Metodika: Byla provedena retrospektivní analýza souboru pacientů po resekci jícnu pro karcinom za 5 let z hlediska délky přežití pro typ a stadium karcinomu. Nemocní byli operováni otevřeně, z torakofrenolaparotomie, nebo dvoudutinovým způsobem s hrudní, eventuálně krční, cirkulární, staplerovou, anastomózou. Výsledky: Sedmdesát jedna pacientů bylo operováno pro karcinom, 50 pro adenokarcinom, 20 spinocelulární a jeden nediferencovanou formu karcinomu. Třicetidenní mortalita byla 7,9 %. Průměrná doba hospitalizace byla 21 dní (10–99 dní). Pooperačně pro komplikace byla nutná 4krát laparotomie, 6krát torakotomie, 9krát tracheostomie. Insuficienci anastomózy jsme zaznamenali v pěti případech (6,6 %). Tříleté přežití v pětiletém souboru bylo 28,4% (11,5–45,3 %), pro adenokarcinom 29,6% a 23,2% pro spinocelulární karcinom. Bez statistické významnosti bylo přežití ve skupině adenokarcinom (50) vs. spinocelulární karcinom (20) p = 0,413, uzlinové postižení N0 (24) vs. vyšší N (40) p = 0,288, i stadium karcinomu I (12), II (16) vs. III + vyšší (41) p = 0,671. Závěr: Prognóza karcinomu jícnu i přes radikální chirurgický výkon zůstává nepříznivá, v našem souboru na ni neměla statisticky významný vliv ani TMN klasifikace ani typ karcinomu.

Methods: A retrospective analysis of a set of patient after resection of the oesophagus for carcinoma in a period of 5 years, from the point of view of the survival time for the type and stage of the carcinoma, was performed. The patients underwent open procedures, thoracolaparotomies, or two-hole procedures with anastomoses in the chest, or, possibly, cervical circular stapler anastomoses. Results: Total of 71 patients was operated on for carcinoma, 50 of them underwent surgeries for adenocarcinoma, and 20 patients were operated for squamous-cell carcinoma and 1 for a non-differentiated form of carcinoma. 30-day mortality recorded was 7.9%. The average hospital stay was 21 days (10–99 days). Relaparotomy was performed in 4 cases, rethoracotomy was needed in 6 cases and tracheostomy was necessary in 9 cases, all of them for the reason of postoperative complications. Anastomosis insufficiency was recorded in 5 cases (6.6%). 3-year survival in the 5-year file was 28.4% (11.5–45.3%), which was 29.6% for adenocarcinoma and 23.2% for squamous-cell carcinoma. No significant difference in survival was found in the group of adenocarcinoma patients (50) versus squamous-cell carcinoma patients (20) p = 0.413, node affection N0 (24) vs. higher N (40): p = 0.288, and the carcinoma stages I (12), II (16) and III and higher (41), p = 0.671. Conclusion: The prognosis of oesophageal carcinoma despite radical surgery remains unfavorable, in our set it was not statistically significantly influenced by TMN classification, nor the type of carcinoma.

Univerzita Karlova Praha Lékařská fakulta v Plzni Biomedicínské centrum

Univerzita Karlova Praha Lékařská fakulta v Plzni Chirurgická klinika

Survival after resection of oesophageal cancer