V současnosti se autoři publikující ve vědeckých časopisech potýkají s rizikem publikování v tzv. predátorských časopisech. Jedná se o časopisy parazitující na jinak ušlechtilé myšlence hnutí Open Access zpřístupnit čtenáři zdarma aktuální vědecké poznatky. Predátorské tituly ovšem na rozdíl od těch renomovaných v režimu Open Access rezignují na kvalitu recenzního řízení a publikují i texty nízké odborné úrovně. Základními znaky predátorských časopisů jsou velmi rychlé, či dokonce žádné recenzní řízení, netransparentní informace o autorských poplatcích za vydání článku, klamání potenciálních autorů napodobováním názvů zavedených časopisů a lživým tvrzením o indexaci časopisu v renomovaných databázích či přiděleném impakt faktoru. Preventivními opatřeními proti publikování v predátorských časopisech či čerpání informací z nich je pečlivá kontrola věrohodnosti informací na webu časopisu, ověření indexace časopisu na Beallově seznamu a v databázích Web of Science Core Collection, Scopus, ERIH PLUS a DOAJ či zjištění povědomí o časopisu mezi ostatními vědci a jejich zkušeností s ním. Bez těchto nezbytných kroků autoři podstupují zvýšené riziko publikování v nekvalitním časopise bez možnosti získání bodového ohodnocení Rady pro výzkum, vývoj a inovace a především poškození jejich pověsti a dobrého jména jejich domovských institucí u odborné veřejnosti.

Authors who publish in scientific or scholarly journals today face the risk of publishing in so-called predatory journals. These journals exploit the noble idea of the Open Access movement, whose goal is to make the latest scientific findings available for free. Predatory journals, unlike the reputable ones working on an Open Access basis, neglect the review process and publish low-quality submissions. The basic attributes of predatory journals are a very quick review process or even none at all, failure to be transparent about author fees for publishing an article, misleading potential authors by imitating the names of well-established journals, and false information on indexing in renowned databases or assigned impact factor. Some preventive measures against publishing in predatory journals or drawing information from them are: a thorough credibility check of the journal’s webpages, verification of the journal’s indexing on Beall’s List and in the following databases: Web of Science Core Collection, Scopus, ERIH PLUS and DOAJ. Asking other scientists or scholars about their experience with a given journal can also be helpful. Without these necessary steps authors face an increased risk of publishing in a journal of poor quality, which will prevent them from obtaining Research and Development Council points (awarded based on the Information Register of Research & Development results); even more importantly, it may damage their reputation as well as the good name of their home institution in the professional community.

Knihovna univerzitního kampusu MU Brno

Predatory journals: how their publishers operate and how to avoid them

Hubáček, Jaroslav. Dopis redakci Vnitřního lékařství – reakce na článek Predátorské časopisy: praktiky jejich vydavatelů a jak se jim bránit. 2017.