• Je něco špatně v tomto záznamu ?

Repetitivní transkraniální magnetická stimulace v léčbě závislosti na stimulanciích
[Repetitive transcranial magnetic stimulation in stimulants addiction treatment]

Tomáš Skřont, Martin Hýža, Libor Ustohal

. 2020 ; 116 (1) : 38-46.

Jazyk čeština Země Česko

Typ dokumentu přehledy, práce podpořená grantem

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc20000297

Digitální knihovna NLK
Zdroj

E-zdroje Online

V České republice i ve světě je závislost na stimulanciích neutichajícím problémem, jehož léčba je komplikovaná řadou faktorů, jako je nedostatečně podpůrné sociální zázemí pacientů, impulzivita a také přetrvávající silný craving. Úspěšnost léčby je poměrně nízká a prozatím neexistuje specifická farmakoterapie této závislosti. Repetitivní transkraniální magnetická stimulace je neinvazivní terapeutickou metodou schválenou v léčbě rezistentních neuropsychiatrických diagnóz, a v posledních letech je zkoumána mimo jiné i na poli závislostních poruch. Cílem tohoto přehledového článku je poskytnout čtenáři přehled doposud publikovaných studií zabývajících se možným využitím repetitivní transkraniální magnetické stimulace u pacientů závislých na stimulanciích. Studiem literatury bylo identifikováno 12 původních studií zabývajících se touto problematikou (z toho 8 studií u závislosti na kokainu a 4 na metamfetaminu). V parametrech stimulace převládala vysokofrekvenční stimulace dorsolaterálního prefrontálního kortexu klasickou cívkou ve tvaru čísla 8 ("figure of eight coil"). Někteří autoři využili možnosti theta burst stimulace, případně hluboké transkraniální magnetické stimulace pomocí tzv. H-coil. Nejčastěji byl hodnocen craving po vystavení subjektů podnětům souvisejícím s drogou (v angličtině "cue-induced craving"). Celkem 5 studií zahrnovalo také kontrolní skupinu stimulovanou shamovou (placebo) stimulací - důležitý faktor v eliminaci možného placebo efektu samotné stimulace oproti běžné léčbě. Studie se navzájem výrazně lišily v parametrech stimulace (frekvence, intenzita, cílová struktura, celkový počet stimulů atd.) a předložené výsledky jsou ne zcela konzistentní, zároveň je častou limitací nízký počet participantů. Většina publikovaných studií ale určitý efekt rTMS na craving nebo užívání stimulancií ukázala. Slibné výsledky přinesly i kvalitní studie s dvojitým zaslepením. Výsledky tedy celkově ukazují, že rTMS může být účinnou metodou při léčbě závislosti na stimulanciích. Zaslepených studií s kontrolní skupinou se shamovou stimulací je ale zatím nedostatek. K potvrzení účinnosti metody a také délky trvání efektu tedy bude nutno doplnit další kontrolované dvojitě zaslepené studie s dostatečným počtem subjektů. Užitečnou modalitou na tomto poli mohou být do budoucna intenzifikované protokoly, kdy stimulace probíhá několikrát za den, a jsme tedy schopni aplikovat větší celkový počet pulsů za kratší celkový čas terapie.

Stimulants use disorder is an emerging issue in the Czech Republic and even worldwide. The treatment of this condition is complicated by multiple factors as insufficient social background, impulsivity and intense craving. The treatment remains often unsuccessful and there is no specific pharmacological treatment so far. Repetitive transcranial magnetic stimulation is a noninvasive therapeutic method well known and approved in the treatment of treatment-ressistent psychiatric disorders. In the last decade, the possibility of implementing this method to the substance use disorders (SUD) treatment has been explored. This review aims to provide an insight to the evidence published on the field of rTMS in patients using stimulants. 12 original studies were identified by the literature research (8 of cocaine use disorder and 4 of methamphetamine use disorder). The high frequency stimulation of dorsolateral prefrontal cortex delivered by common figure of eight coil was used by the majority of researchers. Some of the others used the theta burst stimulation, or deep transcranial magnetic stimulation delivered by H-coil. Cue-induced craving (craving after exposing the subjects to a drug related cue) was evaluated in most papers. A control group stimula-ted by a sham stimulation was included in 5 studies. Sham stimulation plays an important role in rTMS research as it can distinguish the placebo effect of the stimulation itself. Presented studies differed widely in stimulation protocols (frequency, intensity, stimulated area, total number of pulses etc.) and provided results remain inconsistent. Low numbers of subjects stand for limit as well. However, most studies presented at least some effect of rTMS on either craving or stimulants use. Also, well designed double-blind studies revealed promising results. The results of reviewed trials provide a promising perspective that rTMS can be an effective method in stimulants use disorder treatment. However, the number of double-blind sham-controlled trials remains insufficient. More controlled double-blind trials with larger number of participants need to be completed. Intensified protocols may come in handy for future as they allow researchers to deliver larger total number of pulses in shorter period.

Repetitive transcranial magnetic stimulation in stimulants addiction treatment

Bibliografie atd.

Literatura

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc20000297
003      
CZ-PrNML
005      
20201218172853.0
007      
ta
008      
200330s2020 xr f 000 0|cze||
009      
AR
040    __
$a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Skřont, Tomáš, $d 1990- $7 xx0238032 $u Oddělení psychiatrické FN, Ostrava; LF MU, Brno
245    10
$a Repetitivní transkraniální magnetická stimulace v léčbě závislosti na stimulanciích / $c Tomáš Skřont, Martin Hýža, Libor Ustohal
246    31
$a Repetitive transcranial magnetic stimulation in stimulants addiction treatment
504    __
$a Literatura
520    3_
$a V České republice i ve světě je závislost na stimulanciích neutichajícím problémem, jehož léčba je komplikovaná řadou faktorů, jako je nedostatečně podpůrné sociální zázemí pacientů, impulzivita a také přetrvávající silný craving. Úspěšnost léčby je poměrně nízká a prozatím neexistuje specifická farmakoterapie této závislosti. Repetitivní transkraniální magnetická stimulace je neinvazivní terapeutickou metodou schválenou v léčbě rezistentních neuropsychiatrických diagnóz, a v posledních letech je zkoumána mimo jiné i na poli závislostních poruch. Cílem tohoto přehledového článku je poskytnout čtenáři přehled doposud publikovaných studií zabývajících se možným využitím repetitivní transkraniální magnetické stimulace u pacientů závislých na stimulanciích. Studiem literatury bylo identifikováno 12 původních studií zabývajících se touto problematikou (z toho 8 studií u závislosti na kokainu a 4 na metamfetaminu). V parametrech stimulace převládala vysokofrekvenční stimulace dorsolaterálního prefrontálního kortexu klasickou cívkou ve tvaru čísla 8 ("figure of eight coil"). Někteří autoři využili možnosti theta burst stimulace, případně hluboké transkraniální magnetické stimulace pomocí tzv. H-coil. Nejčastěji byl hodnocen craving po vystavení subjektů podnětům souvisejícím s drogou (v angličtině "cue-induced craving"). Celkem 5 studií zahrnovalo také kontrolní skupinu stimulovanou shamovou (placebo) stimulací - důležitý faktor v eliminaci možného placebo efektu samotné stimulace oproti běžné léčbě. Studie se navzájem výrazně lišily v parametrech stimulace (frekvence, intenzita, cílová struktura, celkový počet stimulů atd.) a předložené výsledky jsou ne zcela konzistentní, zároveň je častou limitací nízký počet participantů. Většina publikovaných studií ale určitý efekt rTMS na craving nebo užívání stimulancií ukázala. Slibné výsledky přinesly i kvalitní studie s dvojitým zaslepením. Výsledky tedy celkově ukazují, že rTMS může být účinnou metodou při léčbě závislosti na stimulanciích. Zaslepených studií s kontrolní skupinou se shamovou stimulací je ale zatím nedostatek. K potvrzení účinnosti metody a také délky trvání efektu tedy bude nutno doplnit další kontrolované dvojitě zaslepené studie s dostatečným počtem subjektů. Užitečnou modalitou na tomto poli mohou být do budoucna intenzifikované protokoly, kdy stimulace probíhá několikrát za den, a jsme tedy schopni aplikovat větší celkový počet pulsů za kratší celkový čas terapie.
520    9_
$a Stimulants use disorder is an emerging issue in the Czech Republic and even worldwide. The treatment of this condition is complicated by multiple factors as insufficient social background, impulsivity and intense craving. The treatment remains often unsuccessful and there is no specific pharmacological treatment so far. Repetitive transcranial magnetic stimulation is a noninvasive therapeutic method well known and approved in the treatment of treatment-ressistent psychiatric disorders. In the last decade, the possibility of implementing this method to the substance use disorders (SUD) treatment has been explored. This review aims to provide an insight to the evidence published on the field of rTMS in patients using stimulants. 12 original studies were identified by the literature research (8 of cocaine use disorder and 4 of methamphetamine use disorder). The high frequency stimulation of dorsolateral prefrontal cortex delivered by common figure of eight coil was used by the majority of researchers. Some of the others used the theta burst stimulation, or deep transcranial magnetic stimulation delivered by H-coil. Cue-induced craving (craving after exposing the subjects to a drug related cue) was evaluated in most papers. A control group stimula-ted by a sham stimulation was included in 5 studies. Sham stimulation plays an important role in rTMS research as it can distinguish the placebo effect of the stimulation itself. Presented studies differed widely in stimulation protocols (frequency, intensity, stimulated area, total number of pulses etc.) and provided results remain inconsistent. Low numbers of subjects stand for limit as well. However, most studies presented at least some effect of rTMS on either craving or stimulants use. Also, well designed double-blind studies revealed promising results. The results of reviewed trials provide a promising perspective that rTMS can be an effective method in stimulants use disorder treatment. However, the number of double-blind sham-controlled trials remains insufficient. More controlled double-blind trials with larger number of participants need to be completed. Intensified protocols may come in handy for future as they allow researchers to deliver larger total number of pulses in shorter period.
650    12
$a poruchy spojené s užíváním amfetaminu $x epidemiologie $x terapie $7 D019969
650    _2
$a poruchy spojené s užíváním kokainu $x epidemiologie $x terapie $7 D019970
650    _2
$a poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek $x epidemiologie $x terapie $7 D019966
650    _2
$a craving $x účinky záření $7 D066249
650    _2
$a výsledek terapie $7 D016896
650    _2
$a transkraniální magnetická stimulace $x metody $x přístrojové vybavení $7 D050781
650    _2
$a prefrontální mozková kůra $x účinky záření $7 D017397
650    _2
$a lidé $7 D006801
653    00
$a Ritalin, Concerta
655    _2
$a přehledy $7 D016454
655    _2
$a práce podpořená grantem $7 D013485
700    1_
$a Hýža, Martin $7 xx0106398 $u Oddělení psychiatrické FN, Ostrava
700    1_
$a Ustohal, Libor $7 xx0105774 $u LF MU, Brno; Psychiatrická klinika FN, Brno
773    0_
$t Česká a slovenská psychiatrie $x 1212-0383 $g Roč. 116, č. 1 (2020), s. 38-46 $w MED00010990
856    41
$u http://www.cspsychiatr.cz/dwnld/CSP_2020_1_38_46.pdf $y domovská stránka časopisu
910    __
$a ABA008 $b B 2802 $c 207 c $y p $z 0
990    __
$a 20200329152924 $b ABA008
991    __
$a 20201218172846 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1507409 $s 1090258
BAS    __
$a 3
BMC    __
$a 2020 $b 116 $c 1 $d 38-46 $i 1212-0383 $m Česká a slovenská psychiatrie $x MED00010990
LZP    __
$c NLK125 $d 20201218 $a NLK 2020-13/dk

Najít záznam

Citační ukazatele

Pouze přihlášení uživatelé

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...