CÍL: Cílem článku je zhodnotit soubor pacientů a naše zkušenosti při používání metody Damage control orthopaedics (DCO) u kriticky polytraumatizovaných pacientů, analyzovat množství primárně použitých zevních fixací a posoudit dobu, kdy dochází ke konverzi na definitivní stabilizaci zlomenin. MATERIÁL A METODA: Jde o zhodnocení kriticky polytraumatizovaných pacientů na Traumacentru Fakultní nemocnice v Ostravě od roku 2009 až do roku 2013. Pacienti našeho souboru byli pacienti s Injury severity score (dále jen ISS) větší než 32, tedy polytraumatizovaní pacienti v kritickém stavu, Abreviated Injury score (dále AIS) pro oblast „Hlava“ méně než tři, abychom tak z našeho souboru vyloučili pa-
cienty, kteří umírají z důvodu komplikací po intrakraniálním poranění. Pacienti našeho souboru utrpěli dutinová i skeletární poranění (sledujeme femur, bérec, pánev) za dané období. Na našem pracovišti jsme ošetřili 43 kriticky polytraumatizovaných pacientů z celkového počtu 1061 polytraumatizovaných (Úrazový registr ČR). Sledovali jsme typ primárně použité zevní resp. vnitřní fixace. Sledovali jsme dobu konverze zevní fixace na definitivní typ stabilizace zlomenin. VÝSLEDKY: Od roku 2009 do roku 2013 jsme ošetřili metodou DCO 26 pánevních poranění, 18 poranění femuru a 21 poranění bérce u 43 kriticky polytraumatizovaných pacientů. V 15 případech jsme u pánevních poranění použili zevní fixaci ke stabilizaci pánevního poranění, u 11 poranění pánve byla indikována konzervativní terapie. Zlomeniny femuru jsme v devíti případech ošetřili zevní fixací, osmkrát byla indikována nitrodřeňová osteosyntéza a v jednom případě byla primárně provedena amputace ve stehně. Zlomeniny bérce jsme ošetřili v 13 případech zevní fixací, v sedmi případech nitrodřeňovou osteosyntézou a jedenkrát byla primárně provedena amputace. Průměrná doba odstranění zevní fixace a konverze na vnitřní osteosyntézu byla u zlomenin femuru 17. den. V případě zlomenin pánve jsme indikovali odstranění zevní fixace průměrně 51. den. Ve většině případů u zlomenin bérce došlo k doléčení zevní fixací a k odstranění zevní fixace bérce došlo v průměru po sedmi měsících. ZÁVĚR: U kritických polytraumatizovaných pacientů na našem pracovišti používáme metodu DCO. Vzhledem k našim zkušenostem je možné doléčení zlomenin pánve a bérce na primárně použité zevní fixaci. V případě zlomenin femuru provádíme vždy konverzi na vnitřní typ osteosyntézy.

OBJECTIVE: The aim of this paper is to evaluate group of patients and our experience with use of the Damage control orthopaedics method for critically ill polytrauma patients, with an intention to analyze an amount of primarily applied external fixations and to assess the time when the conversion to the definite mode of fracture stabilization occurs. MATERIALS AND THE METHOD: This paper deals with a study of critically ill polytrauma patients treated at the Trauma Cen-ter of the University Hospital Ostrava in the period of 2009 - 2013. Our sample consists of patients with Injury severity score (henceforth ISS) higher than 32, i.e. patients with severe polytrauma. We excluded patients with severe intracranial injury (i.e. patients with AIS 3 and more in this body area). All patients of the sample suffered both cavity and skeletal injuries (we were observing a method of pelvic, femoral and lower leg treatment) at those who suffered a skeletal injury. In the given, we were able to engage 43 patients in our sample out of 1061 treated polytrauma patients (Polytrauma registry). We were observing a type of primarily applied external or internal fixation of those patients. In case of an external fixation we were monitoring the time required for an external fixation conversion to the definite mode of skeletal stabilization of fracture. RESULTS: From 2009 to 2013 we recorded 26 pelvic injuries, 18 femoral injuries and 21 shank bone injuries of these 43 patients. In 15 cases we applied the external fixation method to stabilize pelvic injuries, in 11 cases we applied conservative method of treatment. Femoral injuries were treated by external fixation in 9 cases, in 8 cases internal osteosynthesis, in 1 case was amputation undertaken. And shank bone fractures were treated by external fixation in 13 cases, in 7 cases internal osteosynthesis, in 1 case was primary amputation undertaken. An average time for removal of external fixation and conversion to internal osteosynthesis of femoral fractures was 17 days. External fixation of pelvic fractures was removed after 51 days, on average. In most cases of shank bone fractures we had to finish the treatment with external fixation and we recommended a patient to remove an external fixation 7 months later, on average. CONCLUSION: We use the DCO method to treat critically ill polytrauma patients at our department. According to our experience it is possible to finish the treatment of pelvic and shank bone fractures at the majority of patients using the primarily applied external fixation. On the contrary, the primarily applied external fixation method in case of diaphyseal femur fracture was always converted to intramedullary osteosynthesis.

Fakultní nemocnice Ostrava Traumatologické centrum Ostrava University Hospital in Ostrava

Lékařská fakulta Ostravské univerzity Ostrava

Damage control orthopaedics (DCO) – our experience

Literatura