Úvod: Porucha kalciumfesfátového metabolismu je závažnou komplikací léčby chronického selhání ledvin a vysoké hladiny fosforu JSOU negativním prognostickým faktorem mortality a morbidity dialyzovaných pacientů. Cílem práce bylo posoudit možnost odstranění fosforu peritoneální dialýzou v závislosti na typu dialýzy. Metodika: Ve skupině 47 periteneálně dialyzovaných pacientů (19 žen, 28 mužů) bylo provedeno celkem 57 vyšetření (peritoneální ekvilibrační test /PET/. propustnost peritonea pro fosfor, hodnocení adekvátnosti dialýzy, odstranění fosforu diurézou a peritoneální dialýzou, týdenní clearance fosforu). 32 pacientů bylo léčeno metodou CAPD a 15 pacientů automatizovanou peritoneální dialýzou (APD). Výsledky: Všichni pacienti měli adekvátní hodnoty týdenní clearance kreatininu CAPD/APD (98,7 ± 33,8 / 80,2 ± 23,11/1.74 m²) a indexu KT/V 2,47 ± 0,2 / 2,61 ± 0,2. Poměr koncentrace kreatininu v dialyzátu a v séru D/P činil 0,79 ± 0,4 a poměr koncentrace fosforu D/P 0,63 ± 0,24; byla nalezena pozitivní korelace mezi D/P pro kreatinin a fosfor (0,77; p ≤ 0,001). Hodnota kreatininu v séru byla vyšší pří léčbě APD ve srovnání s CAPD (919,82 ± 256 / 689,6 ± 241; p ≤ 0,005). Koncentrace kreatininu v séru negativně korelovala s věkem (-0,53; p ≤ 0,01). Průměrná celková hodnota odstraněného fosforu se při léčbě CAPD a APD významně nelišila (663,48 ± 221 / 592,16 ± 214 mg/24 hod). Týdenní clearance fosforu byla nižší u CAPD pacientů s nízkou propustností pro fosfor (D/P ≤ 0,4): 52,4 ± 11 / 76,2 ± 141/1,74 m². Závěr: Odstranění fosforu při peritoneální dialýze závisí na propustnosti peritonea a množství odstraněného fosforu se u pacientů léčených metodou CAPD nelišilo od APD.

Introduction: Disorder of calcium-phosphate metabolism is a serious complication of chronic renal failure and hyperphosphatemia is a negative prognostic factor for the mortality and the morbidity of dialysed patients. The aim of the study was to assess the possibility of removing phosphate by peritoneal dialysis depending on the type of dialysis. Methods: In the group of 47 peritoneal dialysis patients (19 women, 28 men) was performed 57 examinations (peritoneal equilibration test -PET, peritoneal permeability for phosphate, evaluation of the adequacy of dialysis, the removal of phosphate by diuresis and peritoneal dialysis, weekly phosphate clearance). 32 patients were treated by continuous ambulatory peritoneal dialysis (CAPD) and 15 patients were treated by automated peritoneal dialysis (APD). Results: All patients had adequate weekly creatinine clearance values CAPD/APD (98,7 ± 33,8/80,2 ± 23,1 l/1,74 m 2 //) and the index of KT/V 2,47 ± 0,2/2,61 ± 0,2. The ratio of creatinine concentration in the dialysate and serum ( D/P) was 0,79 ± 0, 4, and the ratio of phosphate in the dialysate and serum(D/P) was 0,63 ± 24. There was found the positive correlation between the D/P creatinine and D/P phosphate (0, 77, p ≤ 0,001). Serum creatinine was higher in the treatment by APD compared with CAPD (919.82 ± 256/689,6 ± 241) p ≤ 0,005. Serum creatinine concentration was negatively correlated with age (-0.53, p ≤ 0,01). The average value of total phosphate removal did not differ significantly in the treatment by CAPD and APD (663,48 ± 221/592,16 ± 214 mg/24 hours). Weekly phosphate clearance was signaficantly lower in CAPD patients with low permeability for phosphate (D/P ≤ 0,4). The values in bouth groups were 52,4 ± 11 and 76,2 ± 14 L/1,74 m 2 . Conclusion: Phosphate removal by peritoneal dialysis depends on the permeability of the peritoneum. The amount of removed phosphate did not differ in patients treated by CAPD and APD.

Klinika nefrologie 1 LF UK a VFN Praha

Phosphate removal by peritoneal dialysis

Literatura