Závěrečná práce NCONZO
1 svazek : grafy, tabulky ; 30 cm + 1 CD
Závěrečná zpráva o řešení grantu Agentury pro zdravotnický výzkum MZ ČR
Nestr.
Peritoneal dialysis (PD) is one of the methods of renal replacement therapy. The continuous exposure of peritoneal membrane to bio-incompatible PD solutions leads to the development of morphological and functional abnormalities of the peritoneum. Permanent stimulation of peritoneum results in increased expression of genes encoding proteins involved in inflammation and tissue remodeling. This leads in release of cytokines, pro-inflammatory, pro-fibrotic and growth factors, which are present in peritoneal effluent of PD patients and contribute to peritoneal fibrosis and neoangiogenesis. In addition, this process leads to alterations of peritoneal membrane and is one of the main causes of membrane failure. The aim of the study is to demonstrate a difference in peritoneal expression of genes involved in activation of pro-inflammatory and pro-fibrotic pathways between short- and longterm PD patients. Furthermore, to analyse the relationship between gene expression, effluent cytokines, growth factors level on one hand and solute and fluid transport parameters changes on the other.
Peritoneální dialýza (PD) je významnou metodou chronické náhrady funkce ledvin. V důsledku dlouhodobé expozice peritoneální membrány bio-inkompatibilním dialyzačním roztokům dochází k morfologickým a funkčním změnám peritonea ovlivňujícím úspěch léčby. Odpovědí na neustálou stimulaci peritonea je zvýšená exprese některých genů kódujících proteiny účastnící se zánětu a remodelace tkáně vedoucí k uvolňování cytokinů, růstových faktorů a dalších zánětlivých působků, nacházejících se v dialyzátu peritoneálně dialyzovaných pacientů a podílejících se na peritoneální fibroze a angiogenezi. To vše přispívá k alteraci peritoneální membrány a je jednou z hlavních příčin jejího selhání. Cílem projektu je sledovat rozdíl mezi peritoneální expresí genů aktivujících alteraci cytokinů, růstových faktorů mezi krátkodobě a dlouhodobě léčenými PD pacienty. Dále analyzovat vztah mezi mezi peritoneální expresí genů, hladinou cytokinů, růstových faktorů, zánětlivých působků a časovým vývojem změn transportu solutů a tekutin přes peritoneální membránu v závislosti na délce trvání PD léčby.
- MeSH
- cytokiny genetika MeSH
- dialyzační roztoky škodlivé účinky MeSH
- exprese genu MeSH
- mezibuněčné signální peptidy a proteiny genetika MeSH
- peritoneální dialýza škodlivé účinky MeSH
- permeabilita buněčné membrány genetika účinky léků MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- genetika, lékařská genetika
- nefrologie
- NLK Publikační typ
- závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR
- MeSH
- chronické selhání ledvin MeSH
- dialýza ledvin metody ošetřování přístrojové vybavení MeSH
- dieta MeSH
- hospitalizovaní pacienti MeSH
- komorbidita MeSH
- nemocniční oddělení MeSH
- ošetřovatelská péče MeSH
- peritoneální dialýza metody ošetřování přístrojové vybavení MeSH
- renální insuficience MeSH
- zdravotní sestry MeSH
S rozvojem a zdokonalováním technologie dialyzační léčby a lékařské péče se sice zvyšuje věk pacientů léčených dialýzou a posunuje jejich kvalitu života (QoL) na vyšší úroveň, ale přesto stále ne dostatečně blízko úrovni zdravé populace. Plošně jsme zhodnotili kvalitu života (QoL) peritoneálně dialyzovaných (PD) pacientů České republiky (n = 95; muži/ženy = 49/46, průměrný věk 56,9 ± 12,8; délka léčby PD od 0,25 do 224 měsíců, tj. průměrně 29,1 ± 32,4 měsíců). Kvalita života pacientů s konečným stadiem selhání ledvin (ESRD) léčených peritoneální dialýzou (PD) je významně snížena ve srovnání s běžnou populací, zejména v oblasti fyzického zdraví (p < 0,001). Vyšší průměrné hodnocení bylo u domény „životní podmínky“ (p < 0,001) a „DIS modul“ (p = 0,035). Kromě kvalitní zdravotní péče je vhodné do léčebného plánu zařadit i nemedicínské intervence, které by podpořily zlepšení kvality života zejména v doméně fyzických funkcí a podpořit tak u stárnoucí populace dialyzovaných pacientů zachování soběstačnosti a sebeobsluhy. Jednou z možností je aktivace pacienta prostřednictvím pravidelných cvičebních programů, v doprovodu s psychosociální intervencí a tréninkem motivace. Pohybová složka by měla být vnímána a aplikována jako prostředek pro zkvalitnění léčby, který je nízkonákladový, ve výsledku efektivní a akceptovatelný pro pacienta.
With the development of dialysing and treating process the life expectancy is extended and the patient’s need of an improved quality of life (QoL) arises as well, but still not enough close to the level of a healthy population. We performed an area assessment of quality of life (QoL) in patients on peritoneal dialysis (PD) in the Czech Republic (n = 95; male/female = 49/46, average age 56.9 ± 12.8; total time on PD from 0.25 to 224 months; average time of PD 29.1 ± 32.4 months). Rating in QoL of patients with end stage renal disease (ESRD) treated with peritoneal dialysis (PD) is significantly decreased as compared with average values of Czech standards, especially in the domain “physical health” (p < 0.001). Significantly higher average rating was found in the domain of “environment” (p < 0.001) and “DIS module” (p = 0.035). In addition to quality of the health care nonmedical interventions that support the improvement of QoL, especially in the domain of physical health, should be also included in the treatment plan, and thus support the ageing population of dialysis patients maintaining self-sufficiency and self-care. One of the possibilities is exercise intervention, which should be seen as the way to improve the treatment. It should be seen as cost effective, efficient and acceptable for patients.
- Klíčová slova
- recenzovaný článek, edukace sestrou,
- MeSH
- peritoneální dialýza MeSH
- spokojenost pacientů MeSH
