Autoři ve svém sdělení shrnují poznatky a zkušenosti s dlouholetým posuzováním profesionality u laterální epikondylitidy humeru v průmyslovém regionu severní Moravy a Slezska. Předkládají stručné poznatky o etiologii, patologické anatomii, diagnostice, diferenciální diagnostice a léčbě tohoto poměrně častého onemocnění jednak z pohledu odborníka pro klinické pracovní lékařství, jednak ambulantního ortopeda. Následuje zamyšlení a rozbor některých opakovaných problémů při stanovení diagnózy a následného posuzování eventuálních souvislosti onemocnění s vykonávanou prací. V kapitole o terapii laterální epikondylitidy autoři zdůrazňují důležitost dostatečně dlouhé klidové terapie (nejlépe velkou fixací) po provedení lokálního obstřiku kortikoidem. V závěru práce je zdůrazněna nutnost spolupráce mezi odborníkem pro nemoci z povolání a ortopedem, který by měl mít v ideálním případě dlouholetou zkušenost při posuzování profesionality tohoto onemocnění. Jsou nastoleny i některé otázky ohledně interpretace výsledků třífázové scintigrafie v klinickém pracovním lékařství. Autoři doporučují zvážit vytvoření pomocného bodového systému, který by přihlížel ke všem diagnostickým parametrům, jelikož žádný z nich sám o sobě není stoprocentně signifikantní. Chybí rovněž klinická kritéria pro vyhlášení ohrožení nemocí z povolání.
The authors summarize their knowledge and experience in the long-time assessment of occupational character of lateral epicondylitis of humerus in the industrial regions of northern Moravia and Silesia. Concise knowledge of etiology, pathological anatomy, diagnostics, differential diagnostics and therapy of this relatively frequent disease are outlined from the view of a professional in the area of occupational medicine as well as an outpatient orthopedist. Moreover they reflect and analyze some repeated problems in establishment of the diagnosis and subsequent evaluation of possible links of the disease to the work performed. In the chapter on therapy of lateral epicondylitis the authors draw attention to importance of sufficiently long rest therapy (especially using long-term fixation) after local corticosteroid injection. In conclusion the authors point out the necessary collaboration of the occupational medicine and orthopedist professionals, who should ideally have long-term practice in evaluating occupational character of the disease. Some questions regarding the results of three-phase scintigraphy in clinical occupational medicine are also postulated. The authors recommend the professional public to consider establishment of an auxiliary point system, which would take into account all diagnostic parameters, since neither of them alone is absolutely significant. Clinical criteria for notification of endangerment with occupational disease are missing as well.
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- humerus * anatomie a histologie patologie MeSH
- lidé MeSH
- nemoci svalů * diagnóza patologie terapie MeSH
- nemoci z povolání MeSH
- pojivová tkáň * patologie MeSH
- posudkové řízení ve zdravotní péči MeSH
- radioisotopová scintigrafie metody MeSH
- rentgendiagnostika MeSH
- směrnice jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- dějiny 18. století MeSH
- hornictví dějiny trendy MeSH
- Check Tag
- dějiny 18. století MeSH
- Geografické názvy
- Rakousko-Uhersko MeSH
Autor uvádí výsledky studie, která spočívá ve vyhodnocení prašných nálezů souboru 468 bývalých horníků OKR, kteří byli v období 1990–1991 vyřazeni z rizikové práce na základě reklasifikace (přehodnocení). Jednalo se o administrativní opatření ministra zdravotnictví, kterým byla jednorázově zrušena všechna ohrožení nemocí z povolání s následným vyhlášením nové nemoci z povolání k datu 1. 5. 1990. V průběhu 15 let od vyřazení došlo postupně u 127 pacientů (27 % sledovaných) k progresi prašného nálezu na rentgenové dokumentaci (hodnoceno podle ILO). Většina těchto původně lehkých nálezů progredovala do typických RTG známek pneumokoniózy nebo do komplikovaných forem pneumokoniózy. Výsledky sledování dokumentují vysokou rizikovost důlní práce z hlediska fibrogenního prachu u bývalých horníků ostravské části OKR. Tehdejší preventivní opatření – přeřazování na méně riziková důlní pracoviště – se retrospektivně jeví jako nedostačující. Reklasifikace – přes svou nesystematičnost a účelovost – lze z dnešního pohledu hodnotit jako indikované. Je kritizována současná praxe nejednotného posuzováni z hlediska profesionality pacientů s identickým počínajícím prašným nálezem na RTG a s různě dlouhou expozicí fibrogennímu prachu. Část pacientů je vyřazena z rizika pro nemoc z povolání, část (s delší expozicí nebo nad 40 let věku) je ponechána bez opatření na původním rizikovém pracovišti. Autor navrhuje dvě možné cesty k odstranění této disproporce a hodnotí současnou definici kategorie uhlokopské pneumokoniózy, s přihlédnutím k dynamice onemocnění, jako nevyhovující a diskriminační pro některé pacienty.
The author presents results of the study based on the evaluation of powder findings in the sample of 468 former miners of OKR who were excluded from the risk work on the basis of reclassification (reevaluation) in the period 1990–1991. It was an administrative measure of the Ministry of Health which cancelled all risks of occupational diseases and introduced a new list of occupational diseases to the date of the 1st of May 1990. In the course of 15 years since the exclusion, the initial powder finding progressed in 127 patients (27 % of the sample) according to the radiograph documentation (evaluated according to ILO). The majority of former light findings progressed to typical RTG signs of pneumoconiosis or to complicated forms of pneumoconiosis. The findings documents the high risk of the work in mines as concerns the fibrogenic powder in former miners of the Ostrava part of OKR. Former preventive measures – rearrangement to the less risk working positions – is retrospectively evaluated as insuffi- cient. Reclassification despite its shortcomings in a system and purpose is considered as indicated from the current point of view. The current practice of an ununified occupational assessment in patients with an identical initial powder finding at RTG with a different exposure to fibrogenic powder is critisized. Some patients are excluded from the workplace due to the occupational disease, some patients stay at the workplace without appropriate measure. The author proposes two possible ways of managing this disproportion and evaluates the current definition of the category of a miner pneumoconiosis regarding the dynamics of the disease as unsuitable and discriminating for some patients.
Autoři mají dlouholeté zkušenosti z praxe i z výuky s posuzováním uhlokopských pneumokonióz a silikóz. Ve sdělení poukazují na některé nedostatky v platné legislativě, které při posuzování počínajících prašných nálezů přinášejí lékařům-klinikům problémy. Kritizováno je zejména metodické opatření MZ ČR č. 8/2003 – Posuzování dynamiky vývoje pneumokonióz a definice dynamiky vývoje pneumokonióz. Při jeho přijetí nebyly akceptovány připomínky lékařů, které jsou v tomto článku blíže specifikovány. V závěru práce autoři navrhují na základě rozboru nedostatků dvě možné varianty vyřešení problému s hlášením uhlokopských pneumokonióz (silikóz) s přihlédnutím k dynamice vývoje a doporučují zrušení, respektive novelizaci metodického opatření MZ č. 8/2003.
Authors have a long-term experience from practice and tuition with assessing a coal-miner pneumoconiosis and silicosis. In their paper, they focus on some shortcomings in current legislation which cause problems to clinicians in assessing initial powder findings. The methodical measure of the MoH CR No. 8/2003 – Assessing dynamics of development of pneumoconiosis and definition of dynamics of development of pneumoconiosis - is especially criticized. The comments of physicians were not accepted during the approval process and are specified in this paper. At the conclusion, authors propose two alternative solutions of the problem related to reporting the coal-miner pneumoconiosis (silicosis) regarding to dynamics of development and recommend abolition or amendment of the methodical measure of the MoH No. 8/2003.
