lékařství $x MED00011063 $y 96120

LZP    __

$c NLK183 $d 20150116 $b NLK118 $a Meditorial-20141219