Článek dokumentuje způsob vedení léčby pacienta s relaps remitující formou roztroušené sklerózy v denní klinické praxi. Léčba první volby interferonem beta 1a se jevila zpočátku jako úspěšná, z důvodu stoupající hladiny neutralizačních protilátek a negativního indukčního testu s myxovirus rezistentním proteinem A byla provedena výměna za glatirameracetát. U pacienta se objevila již od počátku lokální intolerance léčby. Došlo k manifestaci 2 těžkých relapsů se zvýšením EDSS (Expanded Disability Status Scale) o 2 stupně. Na magnetické rezonanci mozku bylo postkontrastní sycení 2 ložisek. Předpokládáme, že ke zvýšené aktivitě onemocnění došlo s latencí, v důsledku neúčinnosti interferonu beta vlivem neutralizačních protilátek. Vzhledem k pozitivitě JC viru a předchozí imunosupresivní léčbě byla zvolena terapie fingolimodem.

The article reports on the management of a patient with relapsing-remitting multiple sclerosis in daily clinical practice. The first-choice treatment with interferon beta 1a had initially appeared successful; due to a rising level of neutralizing antibodies and a negative induction test with myxovirus resistance protein A, the patient was switched to glatiramer acetate. He developed local intolerance to treatment at its initiation. Two severe relapses with an increase in EDSS (Expanded Disability Status Scale) of 2 points occurred. Magnetic resonance imaging of the brain revealed two enhancing foci on postcontrast images. We suppose that increased disease activity occurred with latency as a result of inefficacy of interferon beta due to neutralizing antibodies. Given the JC virus positivity and previous immunosuppressive therapy, treatment with fingolimod was chosen.

MS Centrum Teplice Neurologické oddělení KZ a s Nemocnice Teplice o z

Escalation therapy with fingolimod in a patient with familial multiple sclerosis. A case report

Literatura