Historicko-filosofická studie se zaměřuje na vývoj názorů Jana Amose Komenského na fenomén i symbol hry v proměnách přechodu od jeho prací didaktických k pansofickým. Hlavním cílem je analyzovat jeho definiční vymezení hry v obecné rovině i prozkoumat její využití v konkrétní lidské praxi, zejména té pedagogické. Sekundárním cílem je upozornit na pozapomenutou Komenského synkritickou metodu. Ke splnění těchto cílů je využita hermeneutická metoda s důrazem na kontexty výskytu klíčových slov v jednotlivých relevantních dílech a zaměřením na reinterpretaci pojmu schola ludus, který rezonuje i se současnými pokusy reformovat školství. Výsledkem je interpretace tohoto pojmu jako symbolu celkového chodu škol, kde hra představuje snadnost, příjemnost a absenci jakéhokoli nátlaku, to vše ovšem v rámci jasně pojmenovaného řádu. Za adekvátní výklad Komenského pojetí vlastního vyučování považujeme obrat „empaticky disciplinovaná hravá práce“. Často propagované pojetí schola ludus jako zábavné vyučování či hraní si ve škole tak považujeme za dezinterpretaci či neznalost skutečných Komenského myšlenek. Diskuse je zaměřena na dosavadní českou kinantropologickou produkci k tématu Komenský a hra, jakož i na hledání analogií s pozdější (světovou) ludologickou produkcí. V závěru aktualizujeme Komenského myšlenky a vyzdvihujeme zejména jeho propojení hravosti a vážnosti.

The historical and philosophical paper focuses on development of Comenius' opinions concerning both the phenomenon and symbol of the game in transformation of his didactic into pansophic works. To analyze his definition of the game generally and the use in concrete practice, especially pedagogical one, is the main aim. To remind a bit rusty method of synkrisis is the secondary aim. The hermeneutic method is used to reach these aims. Emphasis is put on contexts of occurrence of keys words in relevant works and reinterpretation of the concept schola ludus, resonating with current attempts to make reforms in the education system. Our interpretation comprehend this concept as the symbol of the whole school system where the game represents ease, pleasantness and absence of any kind of pressure, yet within clearly formulated set of rules. The phrase “empathetic and disciplined playful work” is adequate interpretation of schola ludus in teaching according to our research. We consider often promoted understanding of it as an entertaining teaching or playing during classes for misinterpretation or ignorance of real Comenius ́ thinking. Discussion is focused both on the Czech works concerning our topic from the field of kinanthropology and on searching for analogies with later world works from the field of ludology. Finally we update Comenius ́ thoughts and appreciate especially his combination of playfulness and seriousness.

Katedra základů kinantropologie a humanitních věd Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzita Karlova

John Amos Comenius and the phenomenon and symbol of the game

Literatura