Autoři ve svém sdělení shrnují poznatky a zkušenosti s dlouholetým posuzováním profesionality u laterální epikondylitidy humeru v průmyslovém regionu severní Moravy a Slezska. Předkládají stručné poznatky o etiologii, patologické anatomii, diagnostice, diferenciální diagnostice a léčbě tohoto poměrně častého onemocnění jednak z pohledu odborníka pro klinické pracovní lékařství, jednak ambulantního ortopeda. Následuje zamyšlení a rozbor některých opakovaných problémů při stanovení diagnózy a následného posuzování eventuálních souvislosti onemocnění s vykonávanou prací. V kapitole o terapii laterální epikondylitidy autoři zdůrazňují důležitost dostatečně dlouhé klidové terapie (nejlépe velkou fixací) po provedení lokálního obstřiku kortikoidem. V závěru práce je zdůrazněna nutnost spolupráce mezi odborníkem pro nemoci z povolání a ortopedem, který by měl mít v ideálním případě dlouholetou zkušenost při posuzování profesionality tohoto onemocnění. Jsou nastoleny i některé otázky ohledně interpretace výsledků třífázové scintigrafie v klinickém pracovním lékařství. Autoři doporučují zvážit vytvoření pomocného bodového systému, který by přihlížel ke všem diagnostickým parametrům, jelikož žádný z nich sám o sobě není stoprocentně signifikantní. Chybí rovněž klinická kritéria pro vyhlášení ohrožení nemocí z povolání.

The authors summarize their knowledge and experience in the long-time assessment of occupational character of lateral epicondylitis of humerus in the industrial regions of northern Moravia and Silesia. Concise knowledge of etiology, pathological anatomy, diagnostics, differential diagnostics and therapy of this relatively frequent disease are outlined from the view of a professional in the area of occupational medicine as well as an outpatient orthopedist. Moreover they reflect and analyze some repeated problems in establishment of the diagnosis and subsequent evaluation of possible links of the disease to the work performed. In the chapter on therapy of lateral epicondylitis the authors draw attention to importance of sufficiently long rest therapy (especially using long-term fixation) after local corticosteroid injection. In conclusion the authors point out the necessary collaboration of the occupational medicine and orthopedist professionals, who should ideally have long-term practice in evaluating occupational character of the disease. Some questions regarding the results of three-phase scintigraphy in clinical occupational medicine are also postulated. The authors recommend the professional public to consider establishment of an auxiliary point system, which would take into account all diagnostic parameters, since neither of them alone is absolutely significant. Clinical criteria for notification of endangerment with occupational disease are missing as well.

Oddělení nemocí z povolání Hornická poliklinika s r o Ostrava

Soukromá ortopedická ambulance Ostrava

Lateral epicondylitis of humerus in clinical practice of the occupational diseases ward