Cíl: Ošetření zlomeniny lícně-čelistního komplexu dlahovou osteosyntézou je v dnešní době považováno za standardní metodu, v odborných kruzích je však stále vedena diskuse nad počtem a umístěním osteosyntetických dlah užitých při ošetření. Ve své práci autoři hodnotí umístění kostních minidlah při ošetření zlomeniny lícně-čelistního komplexu a své závěry porovnávají s dostupnou literaturou. Materiál a metoda: Do pětileté studie bylo zahrnuto 45 pacientů s izolovanou zlomeninou lícně-čelistního komplexu ošetřených osteosyntézou, kterých bylo provedeno celkem 81; jednak z intraorálního přístupu na zygomatikoalveolární kristu a z přístupu extraorálního na dolní a zevní okraj očnice. Zhodnocení bylo provedeno na základě pooperačníno CT vyšetření, kde byl porovnán objem operované a zdravé očnice. Výsledky: Dolní okraj očnice byl zvolen jako místo první volby pro umístění kostních minidlah v 38 případech z 81, zevní okraj očnice v 31 případech, což neodpovídá dostupným literárním údajům. Závěr: I extraorální přístup k ošetření zlomenin lícně-čelistního komplexu je klinicky plně akceptovatelný, jde o kosmeticky vyhovující a funkčně plnohodnotné ošetření.

Aim of the study: Treatment of zygomaticomaxillary complex fractures with osteosynthesis is considered a standard method, however, there still exists a debate over the number and location of osteosynthesis plates used in the treatment among the professional circles. In this work, the authors evaluate the location of bone miniplates in the course of treatment of zygomaticomaxillary complex fractures, the conclusions are compared with the available literature. Material and methods: A total of 45 patients with isolated zygomaticomaxillary complex fractures treated with osteosynthesis were enrolled in the 5-year study; the total number of osteosyntheses was 81, both from intraoral approach to the zygomaticoalveolar region and extraoral approach to the lower and lateral orbital rim. Evaluation was based on postoperative CT scans used to compare the volume of the operated and the healthy orbit. Results: The lower orbital rim was selected as the place of first choice for placement of bone miniplates in 38 out of 81 cases, and the lateral orbital rim was used in 31 cases, which does not correspond with the available literature data. Conclusion: The extraoral approach to treating zygomaticomaxillary complex fractures is fully clinically acceptable, representing a cosmetically and functionally full-fledged treatment.

IT4Innovations národní superpočítačové centrum Ostrava

Klinika ústní čelistní a obličejové chirurgie FN Ostrava

Localization of bone plates in the treatment of zygomaticomaxillary complex fractures