Psychoterapie, tak jak ji dnes chápeme, se původně zformovala na poli medicíny. Postupně se však stala svébytnou disciplínou a její praktikování se rozšířilo mezi psychology a odborníky dalších profesí. Dnes si můžeme klást otázku, do jaké míry medicínský model – ideový rámec, který tvaruje myšlení, jednání, hodnoty a postoje lékařů – odpovídá východiskům psychoterapie a soudobým empirickým poznatkům. Některé charakteristiky medicínského modelu lze z pohledu psychoterapie vnímat jako problematické. Patří mezi ně (a) tendence soustředit se na patologii a její léčbu, (b) předpoklad specifického účinku léčebných postupů, (c) technicistní pojetí léčby a (d) odhlížení od širšího psychosociálního a sociokulturního kontextu potíží. Autor v tomto textu argumentuje, že psychoterapie je oborem, který mantinely medicínského modelu přesahuje a mnohdy se vůči němu i aktivně vymezuje.

Psychotherapy, as we understand it today, originally formed in the field of medicine. Gradually, however, it became a distinct discipline, practiced also by psychologists and other professionals. Today, we may question the extent to which the medical model - the ideological framework that shapes physicians' thinking, action, values, and attitudes - corresponds to the essence of psychotherapy and contemporary empirical knowledge. From the psychotherapy perspective, some characteristics of the medical model can be viewed as problematic. These include: (a) the tendency to concentrate on pathology and its treatment; (b) the assumption of the specific effects of treatment procedures; (c) the technicist concept of treatment; and (d) disregarding the wider psychosocial and socio-cultural context of the problem. The author argues that psychotherapy is a discipline that not only exceeds the medical model but often stands in an active opposition to it.

Katedra psychologie Fakulty sociálních studií MU Brno

Medical model and psychotherapy

Literatura