Úvod: Problematika vícejazyčné výchovy u dětí vývojovou dysfázií je v současné době velmi aktuálním a často diskutovaným tématem. Existuje však velmi málo prací, které se zabývají problematikou poruch vývoje řeči u dětí vychovávaných v bilingvním prostředí. V databázi vědeckých publikací není odkaz na práci, která by se zabývala touto problematikou v České republice. Cílem studie bylo analyzovat soubor dětí s diagnózou vývojová dysfázie při vícejazyčné výchově. Soubor a metodika: Hodnotili jsme soubor dětí s diagnózou smíšená vývojová dysfázie, které jsou vychovávány ve vícejazyčném prostředí a srovnávali jsme ho se souborem dětí se stejnou diagnózou, které jsou vychovávány v prostředí jednojazyčném. U obou skupin bylo provedeno komplexní klinické vyšetření řeči, včetně klinických řečových testů. Výsledky vstupního vyšetření jsme porovnávali s výsledky vyšetření kontrolního, které bylo provedeno přibližně s ročním odstupem. Pro statistické zhodnocení a porovnání výsledků byl použit T-test. Výsledky: Při klinickém vyšetření řeči dosahovaly děti z jednojazyčného prostředí ve většině parametrů při prvním vyšetření lepších výsledků a zároveň bylo patrné výraznější zlepšení v jednotlivých parametrech při kontrolním vyšetření. V korelaci s klinickým vyšetřením řeči vychází i výsledky logopedických testů, kde je patrné zlepšení při kontrolním vyšetření u obou vyšetřovaných skupin, ale jako statisticky velmi významné se jeví u skupiny dětí vychovávaných v jednom jazyku. Závěr: Na základě výsledků jsme prokázali, že bilingvní výchova v raném věku negativně ovlivňuje následnou rehabilitaci řeči u dětí se stanovenou diagnózou vývojová dysfázie. U této skupiny dětí preferujeme volbu jednoho jazyka.

Introduction: The specific language impairment in bilingual children is a very difficult topic. There is a lack of studies related to specific language impairment in bilingual children. There is no study in the Czech population so far. The aim of our study was to analyze a group of bilingual children with specific language impairment. Patients and Methods: We analyzed a group of bilingual children with specific language impairment. The results were compared to the group of monolingual children with the same diagnosis. Both groups underwent clinical speech examination and clinical speech tests. Results were compared and statistically analyzed. For statistical evaluation was used T- test. Results: The results of entry examination were better in monolingual children and they have shown a better outcome of tests at follow up examination. The results of clinical examination of the speech correlated to results of clinical tests. Conclusion: Based on statistical analysis we proved that bilingual education has a negative impact on speech rehabilitation in children with specific language impairment.

Foniatrická klinika 1 LF UK a VFN Praha

Specific language impairment in bilingual children