• Something wrong with this record ?

Použití repetitivní transkraniální magnetické stimulace v terapii psychogenního přejídání. Dvojitě slepá randomizovaná studie
[Repetitive transcranial magnetic stimulation in treatment of binge eating disorder. A double blind placebo controlled study]

Katarína Jaššová, Jakub Albrecht, Martin Anders, Hana Papežová

. 2020 ; 116 (1) : 7-15.

Language Czech Country Czech Republic

Document type Research Support, Non-U.S. Gov't, Randomized Controlled Trial

Digital library NLK
Source

E-resources Online

Cíl: Psychogenní přejídání je nejčastější nemocí ze spektra poruch příjmu potravy s prevalencí až 7,8 %. Jedná se o onemocnění často spojené s nadváhou až obezitou. Terapie psychogenního přejídání spočívá zejména v režimové terapii, psychoterapii, případně farmakoterapii. Recentně se jako nadějná léčebná metoda jeví repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS), která je v současnosti účinně využívána například k terapii rezistentní deprese. Vzhledem k její neinvazivnosti, dobré snášenlivosti a minimu nežádoucích účinků se hledá její další využití. Jednou z cílových skupin jsou právě poruchy příjmu potravy. Hlavním experimentálním místem stimulace u psychogenního přejídání je levý dorsolaterální prefrontální kortex, který je zodpovědný za kontrolu impulzů a bažení po jídle. Cílem studie bylo prokázání účinnosti rTMS na snížení bažení po jídle u psychogenního přejídání. Materiál a metoda: Jde o randomizovanou dvojitě zaslepenou placebo kontrolovanou studii. Aktivní skupina byla stimulována vysokofrekvenční rTMS, s parametry stimulace: frekvence 10 Hz, 1500 pulzů, 107s meziinterval, 100 % minimálního motorického prahu, 10 stimulačních sezení. Kontrolní skupina byla stimulována shamovou cívkou. Obě skupiny vyplnily dotazníky FCQ-S a FCQ-T před stimulací, po 10. sezení a měsíc po ukončení stimulace. Výsledky: Pro dotazník FCQ-S jsme zaznamenali statisticky významný pokles bažení ihned po ukončení stimulace (p = 0,0168), zatímco v měsíčním sledování byl pokles bažení nesignifikantní (p = 0,2184). Při sledování poklesu bažení pomocí dotazníku FCQ-T dochází k statisticky významné změně jak hned po ukončení stimulace (p = 0,0114), tak po měsíci (p = 0,0368). V porování s placebem jde však o nevýznamné rozdíly, kromě měsíčního sledování bažení dotazníkem FCQ-T, kdy je pokles bažení u kontrolní skupiny signifikantní proti aktivně stimulovaným pacientům (p = 0,0111). Závěr: Lze konstatovat, že po terapii vysokofrekvenční transkraniální magnetickou stimulací došlo k poklesu bažení po jídle, avšak rozdíl mezi skupinou pacientů stimulovaných reálnou a shamovou cívkou byl nesignifikantní.

Introduction: Among eating disorders, the binge eating is the most common disorder with prevalence to 7,8%. It is frequently connected with overweight, or obesity. Current treatment of binge eating is based on psychotherapy, pharmacotherapy and regime approach. Recently, repetitive transcranial magnetic stimulation appears as hopeful therapeutic method, for example used with success as an alternative therapy to treatment of resistant major depresion. Because of its non-invasiveness, good tolerability and minimal side effects, new options of its use are studied. It seems to be a promising therapeutic method for treatment of eating disorders. Dorsolateral prefrontal cortex is considered as main experimental target of stimulation for treatment of binge eating disorder. The target of study was to prove that rTMS can significantly reduce craving for food in patients with binge eating disorder. Methods: Study was conceived randomized double-blind placebo controlled. The active group was stimulated by high-frequency rTMS, with stimulation parameters: frequency 10Hz, 1500 pulses, 107s inter-train, 100% minimal motor threshold and 10 sessions of stimulation. The control grooup was stimulated by sham rTMS coil. Both groups completed FCQ-S and FCQ-T questionnaire before stimulation, after 10. session and one month after 10. session. Results: We noticed statistically significant decrease of craving in FCQ-S questionnaire after 10. session of stimulation (p = 0,0168) and non-significant decrease after a month (p = 0,2184). For FCQ-T questionnaire, the change in craving was significant in both cases, after 10. session and after a month (p = 0,0114, p = 0,0368). When we compared results with control group, they were insignificant, except the situation after month in FCQ-T evaluation, when in control group, craving was significantly more reduced, than in stimulated group (p = 0,0111). Conclusion: We are able to tell, that the therapy by high-frequency rTMS can significantly reduce craving among patient with binge eating disorder. However, the difference between real rTMS and sham rTMS group was insignificant.

Repetitive transcranial magnetic stimulation in treatment of binge eating disorder. A double blind placebo controlled study

Bibliography, etc.

Literatura

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc20000240
003      
CZ-PrNML
005      
20201218170344.0
007      
ta
008      
200329s2020 xr ad f 000 0|cze||
009      
AR
040    __
$a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Jaššová, Katarína, $d 1987- $7 xx0246236 $u Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze
245    10
$a Použití repetitivní transkraniální magnetické stimulace v terapii psychogenního přejídání. Dvojitě slepá randomizovaná studie / $c Katarína Jaššová, Jakub Albrecht, Martin Anders, Hana Papežová
246    31
$a Repetitive transcranial magnetic stimulation in treatment of binge eating disorder. A double blind placebo controlled study
504    __
$a Literatura
520    3_
$a Cíl: Psychogenní přejídání je nejčastější nemocí ze spektra poruch příjmu potravy s prevalencí až 7,8 %. Jedná se o onemocnění často spojené s nadváhou až obezitou. Terapie psychogenního přejídání spočívá zejména v režimové terapii, psychoterapii, případně farmakoterapii. Recentně se jako nadějná léčebná metoda jeví repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS), která je v současnosti účinně využívána například k terapii rezistentní deprese. Vzhledem k její neinvazivnosti, dobré snášenlivosti a minimu nežádoucích účinků se hledá její další využití. Jednou z cílových skupin jsou právě poruchy příjmu potravy. Hlavním experimentálním místem stimulace u psychogenního přejídání je levý dorsolaterální prefrontální kortex, který je zodpovědný za kontrolu impulzů a bažení po jídle. Cílem studie bylo prokázání účinnosti rTMS na snížení bažení po jídle u psychogenního přejídání. Materiál a metoda: Jde o randomizovanou dvojitě zaslepenou placebo kontrolovanou studii. Aktivní skupina byla stimulována vysokofrekvenční rTMS, s parametry stimulace: frekvence 10 Hz, 1500 pulzů, 107s meziinterval, 100 % minimálního motorického prahu, 10 stimulačních sezení. Kontrolní skupina byla stimulována shamovou cívkou. Obě skupiny vyplnily dotazníky FCQ-S a FCQ-T před stimulací, po 10. sezení a měsíc po ukončení stimulace. Výsledky: Pro dotazník FCQ-S jsme zaznamenali statisticky významný pokles bažení ihned po ukončení stimulace (p = 0,0168), zatímco v měsíčním sledování byl pokles bažení nesignifikantní (p = 0,2184). Při sledování poklesu bažení pomocí dotazníku FCQ-T dochází k statisticky významné změně jak hned po ukončení stimulace (p = 0,0114), tak po měsíci (p = 0,0368). V porování s placebem jde však o nevýznamné rozdíly, kromě měsíčního sledování bažení dotazníkem FCQ-T, kdy je pokles bažení u kontrolní skupiny signifikantní proti aktivně stimulovaným pacientům (p = 0,0111). Závěr: Lze konstatovat, že po terapii vysokofrekvenční transkraniální magnetickou stimulací došlo k poklesu bažení po jídle, avšak rozdíl mezi skupinou pacientů stimulovaných reálnou a shamovou cívkou byl nesignifikantní.
520    9_
$a Introduction: Among eating disorders, the binge eating is the most common disorder with prevalence to 7,8%. It is frequently connected with overweight, or obesity. Current treatment of binge eating is based on psychotherapy, pharmacotherapy and regime approach. Recently, repetitive transcranial magnetic stimulation appears as hopeful therapeutic method, for example used with success as an alternative therapy to treatment of resistant major depresion. Because of its non-invasiveness, good tolerability and minimal side effects, new options of its use are studied. It seems to be a promising therapeutic method for treatment of eating disorders. Dorsolateral prefrontal cortex is considered as main experimental target of stimulation for treatment of binge eating disorder. The target of study was to prove that rTMS can significantly reduce craving for food in patients with binge eating disorder. Methods: Study was conceived randomized double-blind placebo controlled. The active group was stimulated by high-frequency rTMS, with stimulation parameters: frequency 10Hz, 1500 pulses, 107s inter-train, 100% minimal motor threshold and 10 sessions of stimulation. The control grooup was stimulated by sham rTMS coil. Both groups completed FCQ-S and FCQ-T questionnaire before stimulation, after 10. session and one month after 10. session. Results: We noticed statistically significant decrease of craving in FCQ-S questionnaire after 10. session of stimulation (p = 0,0168) and non-significant decrease after a month (p = 0,2184). For FCQ-T questionnaire, the change in craving was significant in both cases, after 10. session and after a month (p = 0,0114, p = 0,0368). When we compared results with control group, they were insignificant, except the situation after month in FCQ-T evaluation, when in control group, craving was significantly more reduced, than in stimulated group (p = 0,0111). Conclusion: We are able to tell, that the therapy by high-frequency rTMS can significantly reduce craving among patient with binge eating disorder. However, the difference between real rTMS and sham rTMS group was insignificant.
650    12
$a bulimia $x epidemiologie $x terapie $7 D002032
650    _2
$a prevalence $7 D015995
650    _2
$a transkraniální magnetická stimulace $x metody $x přístrojové vybavení $7 D050781
650    _2
$a craving $x účinky záření $7 D066249
650    _2
$a výsledek terapie $7 D016896
650    _2
$a placebo efekt $7 D015990
650    _2
$a lidé $7 D006801
650    _2
$a ženské pohlaví $7 D005260
650    _2
$a dospělí $7 D000328
650    _2
$a dvojitá slepá metoda $7 D004311
655    _2
$a práce podpořená grantem $7 D013485
655    _2
$a randomizované kontrolované studie $7 D016449
700    1_
$a Albrecht, Jakub $7 xx0227775 $u Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze
700    1_
$a Anders, Martin, $d 1970- $7 jn20001103567 $u Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze
700    1_
$a Papežová, Hana, $d 1953- $7 jn20001005414 $u Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze
773    0_
$t Česká a slovenská psychiatrie $x 1212-0383 $g Roč. 116, č. 1 (2020), s. 7-15 $w MED00010990
856    41
$u http://www.cspsychiatr.cz/dwnld/CSP_2020_1_7_15.pdf $y domovská stránka časopisu
910    __
$a ABA008 $b A 504 $c 617 $y p $z 0
990    __
$a 20200329153114 $b ABA008
991    __
$a 20201218170337 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1507133 $s 1090201
BAS    __
$a 3
BMC    __
$a 2020 $b 116 $c 1 $d 7-15 $i 1212-0383 $m Česká a slovenská psychiatrie $x MED00010990
LZP    __
$c NLK125 $d 20201218 $a NLK 2020-13/dk

Find record

Citation metrics

Loading data ...

Archiving options

Loading data ...