• Je něco špatně v tomto záznamu ?

Vliv noční práce na výskyt kardiovaskulárních onemocnění zdravotníků
[Effect of night work on occurrence of cardiovascular diseases in health professionals]

M. Šavelová, M. Nakládalová, E. Sovová, L. Štěpánek, M. Sovová, L. Štěpánek, M. Janošíková

. 2018 ; 70 (3-4) : 94-98.

Jazyk čeština Země Česko

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc19048480

Digitální knihovna NLK
Zdroj

E-zdroje Online

Úvod: Zdraví zdravotníků je vystaveno řadě rizikových faktorů, ke kterým se řadí i noční práce. Cílem předkládané studie bylo zhodnotit, zda se liší výskyt endpointu kardiovaskulárních onemocnění (EP) u zdravotníků vykonávajících a nevykonávajících noční práci, a to i s ohledem na dříve stanovené riziko vzniku kardiovaskulárního onemocnění (KVO). Metodika: V roce 2002–2007 byla u 3 210 zaměstnanců velké nemocnice stanovena míra rizika vzniku KVO podle Framinghamské studie. Pro další hodnocení byla vybrána skupina zdravotníků, kteří měli stanovené riziko KVO nad 10 % (n = 240). U těchto osob byly zjišťovány informace o výskytu EP po 10–15 letech, data byla přístupná u 175 osob. K tomuto souboru byl k odstranění vlivu věku a pohlaví vybrán metodou přizpůsobení (matching) kontrolní soubor 175 osob s rizikem vzniku KVO pod 10 %. Byl srovnáván výskyt EP u pracujících v noci a u nepracujících v noci i s ohledem na celkové riziko KVO. Výsledky: V souboru 175 pracovníků s rizikem KVO nad 10 % bylo 73 osob pracujících v noci, EP byl zaznamenán u 19,2 % z nich. Ve skupině 102 zdravotníků, nepracujících v noci byl zaznamenán EP u 16,7 %, rozdíl nebyl signifikantní. V kontrolním souboru vykonávalo noční práci 82 osob, EP byl zjištěn u 11,0 % z nich, 93 osob tohoto souboru noční práci nevykonávalo, EP byl shledán u 10,8 %, rozdíl nebyl statisticky významný. Větší rozdíl ve výskytu EP byl při srovnání skupiny pracovníků s rizikem KVO nad 10 % a navíc konajících noční služby (19,2 %) se skupinou osob s rizikem KVO pod 10 % a bez nočních služeb (10,7 %), ale ani tento rozdíl nebyl signifikantní (p = 0,1255). Závěr: Výskyt EP byl vyšší ve skupině pracujících v noci zejména ve spojení s dalšími rizikovými faktory KVO, rozdíly však nebyly statisticky významné. Omezením studie jsou zejména malé počty osob v jednotlivých skupinách. Problematika vyžaduje další zkoumání.

Introduction: Healthcare professionals are exposed to a number of risk factors, including night work. The present study aimed to assess whether the incidence of cardiovascular disease endpoints (EP) differs in night work performing and non-performing healthcare professionals, with respect to the previously established risk of developing cardiovascular disease (CVD). Methods: To a sample of 3,210 workers of a large hospital, a risk of CVD was assigned according to the Framingham heart study between 2002 and 2007. For further evaluation, a group of healthcare professionals who had a given CVD risk above 10% (n = 240) was selected. In these individuals, data on the occurrence of EP in previous 10-15 years were found, the data were accessible to 175 people. A control group of 175 workers with a CVD risk below 10% was added to remove the influence of age and gender. The incidence of EP was compared in those performing and non-performing night work with regard to the overall risk of CVD. Results: In the group of 175 workers with CVD risk above 10%, there were 73 persons working at night, EP was recorded in 19.2% of them. In 102 night work non-performing healthcare professionals, the EP was recorded in 16.7% of them, the difference was not significant. In the control group, 82 healthcare professionals worked at night, 11.0% of them had EP, whereas 93 professionals of the group did not work at night, the EP was found at 10.8% of them, the difference was not statistically significant. A greater difference in the occurrence of EP was found when compared the EP incidence in a sample of night work performing professionals with CVD risk over 10% (19.2%) with a sample of night work non-performing professionals with CVD risk below 10% (10.7%), however, the difference was not significant (p = 0.1255) either. Conclusion: The incidence of EP was higher in night working healthcare professionals, especially in a connection with other risk factors of CVD, but the differences were not statistically significant. The limitation of the study is a small number of individuals in both groups. This issue requires further investigation.

Effect of night work on occurrence of cardiovascular diseases in health professionals

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc19048480
003      
CZ-PrNML
005      
20200305162723.0
007      
ta
008      
200219s2018 xr f 000 0|cze||
009      
AR
040    __
$a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Šavelová, Michaela $u Klinika pracovního lékařství, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc $7 xx0235242
245    10
$a Vliv noční práce na výskyt kardiovaskulárních onemocnění zdravotníků / $c M. Šavelová, M. Nakládalová, E. Sovová, L. Štěpánek, M. Sovová, L. Štěpánek, M. Janošíková
246    31
$a Effect of night work on occurrence of cardiovascular diseases in health professionals
520    3_
$a Úvod: Zdraví zdravotníků je vystaveno řadě rizikových faktorů, ke kterým se řadí i noční práce. Cílem předkládané studie bylo zhodnotit, zda se liší výskyt endpointu kardiovaskulárních onemocnění (EP) u zdravotníků vykonávajících a nevykonávajících noční práci, a to i s ohledem na dříve stanovené riziko vzniku kardiovaskulárního onemocnění (KVO). Metodika: V roce 2002–2007 byla u 3 210 zaměstnanců velké nemocnice stanovena míra rizika vzniku KVO podle Framinghamské studie. Pro další hodnocení byla vybrána skupina zdravotníků, kteří měli stanovené riziko KVO nad 10 % (n = 240). U těchto osob byly zjišťovány informace o výskytu EP po 10–15 letech, data byla přístupná u 175 osob. K tomuto souboru byl k odstranění vlivu věku a pohlaví vybrán metodou přizpůsobení (matching) kontrolní soubor 175 osob s rizikem vzniku KVO pod 10 %. Byl srovnáván výskyt EP u pracujících v noci a u nepracujících v noci i s ohledem na celkové riziko KVO. Výsledky: V souboru 175 pracovníků s rizikem KVO nad 10 % bylo 73 osob pracujících v noci, EP byl zaznamenán u 19,2 % z nich. Ve skupině 102 zdravotníků, nepracujících v noci byl zaznamenán EP u 16,7 %, rozdíl nebyl signifikantní. V kontrolním souboru vykonávalo noční práci 82 osob, EP byl zjištěn u 11,0 % z nich, 93 osob tohoto souboru noční práci nevykonávalo, EP byl shledán u 10,8 %, rozdíl nebyl statisticky významný. Větší rozdíl ve výskytu EP byl při srovnání skupiny pracovníků s rizikem KVO nad 10 % a navíc konajících noční služby (19,2 %) se skupinou osob s rizikem KVO pod 10 % a bez nočních služeb (10,7 %), ale ani tento rozdíl nebyl signifikantní (p = 0,1255). Závěr: Výskyt EP byl vyšší ve skupině pracujících v noci zejména ve spojení s dalšími rizikovými faktory KVO, rozdíly však nebyly statisticky významné. Omezením studie jsou zejména malé počty osob v jednotlivých skupinách. Problematika vyžaduje další zkoumání.
520    9_
$a Introduction: Healthcare professionals are exposed to a number of risk factors, including night work. The present study aimed to assess whether the incidence of cardiovascular disease endpoints (EP) differs in night work performing and non-performing healthcare professionals, with respect to the previously established risk of developing cardiovascular disease (CVD). Methods: To a sample of 3,210 workers of a large hospital, a risk of CVD was assigned according to the Framingham heart study between 2002 and 2007. For further evaluation, a group of healthcare professionals who had a given CVD risk above 10% (n = 240) was selected. In these individuals, data on the occurrence of EP in previous 10-15 years were found, the data were accessible to 175 people. A control group of 175 workers with a CVD risk below 10% was added to remove the influence of age and gender. The incidence of EP was compared in those performing and non-performing night work with regard to the overall risk of CVD. Results: In the group of 175 workers with CVD risk above 10%, there were 73 persons working at night, EP was recorded in 19.2% of them. In 102 night work non-performing healthcare professionals, the EP was recorded in 16.7% of them, the difference was not significant. In the control group, 82 healthcare professionals worked at night, 11.0% of them had EP, whereas 93 professionals of the group did not work at night, the EP was found at 10.8% of them, the difference was not statistically significant. A greater difference in the occurrence of EP was found when compared the EP incidence in a sample of night work performing professionals with CVD risk over 10% (19.2%) with a sample of night work non-performing professionals with CVD risk below 10% (10.7%), however, the difference was not significant (p = 0.1255) either. Conclusion: The incidence of EP was higher in night working healthcare professionals, especially in a connection with other risk factors of CVD, but the differences were not statistically significant. The limitation of the study is a small number of individuals in both groups. This issue requires further investigation.
650    _2
$a lidé $7 D006801
650    _2
$a personál nemocniční $7 D010564
650    _2
$a vliv směnného provozu na zdraví $7 D014940
650    _2
$a noční péče o pacienty $7 D009551
650    12
$a kardiovaskulární nemoci $x etiologie $7 D002318
650    _2
$a rizikové faktory $7 D012307
650    _2
$a klinická studie jako téma $7 D000068456
653    00
$a noční práce
653    00
$a kardiovaskulární riziko
653    00
$a kardiovaskulární endpoint
700    1_
$a Nakládalová, Marie $u Klinika pracovního lékařství, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc $7 stk2008428573
700    1_
$a Sovová, Eliška, $u Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc $d 1960- $7 mzk2004257426
700    1_
$a Štěpánek, Ladislav $u Klinika pracovního lékařství, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc $7 xx0224068
700    1_
$a Sovová, Markéta $u Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc $7 xx0224226
700    1_
$a Štěpánek, Lubomír $u Ústav biofyziky a informatiky, 1. LF Univerzity Karlovy $7 xx0245289
700    1_
$a Janošíková, Magdaléna. $u Klinika pracovního lékařství, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc $7 xx0245281
773    0_
$w MED00011063 $t Pracovní lékařství $x 0032-6291 $g Roč. 70, č. 3-4 (2018), s. 94-98
856    41
$u https://www.prolekare.cz/casopisy/pracovni-lekarstvi/2018-3-4-2/vliv-nocni-prace-na-vyskyt-kardiovaskularnich-onemocneni-zdravotniku-108420 $y plný text volně dostupný
910    __
$a ABA008 $b B 424 $c 888 $y p $z 0
990    __
$a 20200219 $b ABA008
991    __
$a 20200305163138 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1495410 $s 1087218
BAS    __
$a 3
BAS    __
$a PreBMC
BMC    __
$a 2018 $b 70 $c 3-4 $d 94-98 $i 0032-6291 $m Pracovní lékařství $x MED00011063 $y 108420
LZP    __
$c NLK109 $d 20200305 $b NLK111 $a Meditorial-20200219

Najít záznam

Citační ukazatele

Nahrávání dat ...

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...