Úvod: Současná úroveň informačních a komunikačních technologií vede k dramatickému rozšiřování využití a výzkumu telemedicínských metod (TM) v přednemocniční neodkladné péči (PNP). Cíl: Práce představí souhrn novinek, možností, včetně vlastní zkušenosti ze Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje (ZZS KVK) a nastíní budoucí možné směřování využití TM. Metodika: V databázi Pubmed byly aktivně vyhledávány recentně publikované práce na toto téma. Vzhledem k jejich nehomogenitě a zásadní metodologické odlišnosti byly nalezené práce hodnoceny bez konkrétní systematické metodiky, ale pouze dle kritérií aktuálnosti, relevance či zajímavosti pro prezentaci v tomto souhrnu. Současně jsou komentovány výstupy z projektů technické proveditelnosti realizovaných na ZZS KVK v letech 2016–2019, které měly za cíl využití stávajících, běžně využívaných technologií v PNP pro audiovizuální konzultace lékaře s výjezdovou skupinou rychlé zdravotnické pomoci na místě zásahu. Výsledky: TM v různých podobách je v PNP ve světě i ČR již využívána a zkoumána. Může se již opřít o celou řadu publikovaných pozitivních výsledků. TM je využívána zejména u pacientů s akutním koronárním syndromem nebo cévní mozkovou příhodou. Stran péče o traumata jsou dostupné dílčí výsledky. Audiovizuální TM asistence u traumat byly poskytovány výjezdovým skupinám, kdy cílem bylo provedení některého úkonu (perikardiocentéza, thorakostomie, intubace, popáleniny, provádění ultrazvukového vyšetření). Popsané slibné výsledky byly bohužel dosaženy především v simulacích, méně však byla očekávání naplněna v běžných klinických podmínkách PNP. Zajímavější je situace při všeobecném využitím TM v PNP. Nejrozsáhlejším TM programem je výzkum TM v Houstonu zaměřený na aplikaci audiovizuálních konzultací u výjezdů s nízkou klinickou závažností respektive naléhavostí. S ohledem na místní podmínky došlo k významnému zkrácení doby výjezdu RZP, zejména díky konzultaci lékaře a doporučení alternativního transportu pacienta na urgentní příjem. Při ověřování technické proveditelnosti TM na ZZS KVK za využití stávajících technologií (výjezdový tablet a mobilní telefon), je patrné, že dominantní směr rozvoje TM asistencí bude právě v případech s nižší naléhavostí či diagnostické nejistotě. Závěr: Přes veškeré technické limitace lze považovat TM za podobor, který díky svému dynamickému rozvoji bude individuálně či systematicky stále více pronikat i do práce v PNP. Skutečně relevantní data získaná prospektivními a randomizovanými studiemi jsou dostupná zatím zejména v urgentní kardiologii a neurologii. Obecné a široce mezioborové využití audiovizuálních přenosů v PNP je technicky snadno proveditelné a implementovatelné, nicméně dosud se jedná o velmi nesystematicky zkoumanou oblast, ve které je třeba nastavit výzkumné otázky a metodiku sběru dat pro správné směřování budoucího využití.

Introduction: The current level of information and communication technologies leads to extensive development and research in the use of telemedicine (TM) methods in pre-hospital emergency care (PEC). Objective: To present a summary of news, possibilities, including own experience from the Emergency Medical Service of the Karlovy Vary Region (EMS KV) and possible future directions for the use of TM. Methods: The recently published papers on this topic were actively searched for in the Pubmed database. However, with regard to their inhomogeneity and fundamental methodological differences, these researched publications were further evaluated without a specific systematic methodology, but only according to the criterion of topicality, relevance or interest for presentation in this summary. As a part of this review, there are commented the outcomes of technical feasibility implemented at the EMS KV in the years 2016–2019, which aimed to utilize existing, commonly used technologies in the PEC for audiovisual consultations of distant physicians with the paramedics at scene. Results: In some sub-specialisations of the PEC, TM is well used in the world and Czech Republic. Nowadays, it is possible to rely on a number of data showing better outcomes in patients especially with acute coronary syndrome or stroke. Partial results are available for trauma care. Audiovisual TM assistance was provided to the paramedics, where the goal was to perform a supervised procedure or action (pericardiacentesis, thoracostomy, intubation, burns, ultrasound examination). However, described promising results have been achieved mainly in simulations and expectations were less fulfilled under normal clinical conditions. More complicated is the general use of TM in the PEC. An example is the Houston research programme, which is probably the largest so far. It is based on application of the audiovisual consultations to events with low clinical severity or urgency. In those local conditions, there was a significant reduction in crews “back in service time”, mainly due to the physician´s consultation and the recommendation of alternative patient transport to an emergency department. During verifying the technical feasibility of TM in the EMS KV with use of available and currently used technologies (computer and mobile phone), it is suggestive that the dominant direction of the development of TM assistance will be in lower urgency or diagnostic uncertainties. Conclusion: Despite all technical limitations, TM can be considered a sub-discipline that, thanks to its dynamic development, will increasingly penetrate into the work of the PEC, either individually or systematically. Truly relevant data on patient´s outcomes from prospective and randomized studies are currently available, particularly in urgent cardiology and neurology. The general and wide interdisciplinary use of audiovisual consultations or TM assistances is technically easy to implement, but it is still a very unsystematic subject in which research questions, methodology and data collection need to be set for future direction.

3 lékařská fakulta Univerzity Karlovy Praha

Klinika anesteziologie a resuscitace Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje

Telemedicine in pre-hospital emergency care: 2019 update

Literatura