Detail
Článek
Článek online
FT
Medvik - BMČ
  • Je něco špatně v tomto záznamu ?

Mateřské sebehodnocení v těhotenství: souvislost s vybranými charakteristikami ženy a partnerského vztahu
[Maternal self-esteem in pregnancy and its relationship with maternal characteristics and characteristics of partnership]

Petra Daňsová, Zuzana Masopustová

. 2016 ; 60 (4) : 321-333.

Jazyk čeština Země Česko

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc16035534

Cíl výzkumu. Mateřské sebehodnocení je významnou komponentou mateřství. Studie zkoumala, zda depresivita a úzkostnost žen, citová vazba k partnerovi a funkčnost vztahu ovlivňují mateřské sebehodnocení těhotných žen. Výzkumný soubor. Online dotazníky vyplňovalo 339 těhotných žen (17 – 45 let), které mají partnerský vztah. Hypotézy. Vyšší míra depresivních a úzkostných symptomů, vyšší míra vyhýbavosti a úzkostnosti v citové vazbě a nižší funkčnost vztahu povede k nižšímu mateřskému sebehodnocení. Statistické analýzy. Vztahy mezi proměnnými byly analyzovány pomocí strukturního modelování. Výsledky. Výsledky ukázaly, že vyšší míra úzkostnosti v citové vazbě k partnerovi vede k nižšímu mateřskému sebehodnocení, tento vztah není mediován funkčností vztahu ani depresivitou a úzkostností ženy. Nebyl potvrzen vliv vyhýbavosti v citové vazbě, funkčnosti vztahu ani depresivity a úzkostnosti ženy na mateřské sebehodnocení. Závěry studie implikují, že úzkostná citová vazba k partnerovi ještě před narozením dítěte může způsobovat obtíže v adaptaci ženy na mateřskou roli, zatímco situačně závislejší proměnné jako funkčnost vztahu a aktuální míra depresivity a úzkostnosti žen roli hrát nemusí. Vyhýbavost v citové vazbě dle našich výsledků rovněž na mateřské sebehodnocení těhotných žen vliv nemá. Limity. Design studie neumožňuje zhodnotit kauzalitu vztahů. Měření citové vazby pomocí sebeposuzovacího dotazníku použitého v této studii limituje zobecnění výsledků na jiná měření citové vazby. Všechna měření v této studii byla založena na sebeposuzovacích dotaznících, z čehož plynou omezení s tímto typem výzkumu spojená.

Objectives. Maternal self-esteem is an essential component of mothering. This study investigated the way, by which women's depression and anxiety symptoms, adult attachment to their partner and marital adjustment influence maternal self-esteem of pregnant women. Sample and setting. Pregnant women (N=339, age 17–45) filled out an online questionnaire. Hypotheses. It was hypothesized that higher women's depression and anxiety symptoms, higher attachment-related avoidance and attachment- related anxiety and lower marital adjustment reduce maternal self-esteem. Statistical analysis. The data were analyzed using structural equation modeling. Results. The results showed that higher attachment- related anxiety leads to lower maternal self-esteem. This association is not mediated by marital adjustment or present levels of depression and anxiety symptoms. The effect of attachment- related avoidance, marital adjustment and depression and anxiety on maternal self-esteem was not confirmed. The conclusions of the study imply that the attachment-related anxiety to a women's partner before birth may lead to difficulties in women's adaptation to their new maternal role, while more situationally dependent variables as marital adjustment and depressive and anxiety symptoms do not play a significant role. According to the results, attachment-related avoidance also does not affect the maternal self-esteem of pregnant women. Study limitation. The study design limits efforts to evaluate causation and the direction of effects. Another limitation is that a particular selfreport measure of adult attachment insecurities was used. The results cannot be generalized to other measures of adult attachment. The study measures were based on self-reports and therefore susceptible to self-reporting biases.

Maternal self-esteem in pregnancy and its relationship with maternal characteristics and characteristics of partnership

Bibliografie atd.

Literatura

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc16035534
003      
CZ-PrNML
005      
20170228142332.0
007      
ta
008      
161221s2016 xr d f 000 0|cze||
009      
AR
040    __
$a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Daňsová, Petra $7 xx0229394 $u FSS MU, IVDMR, Brno
245    10
$a Mateřské sebehodnocení v těhotenství: souvislost s vybranými charakteristikami ženy a partnerského vztahu / $c Petra Daňsová, Zuzana Masopustová
246    31
$a Maternal self-esteem in pregnancy and its relationship with maternal characteristics and characteristics of partnership
504    __
$a Literatura
520    3_
$a Cíl výzkumu. Mateřské sebehodnocení je významnou komponentou mateřství. Studie zkoumala, zda depresivita a úzkostnost žen, citová vazba k partnerovi a funkčnost vztahu ovlivňují mateřské sebehodnocení těhotných žen. Výzkumný soubor. Online dotazníky vyplňovalo 339 těhotných žen (17 – 45 let), které mají partnerský vztah. Hypotézy. Vyšší míra depresivních a úzkostných symptomů, vyšší míra vyhýbavosti a úzkostnosti v citové vazbě a nižší funkčnost vztahu povede k nižšímu mateřskému sebehodnocení. Statistické analýzy. Vztahy mezi proměnnými byly analyzovány pomocí strukturního modelování. Výsledky. Výsledky ukázaly, že vyšší míra úzkostnosti v citové vazbě k partnerovi vede k nižšímu mateřskému sebehodnocení, tento vztah není mediován funkčností vztahu ani depresivitou a úzkostností ženy. Nebyl potvrzen vliv vyhýbavosti v citové vazbě, funkčnosti vztahu ani depresivity a úzkostnosti ženy na mateřské sebehodnocení. Závěry studie implikují, že úzkostná citová vazba k partnerovi ještě před narozením dítěte může způsobovat obtíže v adaptaci ženy na mateřskou roli, zatímco situačně závislejší proměnné jako funkčnost vztahu a aktuální míra depresivity a úzkostnosti žen roli hrát nemusí. Vyhýbavost v citové vazbě dle našich výsledků rovněž na mateřské sebehodnocení těhotných žen vliv nemá. Limity. Design studie neumožňuje zhodnotit kauzalitu vztahů. Měření citové vazby pomocí sebeposuzovacího dotazníku použitého v této studii limituje zobecnění výsledků na jiná měření citové vazby. Všechna měření v této studii byla založena na sebeposuzovacích dotaznících, z čehož plynou omezení s tímto typem výzkumu spojená.
520    9_
$a Objectives. Maternal self-esteem is an essential component of mothering. This study investigated the way, by which women's depression and anxiety symptoms, adult attachment to their partner and marital adjustment influence maternal self-esteem of pregnant women. Sample and setting. Pregnant women (N=339, age 17–45) filled out an online questionnaire. Hypotheses. It was hypothesized that higher women's depression and anxiety symptoms, higher attachment-related avoidance and attachment- related anxiety and lower marital adjustment reduce maternal self-esteem. Statistical analysis. The data were analyzed using structural equation modeling. Results. The results showed that higher attachment- related anxiety leads to lower maternal self-esteem. This association is not mediated by marital adjustment or present levels of depression and anxiety symptoms. The effect of attachment- related avoidance, marital adjustment and depression and anxiety on maternal self-esteem was not confirmed. The conclusions of the study imply that the attachment-related anxiety to a women's partner before birth may lead to difficulties in women's adaptation to their new maternal role, while more situationally dependent variables as marital adjustment and depressive and anxiety symptoms do not play a significant role. According to the results, attachment-related avoidance also does not affect the maternal self-esteem of pregnant women. Study limitation. The study design limits efforts to evaluate causation and the direction of effects. Another limitation is that a particular selfreport measure of adult attachment insecurities was used. The results cannot be generalized to other measures of adult attachment. The study measures were based on self-reports and therefore susceptible to self-reporting biases.
650    _2
$a lidé $7 D006801
650    _2
$a ženské pohlaví $7 D005260
650    12
$a těhotné ženy $x psychologie $7 D037841
650    12
$a sebezhodnocení (psychologie) $7 D012647
650    _2
$a depresivní poruchy $7 D003866
650    _2
$a úzkost $7 D001007
650    _2
$a manželství $7 D008393
650    _2
$a interpersonální vztahy $7 D007398
650    _2
$a připoutání k objektu $7 D009769
650    _2
$a kvalitativní výzkum $7 D036301
700    1_
$a Masopustová, Zuzana, $d 1981- $7 xx0013526 $u FSS MU, IVDMR, Brno
773    0_
$t Československá psychologie $x 0009-062X $g Roč. 60, č. 4 (2016), s. 321-333 $w MED00010994
910    __
$a ABA008 $b A 2526 $c 618 $y 4 $z 0
990    __
$a 20161221151503 $b ABA008
991    __
$a 20170228142536 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1177963 $s 960241
BAS    __
$a 3
BMC    __
$a 2016 $b 60 $c 4 $d 321-333 $i 0009-062X $m Československá psychologie $n Českoslov. psychol. (Print) $x MED00010994
LZP    __
$c NLK120 $d 20170228 $a NLK 2016-45/vt

Najít záznam

Citační ukazatele

Nahrávání dat ...

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...