Článek je přehledem současných znalostí o monitorování plodu in utero. Monitorování plodu je základní složkou porodnické péče, kdy kardiotokografie zůstává stále zlatým standardem a screeningovou metodou v časné diagnostice hypoxie plodu i po zavedení selektivních metod sledování intrauterinního stavu plodu. Přehledový článek je koncipován do několika oddílů – pojednává o patofyziologii oxygenace plodu, o srdeční činnosti plodu a změnách fetální hemodynamiky a také o pravidlech auskultace plodu. Jsou zmíněny hlavní principy kardiotokografického vyšetření a posuzování ante- a intrapartálních monitorů podle kriterií FIGO z roku 1986 a hodnocení intraparartálních monitorů podle FIGO 2015 s v závěru připojenou srovnávací tabulkou.

Monitoring of fetal heart rate is one of the basic components of obstetrical care, in which the cardiotocography remains the gold standard and screening method in early diagnosis of fetal hypoxia, even after introduction of other selective methods of intrauterine monitoring of fetal well-being. The review article is divided into several parts: pathophysiology of fetal oxygenation, fetal heart rate and changes of fetal hemodynamics, and rules for fetal heart rate auscultation. The main principles of cardiotocographic monitoring and evaluation of ante- and intrapartrum recordings according to the FIGO criteria from 1986 and evaluation of intrapartum recordings according to the 2015 FIGO recommendations are mentioned. At the end a comparative table of 1986 FIGO and 2015 FIGO criteria is presented.

Gynekologicko porodnická klinika LF MU a FN Brno

Ústav pro péči o matku a dítě Praha

Current status and recommendations for intrapartum monitoring of fetal heart rate