Cíl: V této studii bylo provedeno testování bukálních stěrů od pacientů s klinickým obrazem parotitis epidemica, u nichž nebyla přímou detekcí nebo sérologicky infekce virem příušnic (PaV) potvrzena. Cílem práce bylo prokázání možné přítomnosti nukleové kyseliny (NK) dalších respiračních virů jako etiologického agens otoku slinných žláz pomocí molekulárních metod. Současně byla vyšetřena párová séra, pokud byla k dispozici. Materiál a metody: Vyšetřovaný soubor tvořilo 72 bukálních stěrů pacientů Kliniky infekčních, tropických a parazitárních nemocí Nemocnice Na Bulovce, u 10 pacientů byla odebrána i párová séra. Sběr probíhal v letech 2013–2015. Bukální stěry byly pomocí PCR testovány na přítomnost NK adenovirů (AdV), bocavirů (hBoV), virů parainfluenzy typu 1–4 (HPIV), lidského metapneumoviru (hMPV), coronavirů (HCoV: NL63, OC43, HKU1, 229E), respiračního syncytiálního viru (RSV), viru influenzy A, viru influenzy B a viru Epsteina a Barrové (EBV). Párová séra byla vyšetřena metodou vazby komplementu (AdV, virus influenzy A a B), hemaglutinačně inhibičním testem (HPIV typ 2 a 3), metodou ELISA (AdV, EBV) a imunofluorescencí (EBV). Výsledky: Výsledky ukázaly nález jiné nukleové kyseliny než viru příušnic u pacientů se symptomatickým obrazem parotitis epidemica ve 27/72 případů a sérologicky byla prokázána etiologická souvislost s viry parainfluenzy v dalších třech případech. Celkem se jednalo o 30/72 případů (41,7 %), ve kterých byla prokázána pozitivita některého z vyšetřovaných virů. Jednalo se zejména o AdV 11/72 (15,3 %), EBV 9/72 (12,5 %) a HPIV 3/72 (4,2 %), ale byl zachycen i virus influenzy A (H3N2) 1/72 (1,4 %). V několika případech byla zjištěna i smíšená virová etiologie: AdV s hBoV 2/72 (3 %), HPIV s HCoV 1/72 (1,4 %). Kromě toho byla na základě vyšetření párových sér prokázána pozitivita HPIV u dalších třech pacientů. Včetně PCR tedy byla souvislost s tímto virem prokázána u 6/72 testovaných pacientů (8,3 %). Závěr: V našem souboru byla prokázána pozitivita některého z jiných virů u necelých 42 % pacientů s klinickým obrazem parotitis epidemica, u nichž nebyla přímou detekcí nebo sérologicky infekce virem příušnic potvrzena. Důsledná laboratorní diagnostika suspektních příušnic u vakcinovaných je důležitá nejen pro léčbu a případná režimová a izolační opatření u daného pacienta, ale i pro porozumění epidemiologii nemoci a hodnocení vlivu vakcinačního programu.

Aim: In this study, buccal swabs from patients with the clinical picture of parotitis epidemica in whom mumps virus (MV) infection was not confirmed by direct detection or serologically were tested. The aim was to detect by molecular methods nucleic acids (NAs) of other respiratory viruses possibly involved in salivary gland swelling. At the same time, paired sera, if available, were tested. Material and methods: The study group consisted of 72 buccal swabs from patients of the Clinic of infectious, tropical, and parasitic diseases, Na Bulovce Hospital. Paired sera were available from ten patients. Samples were collected in 2013 to 2015. Buccal swabs were tested by PCR for the presence of NAs of adenoviruses (AdV), bocaviruses (hBoV), parainfluenza viruses of types 1–4 (HPIV), human metapneumovirus (hMPV), coronaviruses (HCoV: NL63, OC43, HKU1, and 229E), respiratory syncytial virus (RSV), influenza A virus, influenza B virus, and Epstein-Barr virus (EBV). Paired sera were screened by the complement fixation test (AdV and influenza A and B viruses), hemagglutination inhibition test (HPIV types 2 and 3), ELISA (AdV, EBV), and immunofluorescence (EBV). Results: NAs from viruses other than the mumps virus were detected in 27 of 72 patients with clinical symptoms of parotitis epidemica, and serological tests revealed etiological links with parainfluenza viruses in three more cases. Overall, 30 (41.7%) of 72 patients with suspected mumps tested positive for one or more viruses from the study panel. The most commonly detected viruses were AdV 11/72 (15.3%), EBV 9/72 (12.5%), and HPIV 3/72 (4.2%), but influenza A virus (H3N2) 1/72 (1.4%) was also found. Some patients tested positive for more than one virus: 2/72 (3%) for AdV plus hBoV and 1/72 (1.4%) for HPIV plus HCoV. In addition, examination of paired sera revealed HPIV positivity in three more patients. PCR and serology detected etiological link with HPIV in six (8.3%) of 72 patients tested. Conclusion: In our study group, nearly 42% of patients with the clinical picture of parotitis epidemica in whom mumps virus (MV) infection was not confirmed by direct detection or serologically tested positive for viruses other than the mumps virus. Thorough laboratory diagnosis of suspected mumps in vaccinated persons is important not only for the treatment of patients and adoption of isolation and other measures, but also for a better understanding of the epidemiology of the disease and outcomes of the immunisation programmes.

Klinika infekčních nemocí 2 LF UK a Nemocnice Na Bulovce Univerzita Karlova Praha

Klinika infekčních parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce Praha

Státní zdravotní ústav Centrum epidemiologie a mikrobiologie Praha

Differential diagnosis of the viral etiology of suspected mumps in a population with high vaccine coverage