Trigeminové autonomní bolesti hlavy (TAC) tvoří podle recentní mezinárodní klasifikace ICHD‑3 třetí skupinu primárních bolestí hlavy. Ačkoliv je jejich prevalence relativně nízká, výrazně ovlivňují kvalitu života dané populace pacientů. Jedná se totiž o velmi silné repetitivní unilaterální bolesti s ipsilaterálními autonomními příznaky, jako je například mióza, ptóza, slzení nebo kongesce nosní sliznice. Podle délky trvání a frekvence atak je můžeme rozdělit do čtyř podjednotek: cluster headache (syndrom nakupených bolestí hlavy), paroxysmální hemikranie, krátce trvající jednostranné neuralgiformní bolesti hlavy (SUNCT/SUNA) a hemicrania continua. Přestože je patofyziologický podklad jednotlivých podskupin obdobný, terapeutické postupy se částečně liší a stávají se tak i jejich diferenciálně diagnostickým kritériem. Přes mnohá recentní vědecká zjištění zůstávají TAC obtížně léčitelným neurologickým problémem.

According to the recent International Classification of Headache Disorders (ICHD‑3), trigeminal autonomic cephalalgias (TAC) form the third group of primary headaches. Although their prevalence is relatively low, they significantly affect the quality of life of said patient population. TAC are characterized by strong repetitive unilateral pain with ipsilateral autonomic symptoms such as myosis, ptosis, tearing or nasal mucosa congestion. Depending on the duration and frequency of attacks, we can divide TAC into 4 subunits: cluster headache, paroxysmal hemicrania, short‑lasting unilateral neuralgiform headaches (SUNCT/SUNA) and hemicrania continua. Although the pathophysiological background of the individual subgroups is similar, the therapeutical procedures differ somewhat and thus become their differential diagnosis criterion. Despite many recent scientific findings, the TAC remains a difficult‑to‑treat neurological problem.

Institut neuropsychiatrické péče Praha

Neurologické oddělení ÚVN Vojenská fakultní nermocnice

Current treatment of trigeminal autonomic cephalalgias

Literatura