Naprostá většina nádorů prsu u žen je hormonálně závislých a HER2-negativních a standardem léčby u nich je endokrinní blokáda. V ní mají své pevné místo tamoxifen, inhibitory aromatázy, fulvestrant a u premenopauzálních pacientek ovariální suprese. Před zařazením chemoterapie se navíc k překonání možné rezistence vůči hormonální léčbě objevuje možnost kombinace s inhibitory mTOR nebo CDK4/6. V poslední době byla na všech významných konferencích prezentována řada dat týkajících se použití nových léčiv. Výborné výsledky jsou však vykoupeny zvýšením toxicity, která často může vést ke zhoršení kvality života, a také výrazným zvýšením nákladů souvisejících s léčbou. Zařazení do časnějších linií tedy bude z pohledu farmakoekonomiky komplikované.

The vast majority of breast cancer in women are hormonal dependent and HER2-negative with endocrine blockade being their therapeutic standard. In premenopausal patients tamoxifen as well as aromatase inhibitors, fulvestrant and ovarian suppression have a strong position in the treatment. Moreover, there is a new possibility represented by combination with mTOR or CDK4/6 inhibitors to overcome resistance to hormonal therapy prior starting treatment with chemotherapy. In the last time period, many data on new drugs have been presented in all most important conferences. Unfortunately, very good results are bought up for the price of toxicity worsening often leading to quality of life decrease and also of extreme increase of treatment-related costs. Therefore, their integration into early treatment lines seems to be complicated from pharmacoeconomical point of view.

Komplexní onkologické centrum FN Plzeň

Current options and novel possibilities in the treatment of HR+/HER2– breast cancer

Literatura