Úvod: U některých pacientů se symptomatickou aortální stenózou se provádí sternotomie, která se někdy nedokončí, pokud se během výkonu nečekaně zjistí přítomnost těžké kalcifikace aorty. Cílem této studie je popsat naše zkušenosti a analyzovat příčiny postižení, jeho léčbu i výsledky našich pacientů. Metody: Naše studie byla retrospektivní. V době od ledna 2010 do prosince 2017 jsme provedli kardiochirurgický výkon u 10 565 jedinců; z tohoto počtu nebyla sternotomie dokončena u 27 pacientů (0,3 %), z nichž sedm mělo těžkou aortální stenózu. Důvodem pro nedokončení výkonu byla během výkonu nečekaně zjištěná těžká kalcifikace vzestupné aorty, která znemožnila cross-clamping aorty. Po nedokončené sternotomii byla na základě rozhodnutí kardiologického týmu u dvou pacientů zahájena konzervativní léčba a u pěti pacientů byla provedena katetrizační náhrada aortální chlopně. Průměrná a střední délka sledování byla 33 ± 20, resp. 39 (0–54) měsíců. Výsledky: Průměrná a střední doba mezi nedokončenou sternotomií a další intervencí byla 2,6 ± 1,4, resp. 2 (1–5 ) měsíce; v tomto období nedošlo k žádnému úmrtí. Během dlouhodobého sledování zemřeli celkem čtyři ze sedmi pacientů (57,14 %); jednalo se o oba pacienty (100 %) s indikací ke konzervativní léčbě a o dva z pěti pacientů (40 %) s indikací ke katetrizační náhradě aortální chlopně. Výsledky: Nedokončená sternotomie byla spojena s vyšší nemocniční i dlouhodobou mortalitou. Přes poměrně vyšší dlouhodobou mortalitu měla katetrizační náhrada aortální chlopně příznivější vliv na přežití ve srovnání s pacienty s indikací pouze ke konzervativní léčbě. Preventivní strategii u těchto vysoce rizikových pacientů by mohlo představovat provedení předoperačního vyšetření hrudníku výpočetní tomografií.

Introduction: Some patients with symptomatic aortic stenosis undergo sternotomy and have the operation aborted because of intraoperative discovery of unexpected severe calcifi cation of the aorta. The aim of this study is to present our experience and analyze the causes, the management, and the outcomes of these patients. Methods: This is a retrospective study. Between January 2010 and December 2017 10565 patients underwent cardiac surgery, 27 patients (0.3%) had aborted sternotomy, of whom seven patients with severe aortic stenosis. The reason was unexpected intraoperative discovery of severe calcifi ed ascending aorta that precluded placing of an aortic cross-clamp. Following the aborted sternotomy, based on the heart team’s decision, 2 patients were referred for conservative treatment, 5 patients underwent transcatheter aortic valve replacement. The mean and median follow-up times were 33 ± 20 and 39 (0–54) months respectively. Results: Mean and median time between the aborted sternotomy and the next intervention were 2.6 ± 1.4 and 2 (1–5) months respectively with no mortality within this period. The total long-term mortality was 4/7 patients (57.14%). Both patients (100%) who were referred for conservative treatment, as well as two of the fi ve patients (40%) that had undergone TAVR, died during follow- -up. Conclusions: Aborted sternotomy had higher hospital and long-term mortality. Transcatheter aortic valve replacement, despite the relative high long-term mortality, had a better effect on the survival compared to the patients who were offered only conservative treatment. A preventive strategy in these high risk patients might be based on routine preoperative chest computer tomography imaging.

Department of Cardiac Surgery Medical Faculty of Comenius University National Institute of Cardiovascular Diseases Bratislava Slovakia

Citace poskytuje Crossref.org

Literatura