INTRODUCTION: It is hypothesized that systemically administered antibiotics penetrate wound sites more effectively during negative pressure wound therapy (NPWT). However, there is a lack of clinical data from patients who receive NPWT for deep sternal wound infection (DSWI) after open-heart surgery. Here, we evaluated vancomycin penetration into exudate in this patient group. PATIENTS AND METHODS: For this prospective observational study, we enrolled 10 consecutive patients treated with NPWT for post-sternotomy DSWI. On the first sampling day, serum and exudate samples were synchronously collected at 0 (pre-dose), 0.5, 1, 2, 3 and 6 h after vancomycin administration. On the following three consecutive days, additional samples were collected, only before vancomycin administration. RESULTS: The ratio of average vancomycin concentration in wound exudate to in serum was higher for free (unbound) (1.51 ± 0.53) than for total (bound + unbound) (0.91 ± 0.29) concentration (p = 0.049). The percentage of free vancomycin was higher in wound exudate than serum (0.79 ± 0.19 vs. 0.46 ± 0.16; p = 0.04). Good vancomycin wound penetration was maintained on the following three days (vancomycin trough exudate-to-serum concentration ratio > 1). The total hospital stay was significantly longer in patients with DSWI (46 ± 11.6 days) versus without DSWI (14 ± 11.7 days) (p < 0.001). There was no in-hospital or 90-day mortality. Two patients experienced late DSWI recurrence. All-cause mortality was 4.8% during a median follow-up of 2.5 years. CONCLUSION: Vancomycin effectively penetrates wound exudate in patients receiving NPWT for DSWI after open-heart surgery.The protocol for this study was registered at ClinicalTrials.gov on July 16, 2024 (NCT06506032).

• MeSH
• antibakteriální látky * farmakokinetika   aplikace a dávkování   MeSH
• exsudáty a transsudáty metabolismus   mikrobiologie   MeSH
• infekce chirurgické rány * MeSH
• kardiochirurgické výkony * škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• sternotomie * škodlivé účinky   MeSH
• sternum chirurgie   MeSH
• terapie ran pomocí řízeného podtlaku * metody   MeSH
• vankomycin * aplikace a dávkování   farmakokinetika   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH

BACKGROUND: Systemically administered antibiotics are thought to penetrate the wounds more effectively during negative pressure wound therapy (NPWT).To test this hypothesis total and free antibiotic concentrations were quantified in serum and wound exudate. METHODS: UHPLC-MS/MS methods were developed and validated for the determination of ceftazidime, cefepime, cefotaxime, cefuroxime, cefazolin, meropenem, oxacillin, piperacillin with tazobactam, clindamycin, ciprofloxacin, sulfamethoxazole/trimethoprim (cotrimoxazole), gentamicin, vancomycin, and linezolid. The unbound antibiotic fraction was obtained by ultrafiltration using a Millipore Microcon-30kda Centrifugal Filter Unit. Analysis was performed on a 1.7-μm Acquity UPLC BEH C18 2.1 × 100-mm column with a gradient elution. RESULTS: The validation was performed for serum, exudates and free fractions. For all matrices, requirements were met regarding linearity, precision, accuracy, limit of quantitation, and matrix effect. The coefficient of variation was in the range of 1.2-13.6%.and the recovery 87.6-115.6%, respectively. Among the 29 applications of antibiotics thus far, including vancomycin, clindamycin, ciprofloxacin, oxacillin, cefepime, cefotaxime, cotrimoxazole, and gentamicin, total and free antibiotic concentrations in serum and exudate were correlated. CONCLUSION: This method can accurately quantify the total and free concentrations of 16 antibiotics. Comparison of concentration ratios between serum and exudates allows for monitoring individual antibiotics' penetration capacity in patients receiving NPWT.

• MeSH
• antibakteriální látky MeSH
• cefepim MeSH
• cefotaxim MeSH
• chromatografie kapalinová metody   MeSH
• ciprofloxacin MeSH
• exsudáty a transsudáty MeSH
• gentamiciny MeSH
• infekce v ráně * MeSH
• klindamycin MeSH
• kombinace léků trimethoprim a sulfamethoxazol MeSH
• lidé MeSH
• oxacilin MeSH
• sternotomie MeSH
• tandemová hmotnostní spektrometrie metody   MeSH
• terapie ran pomocí řízeného podtlaku * MeSH
• vankomycin MeSH
• vysokoúčinná kapalinová chromatografie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Střední sternotomie je nejčastěji používaným přístupem v otevřené kardiochirurgii. Stejně jako u jiných operací jsou infekce v místě operace známým jevem. Morbidita však závisí na hloubce infekce. Povrchové infekce rány lze zvládnout konzervativně, avšak hluboké infekce sternální rány vyžadují agresivní přístup, aby se zabránilo katastrofální mediastinitidě. Proto byla provedena tato studie s cílem klasifikovat infekci sternotomické rány a vypracovat algoritmus léčby povrchových a hlubokých infekcí. Materiál a metody: V období od ledna 2016 do srpna 2021 bylo studováno 25 pacientů, kteří měli infekci sternotomické rány. Tyto infekce rány byly klasifikovány jako povrchové nebo hluboké infekce sternotomické rány. Výsledky: V roce 2016 byla provedena analýza sternální stěny a jejího povrchu: Povrchové infekce rány byly ošetřeny zředěnými octovými obvazy a hluboké infekce byly ošetřeny oboustranným posunem velkého prsního svalu. Pacienti byli sledováni až do konečného zahojení ran. Byly analyzovány charakteristiky pacientů, komorbidity, délka léčby a výsledky léčby. Pacienti s povrchovou infekcí sternální rány příznivě reagovali na zředěné octové obvazy a pacienti s hlubokou infekcí sternální rány na posun laloků velkého prsního svalu. Průměrná doba hojení povrchové infekce rány byla 66,2 dne a u hluboké infekce 18 dní. U žádného z pacientů se po léčbě a během sledování nezvýšila závažnost infekce ani nedošlo k opětovné dehiscenci. Závěr: Relativně konzervativní přístup s použitím obvazu ze zředěného octa (1% kyselina octová) u povrchových infekcí sternální rány byl účinný, zatímco u hlubokých infekcí sternální rány je pro příznivé výsledky nutný agresivní debridement a oboustranný posun svalových laloků. K ověření tohoto léčebného algoritmu je však zapotřebí většího počtu studií.

Introduction: Median sternotomy is the most commonly used approach in open cardiac surgery. As in any other surgery, surgical site infections are a known phenomenon, but morbidity depends on the depth of infection. Superficial wound infections can be managed conservatively; however, deep sternal wound infections need an aggressive approach to prevent disastrous consequence like mediastinitis. Hence, this study was conducted with the aim to classify sternotomy wound infection and to develop a treatment algorithm for superficial and deep sternotomy wound infections. Material and methods: Between January 2016 to August 2021, 25 patients who had sternotomy wound infections were studied. These wound infections were classified as superficial or deep sternal wound infections. Results: Superficial wound infections underwent treatment with diluted vinegar dressings and deep infections underwent treatment with bilateral pectoralis major muscle advancement flaps. Patients were followed up till the wounds healed completely without complications. Patient characteristics, comorbidities, duration of treatment and outcomes of treatment were analyzed. Superficial sternal wound infection patients responded favorably to diluted vinegar dressings and deep sternal wound infection patients to pectoralis major muscle advancement flaps. Average time duration of healing for superficial and deep wound infections was 66.2 days and 18 days respectively. None of the patients had an increased severity of infection or re-dehiscence following treatment and during follow-up. Conclusion: Relatively conservative approach using diluted vinegar (1% acetic acid) dressing for superficial sternal wound infections was efficacious, whereas aggressive debridement and bilateral pectoralis major advancement muscle flaps for deep sternal wound infections are necessary for favorable outcomes. However, more studies are needed to ascertain this treatment algorithm.

• MeSH
• chirurgické laloky MeSH
• debridement MeSH
• infekce chirurgické rány * chirurgie   etiologie   MeSH
• kyselina octová MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• sternotomie škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Objemná retrosternální struma pro chirurga znamená uvažovat o extracervikálním přístupu, většinou z parciální sternotomie. Metody: Retrospektivní hodnocení souboru operací štítné žlázy s nutností sternotomie v desetiletém období (r. 2012–2021), ve snaze o predikci potřeby sternotomie. Výsledky: Provedli jsme celkem 1254 operací štítné žlázy, přičemž parciální sternotomie byla potřebná v 11 případech (0,88 %). U 6 žen, 5 mužů, ve věku 43–84 let (průměr 73,1 roku). U těchto byly provedeny 3 totální tyreoidektomie, 6 hemityreoidektomií (lobektomií). Ve 2 případech jsme operovali mediastinální reziduum, resp. regenerát, po předchozí tyreoidektomii z krčního přístupu. Délka hospitalizace činila 5–14 dní, jednou došlo ke krvácení s nutností revize, jinak byly výkony bez komplikací včetně fonace. Hranice dolního okraje štítné žlázy ve vztahu k horní hranici aortálního oblouku byla v souboru v rozsahu +20 až -22 mm. Průměr činil -8,5 mm. Závěr: Všechny námi provedené tyreoidektomie ze sternotomie měly těsný vztah či přesah horní linie aortálního oblouku. Významně retrosternálně se propagující strumy bývají většinově eufunkční (v našem souboru 81,9 %) a u nemocných v sedmém, resp. osmém deceniu života. Proto pokud se nitrohrudně propaguje jen jeden lalok, je dostatečné provedení hemityreoidektomie. Karcinom bývá přítomen zřídka, v našem souboru v jednom případě. Domníváme se, že nutnost sternotomie přesně predikovat nelze, ale je třeba být na ni připraven, zejména u strumy přesahující úroveň aortálního oblouku. Při větší retrosternální propagaci je jistě vhodné provedení CT, z chirurgických důvodů (eventualita sternotomie, riziko ponechání části žlázy) i anesteziologických (komprese a deviace trachey).

Introduction: A bulky retrosternal goiter means for the surgeon to consider an extracervical approach, usually from a partial sternotomy. Methods: Retrospective evaluation of a group of thyroid operations requiring sternotomy in a ten-year period (year 2012–2021), in an attempt to predict the need for sternotomy. Results: We performed a total of 1254 thyroid operations, with partial sternotomy required in 11 cases (0.88%): in 6 women and 5 men aged 43–84 years (mean 73.1 years). For these, 3 total thyroidectomies and 6 hemithyroidectomies (lobectomies) were performed. In 2 cases, we operated on the mediastinal residue, or regenerate, after a previous thyroidectomy from the cervical approach. The duration of hospitalization was 5–14 days, once there was bleeding with the need for operative revision, otherwise the procedures were without complications, including phonation. The border of the lower part of the thyroid gland in relation to the upper border of the aortic arch was in the range of +20 to -22 mm. The mean was -8.5 mm. Conclusion: All sternotomy thyroidectomies performed by us had a close relationship to, or overlapped with the upper line of the aortic arch. Significantly retrosternal propagating goiters are mostly eufunctional (81.9 % in our group) and develop in patients in the seventh or eighth decade of life. Therefore, if only one lobe propagates intrathoracically, a hemithyroidectomy is sufficient. A carcinoma is rarely present; in one case in our group. We believe that the necessity of sternotomy cannot be accurately predicted, but it is necessary to be prepared for it, especially in the case of a goiter exceeding the level of the aortic arch. In case of greater retrosternal propagation, it is certainly appropriate to perform a CT, for surgical reasons (possibility of sternotomy, risk of leaving part of the gland) and anesthetic reasons (compression and deviation of the trachea).

• Klíčová slova
• retrosternální struma,
• MeSH
• diagnostické zobrazování MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sternotomie * metody   MeSH
• štítná žláza * chirurgie   patologie   MeSH
• struma chirurgie   MeSH
• tyreoidektomie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

OBJECTIVES: Conventional mitral valve surgery through median sternotomy improves long-term survival with acceptable morbidity and mortality. However, less-invasive approaches to mitral valve surgery are now increasingly employed. Whether minimally invasive mitral valve surgery is superior to conventional surgery is uncertain. METHODS: A retrospective analysis of patients who underwent mitral valve surgery via minithoracotomy or median sternotomy between 2012 and 2018. A propensity score-matched analysis was generated to eliminate differences in relevant preoperative risk factors between the two groups. RESULTS: Data from 525 patients were evaluated, 189 underwent minithoracotomy and 336 underwent median sternotomy. The 30 day mortality was similar between the minithoracotomy and conventional surgery groups (1 and 3%, respectively; p = 0.25). No differences were seen in the incidence of stroke (p = 1.00), surgical site infections (p = 0.09), or myocardial infarction (p = 0.23), or in total hospital cost (p = 0.48). However, the minimally invasive approach was associated with fewer patients receiving transfusions (59% versus 76% in the conventional group; p = 0.001) or requiring reoperation for bleeding (3% versus 9%, respectively; p = 0.03). There were no significant differences in 5 year survival between the minithoracotomy and conventional surgery groups (93% versus 86%, respectively; p = 0.21) and freedom from mitral valve reoperation (95% versus 94%, respectively; p = 0.79). CONCLUSIONS: In patients undergoing mitral valve surgery, a minimally invasive approach is feasible, safe, and reproducible with excellent short-term outcomes; mid-term outcomes and efficacy were also seen to be comparable to conventional sternotomy.

• MeSH
• kardiochirurgické výkony * metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony * metody   MeSH
• mitrální chlopeň chirurgie   MeSH
• nemoci srdečních chlopní chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• sternotomie * metody   MeSH
• tendenční skóre MeSH
• torakotomie metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Most cardiac surgery patients undergo median sternotomy during open heart surgery. Sternotomy healing is an arduous, very complex, and multifactorial process dependent on many independent factors affecting the sternum and the surrounding soft tissues. Complication rates for median sternotomy range from 0.5 to 5%; however, mortality rates from complications are very variable at 7-80%. Low calcidiol concentration below 80 nmol/L results in calcium absorptive impairment and carries a risk of bone loss, which is considered as a risk factor in the sternotomy healing process. The primary objective of this clinical trial is to compare the incidence of all postoperative sternotomy healing complications in two parallel patient groups administered cholecalciferol or placebo. The secondary objectives are focused on general patient recovery process: sternal bone healing grade at the end of the trial, length of hospitalization, number of days spent in the ICU, number of days spent on mechanical lung ventilation, and number of hospital readmissions for sternotomy complications. METHODS: This clinical trial is conducted as monocentric, randomized, double-blind, placebo-controlled, with planned enrollment of 600 patients over 4 years, approximately 300 in the placebo arm and 300 in the treatment arm. Males and females from 18 to 95 years of age who fulfill the indication criteria for undergoing cardiac surgery with median sternotomy can be included in this clinical trial, if they meet the eligibility criteria. DISCUSSION: REINFORCE-D is the first monocentric trial dividing patients into groups based on serum calcidiol levels, and with dosing based on serum calcidiol levels. This trial may help to open up a wider range of postoperative healing issues. TRIAL REGISTRATION: EU Clinical Trials Register, EUDRA CT No: 2016-002606-39 . Registered on September 8, 2016.

• MeSH
• hojení ran MeSH
• kardiochirurgické výkony * škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• sternotomie * škodlivé účinky   MeSH
• vitamin D škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Cíl: Miniinvazivní chirurgické přístupy pro náhradu aortální chlopně představují z hlediska invazivity kompromis mezi standardní náhradou z mediánní sternotomie a transkatétrovou implantací aortální chlopně. Popularitu si získávají díky příznivým výsledkům nedávných studií. Cílem naší práce bylo provést analýzu volby a výsledků jednotlivých chirurgických přístupů pro tuto operaci v posledním pětiletí v České republice. Metodika: Provedli jsme retrospektivní analýzu všech izolovaných aortálních chlopenních náhrad provedených v České republice v letech 2015-2019 z hlediska volby chirurgického přístupu s využitím dat z Národního registru kardiovaskulárních operací a intervencí. Hodnotili jsme počet pacientů a časnou perioperační mortalitu v jednotlivých skupinách v čase a sumárně i časné perioperační výsledky pro jednotlivé přístupy. Výsledky: V čase je jasně vyjádřena stoupající tendence k volbě miniinvazivního přístupu pro náhradu aortální chlopně. V roce 2019 bylo až 287 pacientů (37,5 %) operováno miniinvazivně (27,6 % z parciální sternotomie a 9,3 % z torakotomie, v 0,6 % byla nutná konverze na sternotomii) při zachování stabilně nízké mortality a rizika konverze. Pacienti operovaní miniinvazivně měli kratší operační časy, kratší dobu intubace a dobu pobytu na jednotce intenzivní péče, nižší krevní ztráty a spotřebu transfuzních přípravků, nižší riziko konverze i ranné infekce. Dle EuroSCORE II se však jednalo o málo rizikové pacienty. Závěry: V České republice je jasně vyjádřen příznivý trend ke stoupajícímu využití miniinvazivních přístupů pro izolovanou náhradu aortální chlopně při zachování nízké mortality. Pacienti operovaní miniinvazivně vykazují nízké riziko komplikací a rychlou rekonvalescenci. Pro chirurgickou náhradu aortální chlopně by měl být preferenčně volen miniinvazivní přístup, pokud nejsou zásadní kontraindikace. © 2020, ČKS.

Aims: Minimally invasive surgical approaches to aortic valve replacement are a popular compromise between standard replacement through median sternotomy and transcatheter aortic valve implantation. The aim of our study was to analyze the respective surgical approaches and their outcomes in the last five years in the Czech Republic. Methods: We conducted a retrospective analysis of all the isolated surgical aortic valve replacements performed in the Czech Republic between 2015 and 2019 from the aspect of surgical approach. For this purpose, we took the cohort data from National Registry of Cardiovascular Surgeries and Interventions. We assessed the size of the cohorts and the early perioperative mortality in all the cohorts in time as well as the early perioperative outcomes. Results: There is a rising tendency in time towards choosing the minimally invasive approach to aortic valve replacement. In 2019, 287 patients (37.5%) were operated in a minimally invasive manner (27.6% through partial sternotomy, 9.3% through thoracotomy, conversion was required in 0.6%) while preserving stable low mortality and risk of conversion. Minimally invasive cohorts had shorter operation times, shorter artificial ventilation time, and intensive care unit stay. They had lower blood loss, lower need for transfusion, lower risk of conversion and wound infection. However, they had low risk profile according to EuroSCORE II. Conclusion: In the Czech Republic, there is a favorable trend towards rising use of minimally invasive approaches to isolated aortic valve replacement while preserving stable low mortality. The patients have low risk of complications and the recovery is fast. Minimally invasive approaches to aortic valve replacement should be generally preferred as far as there are no severe contraindications.

• MeSH
• chirurgická náhrada chlopně * metody   MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• sternotomie metody   MeSH
• torakotomie metody   MeSH
• transkatetrální implantace aortální chlopně metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Principem léčby podtlakovou terapií (NPWT - Negative Pressure Wound Treatment) je vytvoření negativního tlaku v ráně, který z rány průběžně odstraňuje intersticiální tekutinu, redukuje tak bakteriální kolonizaci a urychluje tvorbu granulační tkáně. Tím podstatně zkracuje dobu přípravy podkladu pro definitivní zakrytí rány a celkovou dobu léčení pacienta. Podtlaková terapie je také využívána jako sekundární léčba hojení ran v mnoha chirurgických oborech, břišní, cévní chirurgii a kardiochirurgii nevyjímaje.

The principle of treatment with vacuum therapy is the creation of negative pressure in the wound, which continuously removes interstitial fluid from the wound, reducing bacterial colonization and accelerating the formation of granulation tissue. This significantly shortens the preparation time of the substrate for the final covering of the wound and the total treatment time of the patient. Vacuum therapy is also used as a secondary treatment for wound healing in many surgical fields, including abdominal, vascular surgery and cardiac surgery.

• MeSH
• debridement metody   MeSH
• dekubity etiologie   patologie   MeSH
• fotografování MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• osteomyelitida etiologie   MeSH
• paraplegie MeSH
• poranění míchy MeSH
• progrese nemoci MeSH
• revaskularizace myokardu škodlivé účinky   MeSH
• senioři MeSH
• sternotomie škodlivé účinky   MeSH
• sutura MeSH
• terapie ran pomocí řízeného podtlaku * ošetřování   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zánět chirurgie   etiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Retrosternální struma je zvětšená štítná žláza, která přesahuje minimálně polovinou svého objemu do mediastina. Indikací k operačnímu řešení je neefektivnost farmakologické léčby, mechanický syndrom, podezření na malignitu štítné žlázy a tyreotoxikóza. Zlatým diagnostickým standardem je provedení předoperační nativní výpočetní tomografie krku a mediastina. Operační výkon může být proveden z krčního přístupu, sternotomie či torakotomie. Metody: Cílem naší práce bylo zhodnocení vlastního souboru retrosternálních strum. V letech 2011–2019 bylo na III. chirurgické klinice FN Motol provedeno 1739 operací štítné žlázy. Retrospektivně jsme sledovali věk, pohlaví, retrosternální šíření, pooperační komplikace (zejména hypokalcemie, krvácení a poruchy hlasu) a histologické zhodnocení. Výsledky: Z celkového počtu 1739 operací štítné žlázy byla zjištěna retrosternální struma u 202 (19,2 %) pacientů. Sternotomii podstoupilo 31 pacientů. Ženy (61 %) převažovaly nad muži (39 %). Průměrná doba operace činila 125 minut. Nezaznamenali jsme žádné pooperační krvácení, které by si vyžádalo revizi na operačním sále. Přechodná hypokalcemie se laboratorně prokázala u 10 pacientů (32,3 %). Jednostranná paréza hlasivky byla zaznamenána u šesti pacientů (19,4 %), u tří pacientů (9,3 %) se jednalo o lézi trvalou. Jeden pacient zemřel záhy po operaci, v návaznosti na souběžně plánovaný kardiochirurgický výkon. Závěr: Odstranění retrosternálně uložené štítné žlázy je ve většině případů možné z krčního přístupu. Totální tyreoidektomie ze sternotomie je spojena s vyšší morbiditou a mortalitou, většími krevními ztrátami a delší dobou hospitalizace, ale nezvyšuje riziko dlouhodobých pooperačních komplikací. Výkony vyžadující sternotomii či torakotomii je vhodné provádět na pracovišti, které s těmito výkony má zkušenosti.

Introduction: Retrosternal goiter is an enlarged thyroid mass of which more than 50% is located in the mediastinum. Indications for surgery of retrosternal goiter include ineffective pharmacological treatment, mechanical syndrome, suspicion of malignancy and thyrotoxicosis. Computed tomography is the gold standard in the diagnosis of retrosternal goiter. The surgery can be performed from a cervical incision, using sternotomy or thoracotomy. Methods: The aim of our study was to evaluate our own group of retrosternal goiters. In 2011–2019, 1739 thyroid surgeries were performed at the 3rd Department of Surgery, University Hospital Motol, Prague. We retrospectively followed the age, gender, retrosternal spreading, postoperative complications (especially hypocalcemia, bleeding and dysphonia) and the definitive histological finding. Results: Retrosternal goiters were presented in 202 (19.2%) of the total of 1739 thyroid surgery patients. Sternotomy was performed in 31 patients. Women (61%) predominated over men (39%). The mean operating time was 125 minutes. We did not detect any serious postoperative bleeding necessitating surgical revision. Temporary hypocalcemia was observed in 10 patients (32%) based on laboratory testing. Unilateral iatrogenic vocal cord paresis was observed in 6 patients (19.4%) and was permanent in 3 patients (9.3%). One patient passed away soon after the operation, nevertheless the death was related to a simultaneously planned cardiothoracic procedure. Conclusion: The retrosternal goiter can be removed using the cervical approach in most cases. Total thyroidectomy using sternotomy is associated with higher morbidity and mortality, higher blood loss and longer hospital stay; nevertheless, it does not increase the risk of long-term postoperative complications. Procedures requiring sternotomy or thoracotomy should be done at centers experienced in these types of procedures.

• Klíčová slova
• retrosternální struma,
• MeSH
• ochrnutí hlasivek etiologie   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• sternotomie metody   MeSH
• struma * chirurgie   MeSH
• torakotomie metody   MeSH

Deep sternal wound infection is a challenging aspect of modern cardiac surgery. The considerable mortality rate, devastating morbidity and, negative impact on long-term survival has driven cardiac and plastic surgeons to seek a more advantageous treatment solution. This review summarizes progress in the field of deep sternal wound infection treatment after cardiac surgery. Emphasis is placed on outcomes analysis of contemporary treatment strategy based on negative pressure wound therapy followed by sternotomy wound reconstruction, and its comparison with conventional treatment modalities used afore. Furthermore, complications and drawbacks of treatment strategies are critically evaluated to outline current options for successfully managing this life-threatening complication following cardiac surgery.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• debridement MeSH
• infekce chirurgické rány terapie   MeSH
• kardiochirurgické výkony MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• lidé MeSH
• sternotomie MeSH
• sternum * chirurgie   patologie   MeSH
• terapie ran pomocí řízeného podtlaku * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH