Dopravní nehody a podíl dětí a školní mládeže na jejich následcích je závažným negativním fenoménem intenzity dopravy současnosti. Jejich původ spočívá většinou v selhání některého z prvků dopravního systému, který tvoří jeho účastníci a dopravní prostředí, v němž se mobilita realizuje. Častým důvodem je zejména nedostatečná připravenost jednotlivých aktérů na vzájemnou bezpečnou interakci. Výchova a výcvik žádoucích znalostí, intelektuálních i motorických dovedností a správných návyků chování je předmětem systémů dopravní výchovy. V mnoha evropských zemích je tento systém velmi dobře koncipován a organizačně zabezpečen. Cílem studie je poukázat na rozdíly vybraných zahraničních systémů a artikulovat při jejich kritickém vyhodnocení podněty pro optimalizaci situace v ČR. V první části studie (Stojan, M. Prevence účasti dětí na dopravních nehodách v zrcadle rozsahu a forem dopravní výchovy dětí a mládeže ve vybraných zemích EU, část 1. In Škola a zdraví 21. Monografický sborník výzkumného záměru MSM0021622421. Brno: Masarykova univerzita 2006) byly vyhodnoceny výsledky zahraničního šetření tématických oblastech: – obligatority nebo fakultativnosti realizace dopravní výchovy na školách, – subjektů realizujících dopravní výchovu na školách, – přípravy učitelů ke kompetentnímu vedení DV, – realizace dopravní výchovy na školách z hlediska existence jejích vyučovacích osnov, – realizace dopravní výchovy na školách z hlediska věku a vývojové úrovně žáků pro zařazení dopravní výchovy do výchovně vzdělávacího systému, – forem výuky a výcviku dopravní výchovy a míry integrace učva dopravní výchovy s jinými vyučovacími předměty, – časového rozsahu výuky a výcviku dopravní výchovy, – cíle, obsahu, forem a metod dopravní výchovy. Druhá část této studie reflektující výsledky následující etapy šetření v rámci výzkumného záměru MSM0021622421 je věnována vyhodnocení parametrů týkajících se definování hlavních problémů realizace dopravní výchovy na školách, charakteru médií a používaných didaktických materiálů včetně subjektů jejich produkce, prostředků na úhradu didaktických technologií a jejich poskytovatelů, postoji a argumentům školských orgánů k pravidelné evaluaci úrovně a efektivity DV na školách a na ně navazující reflexní analýze a inovaci osnov, a konečně prezentovanému názoru na možnost mezinárodního transferu osnov a zkušeností s DV a jejich adaptace na regionální podmínky.

The involvement of children and adolescents in traffic accidents on our heavily traveled streets and roads is a serious public-health problem. That involvement is usually traceable to the failure of one or more of the participants in a given traffic situation to apply, or even to possess, either the information, the judgment, or the motor skills which are necessary to ensure an individual's safety in traffic and the safety of those around him. Many European countries have developed systems of traffic-safety education to inculcate the necessary information, judgment, and skills in their young people. Those systems are generally well-thought-through and well administered. The goal of the present study is to survey the traffic-safety educational systems of selected EU countries, to compare and contrast them, and to assess which of their features it would be wise to adopt in the creation of a system of traffic-safety education adapted to specifically Czech needs. The first part of the study (Stojan, M., “Preventing children's involvement in automobile accidents, forms of traffic-safety education in selected EU countries,” part 1, in School and Health in the 21st Century, monographic collection of research intentions MSM0021622421. Brno: Masaryk University, 2006) sets out the survey results in the following areas: – Traffic-safety as a required or elective subject. – Topics covered in traffic-safety programs. – Training of traffic-safety teachers. – The funding of traffic-safety programs. – Taking account of students' ages and developmental levels in the design of trafficsafety programs. – Traffic-safety teaching approaches and methods; the integration of traffic-safety programs with the broader school curriculum. – The time budget for traffic-safety instruction. – Goals, content, forms, and methods of traffic-safety education. The second part of the study sets out the problems that attend the implementation of traffic-safety programs in schools; describes the media and materials that have been found useful in traffic-safety instruction, [material omitted]; describes methods for evaluating the effectiveness of traffic-safety programs in schools [ . . . ]; and discusses how traffic-safety curriculums and experience can be disseminated and exchanged internationally.

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Brno

Prevence účasti dětí na dopravních nehodách v zrcadle rozsahu a forem dopravní výchovy dětí a mládeže ve vybraných zemích EU. Část 2

Literatura