Detail
Article
Online article
FT
Medvik - BMC
  • Something wrong with this record ?

Prognostický význam cystatinu C ve vztahu k dalším ukazatelům renálních funkcí v hodnocení hospitalizační mortality a závažných nežádoucích kardiálních příhod u pacientů s akutním infarktem myokardu s elevacemi úseku ST léčených primární perkutánní koronární intervencí
[Prognostic value of cystatin C in relation to other markers of renal function in early prediction of hospital mortality and major cardiac adverse events in patients with ST elevation myocardial infarction treated by primary percutaneous coronary intervention]

Jan Přeček, Martin Hutyra, Martin Sněhota, Jiří Jarkovský, Tomáš Adam, Miloslav Špaček, Štěpán Hudec, Miloš Táborský

. 2018 ; 60 (4) : 419-427.

Language Czech Country Czech Republic

Document type Clinical Trial

Úvod: Cystatin C je považován za prognostický marker kardiovaskulárních onemocnění. Cílem této prospektivní práce bylo zhodnotit přínos hodnocení cystatinu C v prognostické stratifikaci k predikci nemocniční mortality a závažných nežádoucích kardiálních příhod (major cardiac adverse events, MACE) u pacientů s infarktem myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) a porovnat význam cystatinu C s dalšími ukazateli renálních funkcí a skóre GRACE (Global Registry of Acute Coronary Events). Metody: Do prospektivní studie bylo zařazeno 659 konsekutivních pacientů (479 mužů, průměrný věk 65 let) s akutním infarktem myokardu s elevacemi úseku ST léčených primární perkutánní koronární intervencí (PCI). Při přijetí byl proveden standardní laboratorní odběr zahrnující cystatin C, troponin T, N-terminální fragment natriuretického propeptidu typu B (NT-proBNP), další biomarkery renálních funkcí. Schopnost cystatinu C, dalších biomarkerů a skóre GRACE predikovat nemocniční mortalitu a MACE (rekurence akutního koronárního syndromu, iktus, in-stent trombóza, mortalita) byla hodnocena pomocí c-statistiky. Výsledky: Nemocniční mortalita dosáhla 4 % (n = 26), výskyt MACE pak 6,8 % (n = 45). Vstupní hodnota cystatinu C, kreatininu, urey, glomerulární filtrace, troponinu T, NT-proBNP a GRACE byla shledána jako nezávislý prognostický faktor. Sérová koncentrace cystatinu C a hodnota skóre GRACE byla signifikantně vyšší u zemřelých (1,65 ± 0,91 vs. 0,97 ± 0,41 mg/ml; p < 0,001, resp. 138 ± 43 vs. 99 ± 31; p < 0,001). Hodnota plochy pod křivkou (area under the curve, AUC) pro predikci mortality a MACE pro cystatin C a skóre GRACE byla 0,83 a 0,88, respektive 0,66 a 0,72 (vše p < 0,001) s optimální hraniční hodnotou 1,3 mg/ml pro cystatin C a 136 pro skóre GRACE. Hodnota cystatinu C nad mez 1,30 mg/l byla asociována s nejvyšším adjustovaným poměrem šancí (odds ratio, OR) 3,85 (95% interval spolehlivosti 2,36-6,38; p < 0,001) pro nemocniční mortalitu (senzitivita 77 %, specificita 86 %). Kombinace cystatinu C a skóre GRACE nevedla k dalšímu signifikantnímu zlepšení rizikové stratifikace (OR 1,05; 95% interval spolehlivosti 1,04-1,07; p < 0,001). Závěr: Cystatin C byl potvrzen jako prediktor časného výsledku srovnatelný se skóre GRACE u pacientů se STEMI.

Introduction: Cystatin C has been implicated as a prognostic marker in cardiovascular diseases. The aim of prospective study was to evaluate the benefits of measuring cystatin C for prognostic stratification to predict hospital mortality and the rates of major cardiac adverse events (MACE) in ST elevation myocardial infarction (STEMI) patients and to compare cystatin C to other markers of renal function and Global Registry of Acute Coronary Events (GRACE) score. Methods: A total of 659 consecutive patients (479 men, mean age 65 years) from a prospective study on acute STEMI treated by primary percutaneous coronary intervention (PCI) were evaluated. Standard laboratory tests including cystatin C, troponin T, NT-terminal fragment of brain natriuretic peptide (NT-proBNP), markers of renal function were assessed on admission in all patients. Using c-statistic, the ability of cystatin C, other biomarkers and GRACE score to predict hospital mortality and MACE (acute coronary syndrome recurrence, stroke event, definite in-stent thrombosis and mortality) rate was evaluated. Results: All-cause hospital mortality and MACE occurrence were 4% (n = 26), resp. 6.8% (n = 45). Cystatin C, creatinine, urea, glomerular filtration rate, troponin T, NT-proBNP and GRACE on admission were identified as significant prognostic risk markers. Serum cystatin C level and GRACE score were significantly higher in non-survivors (1.65 ± 0.91 vs. 0.97 ± 0.41 mg/mL; p < 0.001, resp. 138 ± 43 vs. 99 ± 31; p < 0.001). The area under the curve (AUC) values for mortality and MACE rate prediction for cystatin C and GRACE score were 0.83 and 0.88, respectively 0.66 and 0.72 (all p < 0.001) with optimal cut-off values of 1.3 mg/mL for cystatin C and 136 for GRACE score. Cystatin C above cut-off > 1.30 mg/L was associated with the highest adjusted odds ratio (OR) 3.85 (95% confidence interval 2.36-6.38; p < 0.001), and predicted in-hospital mortality with 77% sensitivity and 86% specificity. The addition of cystatin C to the GRACE score (OR 1.05, 95% confidence interval 1.04-1.07; p < 0.001) was not significantly associated with improved risk stratification. Conclusions: Cystatin C is a predictor of early outcome comparable with the GRACE score in patients with STEMI.

Prognostic value of cystatin C in relation to other markers of renal function in early prediction of hospital mortality and major cardiac adverse events in patients with ST elevation myocardial infarction treated by primary percutaneous coronary intervention

References provided by Crossref.org

Bibliography, etc.

Literatura

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc19018075
003      
CZ-PrNML
005      
20220115135347.0
007      
ta
008      
190522s2018 xr d f 000 0|cze||
009      
AR
024    7_
$a 10.1016/j.crvasa.2017.11.005 $2 doi
040    __
$a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Přeček, Jan, $d 1985- $7 xx0154445 $u I. interní klinika - kardiologická, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká republika
245    10
$a Prognostický význam cystatinu C ve vztahu k dalším ukazatelům renálních funkcí v hodnocení hospitalizační mortality a závažných nežádoucích kardiálních příhod u pacientů s akutním infarktem myokardu s elevacemi úseku ST léčených primární perkutánní koronární intervencí / $c Jan Přeček, Martin Hutyra, Martin Sněhota, Jiří Jarkovský, Tomáš Adam, Miloslav Špaček, Štěpán Hudec, Miloš Táborský
246    31
$a Prognostic value of cystatin C in relation to other markers of renal function in early prediction of hospital mortality and major cardiac adverse events in patients with ST elevation myocardial infarction treated by primary percutaneous coronary intervention
504    __
$a Literatura
520    3_
$a Úvod: Cystatin C je považován za prognostický marker kardiovaskulárních onemocnění. Cílem této prospektivní práce bylo zhodnotit přínos hodnocení cystatinu C v prognostické stratifikaci k predikci nemocniční mortality a závažných nežádoucích kardiálních příhod (major cardiac adverse events, MACE) u pacientů s infarktem myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) a porovnat význam cystatinu C s dalšími ukazateli renálních funkcí a skóre GRACE (Global Registry of Acute Coronary Events). Metody: Do prospektivní studie bylo zařazeno 659 konsekutivních pacientů (479 mužů, průměrný věk 65 let) s akutním infarktem myokardu s elevacemi úseku ST léčených primární perkutánní koronární intervencí (PCI). Při přijetí byl proveden standardní laboratorní odběr zahrnující cystatin C, troponin T, N-terminální fragment natriuretického propeptidu typu B (NT-proBNP), další biomarkery renálních funkcí. Schopnost cystatinu C, dalších biomarkerů a skóre GRACE predikovat nemocniční mortalitu a MACE (rekurence akutního koronárního syndromu, iktus, in-stent trombóza, mortalita) byla hodnocena pomocí c-statistiky. Výsledky: Nemocniční mortalita dosáhla 4 % (n = 26), výskyt MACE pak 6,8 % (n = 45). Vstupní hodnota cystatinu C, kreatininu, urey, glomerulární filtrace, troponinu T, NT-proBNP a GRACE byla shledána jako nezávislý prognostický faktor. Sérová koncentrace cystatinu C a hodnota skóre GRACE byla signifikantně vyšší u zemřelých (1,65 ± 0,91 vs. 0,97 ± 0,41 mg/ml; p < 0,001, resp. 138 ± 43 vs. 99 ± 31; p < 0,001). Hodnota plochy pod křivkou (area under the curve, AUC) pro predikci mortality a MACE pro cystatin C a skóre GRACE byla 0,83 a 0,88, respektive 0,66 a 0,72 (vše p < 0,001) s optimální hraniční hodnotou 1,3 mg/ml pro cystatin C a 136 pro skóre GRACE. Hodnota cystatinu C nad mez 1,30 mg/l byla asociována s nejvyšším adjustovaným poměrem šancí (odds ratio, OR) 3,85 (95% interval spolehlivosti 2,36-6,38; p < 0,001) pro nemocniční mortalitu (senzitivita 77 %, specificita 86 %). Kombinace cystatinu C a skóre GRACE nevedla k dalšímu signifikantnímu zlepšení rizikové stratifikace (OR 1,05; 95% interval spolehlivosti 1,04-1,07; p < 0,001). Závěr: Cystatin C byl potvrzen jako prediktor časného výsledku srovnatelný se skóre GRACE u pacientů se STEMI.
520    9_
$a Introduction: Cystatin C has been implicated as a prognostic marker in cardiovascular diseases. The aim of prospective study was to evaluate the benefits of measuring cystatin C for prognostic stratification to predict hospital mortality and the rates of major cardiac adverse events (MACE) in ST elevation myocardial infarction (STEMI) patients and to compare cystatin C to other markers of renal function and Global Registry of Acute Coronary Events (GRACE) score. Methods: A total of 659 consecutive patients (479 men, mean age 65 years) from a prospective study on acute STEMI treated by primary percutaneous coronary intervention (PCI) were evaluated. Standard laboratory tests including cystatin C, troponin T, NT-terminal fragment of brain natriuretic peptide (NT-proBNP), markers of renal function were assessed on admission in all patients. Using c-statistic, the ability of cystatin C, other biomarkers and GRACE score to predict hospital mortality and MACE (acute coronary syndrome recurrence, stroke event, definite in-stent thrombosis and mortality) rate was evaluated. Results: All-cause hospital mortality and MACE occurrence were 4% (n = 26), resp. 6.8% (n = 45). Cystatin C, creatinine, urea, glomerular filtration rate, troponin T, NT-proBNP and GRACE on admission were identified as significant prognostic risk markers. Serum cystatin C level and GRACE score were significantly higher in non-survivors (1.65 ± 0.91 vs. 0.97 ± 0.41 mg/mL; p < 0.001, resp. 138 ± 43 vs. 99 ± 31; p < 0.001). The area under the curve (AUC) values for mortality and MACE rate prediction for cystatin C and GRACE score were 0.83 and 0.88, respectively 0.66 and 0.72 (all p < 0.001) with optimal cut-off values of 1.3 mg/mL for cystatin C and 136 for GRACE score. Cystatin C above cut-off > 1.30 mg/L was associated with the highest adjusted odds ratio (OR) 3.85 (95% confidence interval 2.36-6.38; p < 0.001), and predicted in-hospital mortality with 77% sensitivity and 86% specificity. The addition of cystatin C to the GRACE score (OR 1.05, 95% confidence interval 1.04-1.07; p < 0.001) was not significantly associated with improved risk stratification. Conclusions: Cystatin C is a predictor of early outcome comparable with the GRACE score in patients with STEMI.
650    12
$a cystatin C $x fyziologie $x krev $7 D055316
650    _2
$a prognóza $7 D011379
650    _2
$a prediktivní hodnota testů $7 D011237
650    12
$a infarkt myokardu s elevacemi ST úseků $x mortalita $x terapie $7 D000072657
650    _2
$a koronární angioplastika $x mortalita $x statistika a číselné údaje $7 D062645
650    _2
$a míra přežití $7 D015996
650    _2
$a kardiovaskulární nemoci $x mortalita $7 D002318
650    _2
$a lidé $7 D006801
650    _2
$a lidé středního věku $7 D008875
650    _2
$a mužské pohlaví $7 D008297
650    _2
$a senioři $7 D000368
650    _2
$a výsledek terapie $7 D016896
650    _2
$a ženské pohlaví $7 D005260
650    _2
$a statistika jako téma $7 D013223
655    _2
$a klinické zkoušky $7 D016430
700    1_
$a Hutyra, Martin, $d 1974- $7 xx0013232 $u I. interní klinika - kardiologická, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká republika
700    1_
$a Sněhota, Martin $7 xx0236347 $u Ústav lékařské biofyziky, Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, Česká republika
700    1_
$a Jarkovský, Jiří, $d 1976- $7 stk2008461294 $u Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika
700    1_
$a Adam, Tomáš, $d 1965- $7 xx0054162 $u Oddělení klinické biochemie, Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká republika
700    1_
$a Špaček, Miloslav $7 xx0210942 $u I. interní klinika - kardiologická, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká republika
700    1_
$a Hudec, Štěpán $7 xx0227664 $u I. interní klinika - kardiologická, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká republika
700    1_
$a Táborský, Miloš, $d 1962- $7 jn20010310074 $u I. interní klinika - kardiologická, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká republika
773    0_
$t Cor et Vasa $x 0010-8650 $g Roč. 60, č. 4 (2018), s. 419-427 $w MED00010972
910    __
$a ABA008 $b A 2980 $c 438 $y p $z 0
990    __
$a 20190522094316 $b ABA008
991    __
$a 20220115135346 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1407170 $s 1057392
BAS    __
$a 3
BMC    __
$a 2018 $b 60 $c 4 $d 419-427 $i 0010-8650 $m Cor et Vasa (Brno) $x MED00010972
LZP    __
$c NLK193 $d 20220115 $a NLK 2019-42/pk

Find record

Citation metrics

Loading data ...

Archiving options

Loading data ...