Úvod: Retrosternální struma je zvětšená štítná žláza, která přesahuje minimálně polovinou svého objemu do mediastina. Indikací k operačnímu řešení je neefektivnost farmakologické léčby, mechanický syndrom, podezření na malignitu štítné žlázy a tyreotoxikóza. Zlatým diagnostickým standardem je provedení předoperační nativní výpočetní tomografie krku a mediastina. Operační výkon může být proveden z krčního přístupu, sternotomie či torakotomie. Metody: Cílem naší práce bylo zhodnocení vlastního souboru retrosternálních strum. V letech 2011–2019 bylo na III. chirurgické klinice FN Motol provedeno 1739 operací štítné žlázy. Retrospektivně jsme sledovali věk, pohlaví, retrosternální šíření, pooperační komplikace (zejména hypokalcemie, krvácení a poruchy hlasu) a histologické zhodnocení. Výsledky: Z celkového počtu 1739 operací štítné žlázy byla zjištěna retrosternální struma u 202 (19,2 %) pacientů. Sternotomii podstoupilo 31 pacientů. Ženy (61 %) převažovaly nad muži (39 %). Průměrná doba operace činila 125 minut. Nezaznamenali jsme žádné pooperační krvácení, které by si vyžádalo revizi na operačním sále. Přechodná hypokalcemie se laboratorně prokázala u 10 pacientů (32,3 %). Jednostranná paréza hlasivky byla zaznamenána u šesti pacientů (19,4 %), u tří pacientů (9,3 %) se jednalo o lézi trvalou. Jeden pacient zemřel záhy po operaci, v návaznosti na souběžně plánovaný kardiochirurgický výkon. Závěr: Odstranění retrosternálně uložené štítné žlázy je ve většině případů možné z krčního přístupu. Totální tyreoidektomie ze sternotomie je spojena s vyšší morbiditou a mortalitou, většími krevními ztrátami a delší dobou hospitalizace, ale nezvyšuje riziko dlouhodobých pooperačních komplikací. Výkony vyžadující sternotomii či torakotomii je vhodné provádět na pracovišti, které s těmito výkony má zkušenosti.

Introduction: Retrosternal goiter is an enlarged thyroid mass of which more than 50% is located in the mediastinum. Indications for surgery of retrosternal goiter include ineffective pharmacological treatment, mechanical syndrome, suspicion of malignancy and thyrotoxicosis. Computed tomography is the gold standard in the diagnosis of retrosternal goiter. The surgery can be performed from a cervical incision, using sternotomy or thoracotomy. Methods: The aim of our study was to evaluate our own group of retrosternal goiters. In 2011–2019, 1739 thyroid surgeries were performed at the 3rd Department of Surgery, University Hospital Motol, Prague. We retrospectively followed the age, gender, retrosternal spreading, postoperative complications (especially hypocalcemia, bleeding and dysphonia) and the definitive histological finding. Results: Retrosternal goiters were presented in 202 (19.2%) of the total of 1739 thyroid surgery patients. Sternotomy was performed in 31 patients. Women (61%) predominated over men (39%). The mean operating time was 125 minutes. We did not detect any serious postoperative bleeding necessitating surgical revision. Temporary hypocalcemia was observed in 10 patients (32%) based on laboratory testing. Unilateral iatrogenic vocal cord paresis was observed in 6 patients (19.4%) and was permanent in 3 patients (9.3%). One patient passed away soon after the operation, nevertheless the death was related to a simultaneously planned cardiothoracic procedure. Conclusion: The retrosternal goiter can be removed using the cervical approach in most cases. Total thyroidectomy using sternotomy is associated with higher morbidity and mortality, higher blood loss and longer hospital stay; nevertheless, it does not increase the risk of long-term postoperative complications. Procedures requiring sternotomy or thoracotomy should be done at centers experienced in these types of procedures.

3 chirurgická klinika 1 lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Praha

Retrosternal goiter