Úvod: Přednemocniční péče (PNP) o pacienta je důležitou součástí péče o polytramatizovaného pacienta (ISS >15). Pokud existuje spolupráce s urgentním příjmem (UP) traumacentra (TC), je možné při vyhodnocení výsledků pacientů optimalizovat předne- mocniční neodkladnou péči (PNP). Metodika: Srovnali jsme výsledky retrospektivní studie z let 2013 a 2014 (160 pacientů) publikovanou v roce 2015 a retrospektivní výsledky získané z traumaprotokolu [15] za roky 2015– 2017, celkem 207 pacientů s ISS >15. Výsledky: Primární aktivace LZS (HI/I) je pro pacienta nejvýhodnější. Aktivace LZS z místa poranění HI/II je méně výhodná, přínos rychlého transportu je ztracen pobytem na místě zranění. Hlavní indikací k zajištění dýchacích cest je hrozící nebo již přítomná hypoxie, která významně ovlivňuje rozvoj acidozy [3]. Četnost traumatem indukované koagulopatie (TIC) je v obou studiích přítomna u více než 1⁄4 pacientů, ve studii II došlo oproti studii I k mírnému poklesu z 28,75 % na 27,05 %. Je patrný rozdíl četnosti úmrtí pacientů mezi studií I a II v posádkách LZS a pozemních. Pokles byl zaznamenán u HI posádek, ve studii I HI/1 11,42 % versus ve studii II 7,7 %, HI/2 ve studii I 16,98 % versus 14,08 %. Nepotvrdil se meziroční pokles MODS (2013 a 2014), naopak ve studii II došlo ke vzrůstu z 3,75 % na 7,73 %, což bylo způsobeno vyšším přežitím nejzávažněji poraněných pacientů. Závěr: Vyhodnocením statistických dat získaných ve studii I a ve studii II jsme v mnoha parametrech porovnali 160 pacientů oproti 207 pacientům. Zajištění polytraumatizovaného pacienta v PNP začíná na operačním středisku (ZOS) rychlým vyhodnocením stavu pacienta (triage) a vysláním adekvátní výjezdové skupiny. Naše práce potvrzuje výhodnost primárního vyslání letecké výjezdové skupiny (HI/I). V nočních hodinách bude vhodné pracovat na lepší koordinaci ZOS s LZS s nočním provozem.

Introduction: The prehospital phase of patient with multiple trauma (ISS > 15) is an important part of care. If there is a cooperation with an emergency department (ED) of a traumacenter (TC), it is possible to optimise the results of the patients during prehsopital care. Methods: We compared the results of a retrospective study of 2013 and 2014 (160) which were published in 2015 and retrospective results obtained from traumaprotocol [15] for 2015 – 2017, a total of 207 patients with ISS> 15. Results: The patients profit mainly from primary activation of HEMS (HI / I). If HEMS is activated by the EMS team after they come to site of injury (HI / II) the advantage of rapid transport is lost due to lenght of stay on site. The main indications for advanced airway management is imminent or already present hypoxia, which significantly affects the development of acidosis [3]. Trauma- induced coagulopathy (TIC) was found in both trials in more than 1⁄4 patients: slight decrease from the 28,75 % to 27,05 % when comparing study I and study II . The mortality rate shows a clear difference between I and II studies for HEMS and ground EMS. Mortality rate decrese was found in HI, in study I HI/I 11,42 % v. in study II 7,7 %, HI/2 in study I 16,98 % v. 14,08 %. Decrease of patients with MODS was not confirmed between 2013 and 2014, on contrary there was an increase from 3,75 % to 7, 73 % between studies I and II, which was due to higher survival of the most seriously injured patients. Conclusion: We had compared and analysed defined parameters of 160 patients in study I and 207 patients in study II. The prehospital care of patient starts at medical dispatch center with rapid assessment of the condition of the patient (triage) and sending an adequate EMS team. Our study proves the benefits of primary dispatch of HEMS (HI /I) for patients. Further improvement can be reached by better coordination with HEMS and dispatch center during night shifts.

FN Brno Bohunice

ÚVN Praha Střešovice

ZZS Kraje Vysočina p o

Role of co-operation between EMS of the Vysočina Region, Traumacenter of Brno Bohunice University Hospital and Traumacenter of Military University Hospital Prague

Literatura