Nesouhlas pacienta s poskytnutím zdravotních služeb, negativní reverz (NR), dle aktuálního výkladu zdravotnické legislativy může v rámci poskytování přednemocniční neodkladné péče (PNP) přijmout na místě zásahu zdravotnický záchranář výjezdové skupiny rychlé zdravotnické pomoci (RZP) i bez účasti lékaře a to do míry a rozsahu svých kompetencí a poskytované péče. Lze tedy předpokládat, že výjezdy indikované pro RZP bez nutnosti eskalace péče (přivolání či konzultace lékaře) jsou kompetencí a tedy i adekvátní situací k přijetí NR. Možnost přijmout NR zdravotnickým záchranářem je na Zdravotnické záchranné službě Karlovarského kraje upravena vnitřním předpisem od roku 2018. Během února roku 2019 bylo provedeno dotazníkové šetření mezi zdravotnickými záchranáři, protože kompetence přijímat NR v této pracovní pozici vyvolávala velkou diskuzi a obavy z odpovědnosti. Výsledky šetření dokladovaly obavy záchranářů zejména v hodnocení způsobilosti pacienta k odmítnutí poskytování zdravotních služeb, písemné formulace textu, rizik a případných následků. Z tohoto důvodu bylo téma NR v PNP zařazeno i do interního školení záchranářů s cílem tyto obavy rozptýlit, vyjasnit rizikové situace a následně zhodnotit znalosti záchranářů v této kompetenci. Po proškolení záchranářů byl správný postup u pacienta a vyplnění NR proveden v souladu s vnitřním předpisem v 73 %. V současnosti se lze domnívat, že tato kompetence je již zdravotnickými záchranáři přijímána, nicméně předkládané výsledky poukazují na nutnost opakovaného a pravidelného proškolení v budoucnosti. Nutné bude nejen měření konkrétní znalosti, ale i subjektivních parametrů a všeobecného přijetí této kompetence záchranáři.
According to current explanation of health care legislation it is possible for the paramedics taking care of the patient at the scene to let the patient sing out “against medical advice” (AMA) form. Paramedics can do it without participation of medical doctor if the medical advice is within the range of paramedics’ competencies. So it is possible to assume that calls indicated for the paramedic crews that can be completely taken care of by this type of crew without necessity of escalation of prehospital medical care (by calling the doctor to the scene or consulting the care with him/her) are within the paramedics’ competencies and therefore it is adequate to accept signed out AMA form filed in by paramedics. This paramedic competence has been in Karlovy Vary Emergency Medical Service set up by inner document since 2018. This decision brought out discussion and serious concerns within paramedics about their responsibility. Therefore during February 2019 there was released the questionnaire to find out the real extend of worries. The results confirmed paramedics’ concerns especially about their ability to recognize patient’s legal capacity to sign out AMA form, as well as ability to correctly formulate the medical information and describe the risks and possible consequences of patient’s decision of signing out AMA form. Because of these results the topic of “signing out AMA form during paramedic calls” was addressed on the next session of internal paramedic training. Its aim was to dispel the fears, clarify the questions and subsequently evaluate the competencies again. At the end of this session 73% of attendants filled in AMA form correctly and proved overall knowledge compliant with the inner document. In presence it is possible to assume that paramedics have accepted this new competence. Nevertheless the presented results show the need for repetitive educational sessions focused on this topic. The measurement of factual knowledge as well as subjective parameters together with awareness of overall acceptance of this competence in paramedic group of employees is going to be of the most importance.
- Klíčová slova
- KLÍČOVÁ SLOVA: kompetence - nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb - negativní reverz - zdravotnický záchranář,
- MeSH
- delegování pravomocí MeSH
- informovaný souhlas pacienta MeSH
- odmítnutí terapie pacientem MeSH
- pomocní zdravotničtí pracovníci MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- urgentní zdravotnické služby MeSH
Nesouhlas pacienta s poskytnutím zdravotních služeb, negativní reverz (NR), dle aktuálního výkladu zdravotnické legislativy může v rámci poskytování přednemocniční neodkladné péče (PNP) přijmout na místě zásahu zdravotnický záchranář výjezdové skupiny rychlé zdravotnické pomoci (RZP) i bez účasti lékaře a to do míry a rozsahu svých kompetencí a poskytované péče. Lze tedy předpokládat, že výjezdy indikované pro RZP bez nutnosti eskalace péče (přivolání či konzultace lékaře) jsou kompetencí a tedy i adekvátní situací k přijetí NR. Možnost přijmout NR zdravotnickým záchranářem je na Zdravotnické záchranné službě Karlovarského kraje upravena vnitřním předpisem od roku 2018. Během února roku 2019 bylo provedeno dotazníkové šetření mezi zdravotnickými záchranáři, protože kompetence přijímat NR v této pracovní pozici vyvolávala velkou diskuzi a obavy z odpovědnosti. Výsledky šetření dokladovaly obavy záchranářů zejména v hodnocení způsobilosti pacienta k odmítnutí poskytování zdravotních služeb, písemné formulace textu, rizik a případných následků. Z tohoto důvodu bylo téma NR v PNP zařazeno i do interního školení záchranářů s cílem tyto obavy rozptýlit, vyjasnit rizikové situace a následně zhodnotit znalosti záchranářů v této kompetenci. Po proškolení záchranářů byl správný postup u pacienta a vyplnění NR proveden v souladu s vnitřním předpisem v 73 %. V současnosti se lze domnívat, že tato kompetence je již zdravotnickými záchranáři přijímána, nicméně předkládané výsledky poukazují na nutnost opakovaného a pravidelného proškolení v budoucnosti. Nutné bude nejen měření konkrétní znalosti, ale i subjektivních parametrů a všeobecného přijetí této kompetence záchranáři.
According to current explanation of health care legislation it is possible for the paramedics taking care of the patient at the scene to let the patient sing out “against medical advice” (AMA) form. Paramedics can do it without participation of medical doctor if the medical advice is within the range of paramedics' competencies. So it is possible to assume that calls indicated for the paramedic crews that can be completely taken care of by this type of crew without necessity of escalation of prehospital medical care (by calling the doctor to the scene or consulting the care with him/her) are within the paramedics' competencies and therefore it is adequate to accept signed out AMA form filed in by paramedics. This paramedic competence has been in Karlovy Vary Emergency Medical Service set up by inner document since 2018. This decision brought out discussion and serious concerns within paramedics about their responsibility. Therefore during February 2019 there was released the questionnaire to find out the real extend of worries. The results confirmed paramedics' concerns especially about their ability to recognize patient's legal capacity to sign out AMA form, as well as ability to correctly formulate the medical information and describe the risks and possible consequences of patient's decision of signing out AMA form. Because of these results the topic of “signing out AMA form during paramedic calls” was addressed on the next session of internal paramedic training. Its aim was to dispel the fears, clarify the questions and subsequently evaluate the competencies again. At the end of this session 73% of attendants filled in AMA form correctly and proved overall knowledge compliant with the inner document. In presence it is possible to assume that paramedics have accepted this new competence. Nevertheless the presented results show the need for repetitive educational sessions focused on this topic. The measurement of factual knowledge as well as subjective parameters together with awareness of overall acceptance of this competence in paramedic group of employees is going to be of the most importance.
- MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- elektrická defibrilace metody MeSH
- fatální výsledek MeSH
- fibrilace komor etiologie patofyziologie terapie MeSH
- kardiopulmonální resuscitace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
- poranění bleskem * komplikace patofyziologie terapie MeSH
- poruchy vědomí etiologie patofyziologie terapie MeSH
- srdeční zástava etiologie patofyziologie terapie MeSH
- urgentní zdravotnické služby MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- bezvědomí etiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- otrava oxidem uhelnatým * diagnóza terapie MeSH
- oxygenoterapie MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
- urgentní zdravotnické služby MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- elektrokardiografie MeSH
- flutter komor diagnóza patofyziologie MeSH
- komorová tachykardie * etiologie patofyziologie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
- srdeční selhání * diagnóza etiologie patofyziologie MeSH
- urgentní zdravotnické služby MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Současná úroveň informačních a komunikačních technologií vede k dramatickému rozšiřování využití a výzkumu telemedicínských metod (TM) v přednemocniční neodkladné péči (PNP). Cíl: Práce představí souhrn novinek, možností, včetně vlastní zkušenosti ze Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje (ZZS KVK) a nastíní budoucí možné směřování využití TM. Metodika: V databázi Pubmed byly aktivně vyhledávány recentně publikované práce na toto téma. Vzhledem k jejich nehomogenitě a zásadní metodologické odlišnosti byly nalezené práce hodnoceny bez konkrétní systematické metodiky, ale pouze dle kritérií aktuálnosti, relevance či zajímavosti pro prezentaci v tomto souhrnu. Současně jsou komentovány výstupy z projektů technické proveditelnosti realizovaných na ZZS KVK v letech 2016–2019, které měly za cíl využití stávajících, běžně využívaných technologií v PNP pro audiovizuální konzultace lékaře s výjezdovou skupinou rychlé zdravotnické pomoci na místě zásahu. Výsledky: TM v různých podobách je v PNP ve světě i ČR již využívána a zkoumána. Může se již opřít o celou řadu publikovaných pozitivních výsledků. TM je využívána zejména u pacientů s akutním koronárním syndromem nebo cévní mozkovou příhodou. Stran péče o traumata jsou dostupné dílčí výsledky. Audiovizuální TM asistence u traumat byly poskytovány výjezdovým skupinám, kdy cílem bylo provedení některého úkonu (perikardiocentéza, thorakostomie, intubace, popáleniny, provádění ultrazvukového vyšetření). Popsané slibné výsledky byly bohužel dosaženy především v simulacích, méně však byla očekávání naplněna v běžných klinických podmínkách PNP. Zajímavější je situace při všeobecném využitím TM v PNP. Nejrozsáhlejším TM programem je výzkum TM v Houstonu zaměřený na aplikaci audiovizuálních konzultací u výjezdů s nízkou klinickou závažností respektive naléhavostí. S ohledem na místní podmínky došlo k významnému zkrácení doby výjezdu RZP, zejména díky konzultaci lékaře a doporučení alternativního transportu pacienta na urgentní příjem. Při ověřování technické proveditelnosti TM na ZZS KVK za využití stávajících technologií (výjezdový tablet a mobilní telefon), je patrné, že dominantní směr rozvoje TM asistencí bude právě v případech s nižší naléhavostí či diagnostické nejistotě. Závěr: Přes veškeré technické limitace lze považovat TM za podobor, který díky svému dynamickému rozvoji bude individuálně či systematicky stále více pronikat i do práce v PNP. Skutečně relevantní data získaná prospektivními a randomizovanými studiemi jsou dostupná zatím zejména v urgentní kardiologii a neurologii. Obecné a široce mezioborové využití audiovizuálních přenosů v PNP je technicky snadno proveditelné a implementovatelné, nicméně dosud se jedná o velmi nesystematicky zkoumanou oblast, ve které je třeba nastavit výzkumné otázky a metodiku sběru dat pro správné směřování budoucího využití.
Introduction: The current level of information and communication technologies leads to extensive development and research in the use of telemedicine (TM) methods in pre-hospital emergency care (PEC). Objective: To present a summary of news, possibilities, including own experience from the Emergency Medical Service of the Karlovy Vary Region (EMS KV) and possible future directions for the use of TM. Methods: The recently published papers on this topic were actively searched for in the Pubmed database. However, with regard to their inhomogeneity and fundamental methodological differences, these researched publications were further evaluated without a specific systematic methodology, but only according to the criterion of topicality, relevance or interest for presentation in this summary. As a part of this review, there are commented the outcomes of technical feasibility implemented at the EMS KV in the years 2016–2019, which aimed to utilize existing, commonly used technologies in the PEC for audiovisual consultations of distant physicians with the paramedics at scene. Results: In some sub-specialisations of the PEC, TM is well used in the world and Czech Republic. Nowadays, it is possible to rely on a number of data showing better outcomes in patients especially with acute coronary syndrome or stroke. Partial results are available for trauma care. Audiovisual TM assistance was provided to the paramedics, where the goal was to perform a supervised procedure or action (pericardiacentesis, thoracostomy, intubation, burns, ultrasound examination). However, described promising results have been achieved mainly in simulations and expectations were less fulfilled under normal clinical conditions. More complicated is the general use of TM in the PEC. An example is the Houston research programme, which is probably the largest so far. It is based on application of the audiovisual consultations to events with low clinical severity or urgency. In those local conditions, there was a significant reduction in crews “back in service time”, mainly due to the physician´s consultation and the recommendation of alternative patient transport to an emergency department. During verifying the technical feasibility of TM in the EMS KV with use of available and currently used technologies (computer and mobile phone), it is suggestive that the dominant direction of the development of TM assistance will be in lower urgency or diagnostic uncertainties. Conclusion: Despite all technical limitations, TM can be considered a sub-discipline that, thanks to its dynamic development, will increasingly penetrate into the work of the PEC, either individually or systematically. Truly relevant data on patient´s outcomes from prospective and randomized studies are currently available, particularly in urgent cardiology and neurology. The general and wide interdisciplinary use of audiovisual consultations or TM assistances is technically easy to implement, but it is still a very unsystematic subject in which research questions, methodology and data collection need to be set for future direction.
Úvod: Pokrok v péči o pacienty s mimonemocniční náhlou zástavu oběhu (NZO) je základem a hlavním parametrem hodnocení kvality přednemocniční neodkladné péče (PNP). V Karlovarském kraji (KVK) byly od roku 2012 implementovány změny v organi¬zaci, vzdělávání a využívaném technickém zabezpečení. Cíl: Zhodnotit retrospektivně účinek změn v organizaci, edukaci a technickém zabezpečení v péči o pacienty s NZO. Metodika: Změny v poskytování PNP v KVK v období od března 2012 do listopadu 2015 byly následující: přechod na setkávací systém (RV); změna distribuce a snížení počtu výjezdových skupin (VS) s lékařem; celkové zvýšení počtu VS a základen; edukace VS a operátorů v doporučeních, aplikace vnitřních standardů pro léčbu NZO; ověřování znalostí VS; vybavení přístrojem pro au-tomatické stlačování hrudníku (LUCAS II); doporučení o směřování pacientů po resuscitaci (KPR) do centra pro srdeční zástavu (CARC). Byla porovnána období před uvedenými změnami (skupina CONTROL) a po aplikaci až všech změn (skupina CHANGE), byly vyhledány záznamy pacientů s NZO s indikovanou KPR mimo lůžková zdravotnická zařízení (ZZ). Sledované parametry: dojezdové časy; typy VS zahajující KPR; průběh KPR: adherence k doporučením, využití kompetencí VS bez lékaře a technického vybavení a směřování do CARC. Výsledky: Ve sledovaném tříměsíčním období byla skupina CONTROL (n=55) vyhledána z 6033 ošetřených pacientů a skupina CHANGE (n=52) z 8658 pacientů PNP. Rozdíl v dojezdových časech první VS na místo NZO nebyl pozorován, ve skupině CHANGE byla větší ochota svědků poskytovat KPR před příjezdem VS, první na místě byly významně častěji VS bez lékaře a zahajovaly KPR. Ve skupině CHANGE byla významně vyšší adherence k užití EtCO2, nebyl rozdíl v respektování doporučené farmakoterapie. V čase se významně rozšířilo užívání intraoseálního vstupu, zavedení laryngální masky a začal být používán přístroj LUCAS II. Rozdíl v počtu pacientů směrovaných do CARC nebyl prokázán. Délka neúspěšné KPR se mezi skupinami významně nelišila. Závěr: Vyšší míra využití kompetencí zdravotnických záchranářů, zahajování resuscitace samotnými záchranáři prvními na mís¬tě společně s vyšší ochotou svědků zahajovat KPR u NZO nemá negativní vliv na krátkodobý klinický výsledek. Výsledky tohoto pozorování podporují důležitost standardizované péče o NZO.
Introduction: Current progress in care of out-of-hospital cardiac arrest (OHCA) is the cornerstone of and offers main parame¬ters in quality assesment of prehospital emergency care. There was implemented a bundle of changes in the system of care, edu¬cation and use of technical support and procedures from 2012 till 2015 in Karlovy Vary region Emergency medical service (EMS). Aim: To evaluate the effect of EMS (see note bellow) systematic changes in prehospital emergency care, education a technical equipment on care of OHCA patiens by retrospective observation. Methods: The list of changes in the period from March 2012 to November 2015 consits of: overall increase in number of EMS stations, impementation of physician crews rendez-vous system, dramatic decrease in physician based ambulance crews and vice versa increase in paramedic crews (without physician), education of all providers including medical dispatchers in guideli¬nes on cardiopulmonary resuscitation (CPR), internal standards for CPR, feedback evaluation of skills, improvement in technical equipment and recommendation to transport patiens after return of spontaneous circulation to cardiac arrest recieving centres (CARC). Data of all patients before the changes implementation (group CONTROL) and after its adaptation in practice (CHAN¬GE) were analysed to extract all the patients with OHCA and indication to CPR. Parameters were: response times, type of crews first on site and starting CPR, process of CPR, guidance adherence, use of trained competencies of paramedics, use of novel technologies, procedures and adherence to CARC recommendation. Results: CONTROL (n=55) was extracted out of 6033 and CHANGE (n=52) of 8658 patient records from defined three month period before and after all the changes. No difference in response times was observed between groups, but the CHANGE group had significantly more willingness of bystanders to CPR, the first on site were more often paramedics crews and started CPR alone, without physician. As well, the use of competencies of paramedics increased (laryngeal mask introducing, EtCO2 monitoring, intraoseal access use, LUCAS II) but in general there was no difference in following CPR guidelines. No difference was observed in patient transported do CARC and the duration of unsuccessfull CPR did not differ between two groups. Conclusion: Changes in EMS system in Karlovy Vary region led to increase of willingness of bystanders to CPR, paramedics crews are first on site and start the CPR. The paramedic crews more often use their competencies and all this together did not affect the clinical outcome in negative way and highlihts the standardized aproach to OHCA. (note: the main difference to anglo-american EMS systems is that paramedic crews in Czech Republic do exist, but their competencies are strictly defined and can be considered as very low and special physicians supervision is needed to bring a broad range of additional skills such as use of pharmacotherapy that is beyond the paramedics skills).
- MeSH
- kardiopulmonální resuscitace metody přístrojové vybavení výchova MeSH
- lidé MeSH
- pomocní zdravotničtí pracovníci výchova MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- transport pacientů statistika a číselné údaje MeSH
- urgentní zdravotnické služby organizace a řízení pracovní síly MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zástava srdce mimo nemocnici * ošetřování terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
